Rakovina tlustého střeva postihuje stále mladší lidi
Stále více mladých dospělých dostává zdrcující diagnózu rakoviny tlustého střeva. Onkolog upozorňuje na překvapivě obyčejný produkt z každodenního jídelníčku, který většina z nás má doma v ledničce.
Nejde o žádný exotický superfood ani drahý doplněk stravy. Podle nejnovějších analýz může pravidelná konzumace tohoto fermentovaného mléčného výrobku skutečně ovlivnit střevní mikroflóru – a tím snížit riziko jednoho z nejzákeřnějších nádorů.
Rakovina tlustého střeva útočí na stále mladší pacienty
Nádory tlustého střeva patří v rozvinutých zemích mezi nejsmrtelnější onkologická onemocnění. Statistiky ze západní Evropy ukazují, že každý rok přibývají desetitisíce nových případů – a mnohé z nich končí smrtí kvůli příliš pozdnímu záchytu.
Znepokojující je zejména trend u osob mladších padesáti let. Lékaři spojují tento nárůst se sedavým způsobem života, kouřením, alkoholem a stravou plnou vysoce průmyslově zpracovaných potravin. V této diskuzi se stále častěji objevuje téma střevního mikrobiomu a fermentovaných potravin.
Střevní mikrobiota – neviditelný strážce uvnitř těla
Onkologičtí odborníci zdůrazňují, že ve střevech žijí biliony bakterií, hub a virů. Tento ekosystém, označovaný jako střevní mikrobiota, funguje jako samostatný orgán. Ovlivňuje trávení, imunitu, hormonální rovnováhu i zánětlivé procesy, které přispívají ke vzniku nádorových buněk.
Dobře diverzifikovaný a stabilní mikrobiom pomáhá udržovat silnou střevní bariéru, omezuje chronický zánět a podporuje imunitní systém v rozpoznávání a ničení buněk s poškozenou DNA.
Onkologové rovněž upozorňují, že střevní bakterie dokážou kolonizovat samotný nádor. Složení této mikrobiální komunity se liší mezi zdravými a nemocnými lidmi. Výzkumy stále zřetelněji ukazují vazbu mezi konkrétními druhy bakterií a rizikem agresivních nádorů střeva – zejména v jeho pravé části.
Každodenní jogurt a riziko nebezpečných střevních nádorů
Přední profesor onkologie, který analyzoval rozsáhlé dlouhodobé kohortové studie, poukázal na jednoduchý vztah: lidé, kteří jedli jogurt alespoň dvakrát týdně, onemocněli rakovinou tlustého střeva výrazně méně často – konkrétně agresivním typem lokalizovaným v pravé části tračníku.
Tento typ nádoru bývá obtížnější odhalit při screeningových vyšetřeních a má často horší prognózu. V observačních studiích se odhadované snížení rizika takových nádorů pohybovalo kolem 20 procent. To sice přímo nedokazuje, že jogurt je „lékem", ale signál je natolik výrazný, že onkologové začali tento produkt zařazovat do svých zdravotních doporučení.
Observační studie sice neprokazují příčinnou souvislost, ale pokud se podobné výsledky opakují v několika nezávislých analýzách, lékaři je začínají brát jako součást skládačky, kterou stojí za to zohledňovat v prevenci.
Jak jogurt působí na střeva?
Jogurt je fermentovaný výrobek, ve kterém žijí bakterie mléčného kvašení. Typické kmeny zahrnují mimo jiné:
- Lactobacillus bulgaricus
- Streptococcus thermophilus
- různé druhy Bifidobacterium
Tyto mikroorganismy vyživují náš mikrobiom, soupeří s potenciálně škodlivými bakteriemi a produkují látky s protizánětlivým účinkem. Ovlivňují také pH ve střevech, což může komplikovat rozvoj některých bakterií podporujících nádorovou transformaci.
Jedna z analýz z roku 2019 prokázala, že u mužů konzumujících alespoň dvě porce jogurtu týdně bylo zaznamenáno:
| Zdravotní efekt | Odhadovaná změna rizika |
|---|---|
| Adenomy tlustého střeva (benigní polypy) | cca o 20 % nižší riziko |
| Prekancerózní změny vysokého rizika | cca o 26 % nižší riziko |
Taková data naznačují možný ochranný vliv probiotik z fermentovaných mléčných výrobků na časná stádia rozvoje rakoviny tlustého střeva.
Jaký jogurt dává největší smysl v rámci prevence?
Výživoví specialisté připomínají, že ne každý kelímek s nápisem „jogurt" funguje stejně. Rozdíly se týkají jak složení bakterií, tak množství cukru nebo příchutí a přídatných látek.
Na co se zaměřit při výběru?
- Složení – čím kratší, tím lépe. Mléko a živé bakteriální kultury zcela postačí.
- Obsah cukru – výrobky silně doslazované, s glukózo-fruktózovým sirupem nebo ovocnými přísadami plnými cukru, ztrácejí část svého zdravotního potenciálu.
- Přítomnost živých kultur – informace na obalu o bakteriálních kulturách by neměla být jen marketingový tah. Ideální je, když výrobce uvádí konkrétní názvy kmenů.
- Tuk – část odborníků dává přednost přírodním jogurtům s běžným obsahem tuku, protože zajišťují lepší sytost a menší skok hladiny glukózy po jídle oproti verzím „0 %".
Jeden ze známých profesorů zabývajících se dietou a mikrobiomem přiznává, že jogurt jí většinu dní v týdnu a záměrně se vyhýbá odtučněným variantám. Poukazuje na to, že zdravé tuky z mléčných výrobků v rozumném množství nemusí být nepřítelem – a mohou dokonce pomoci omezit mlsání sladkostí mezi jídly.
Jogurt je jen jeden střípek prevence
Onkologové varují, že samotný jogurt „nezruší" ostatní rizikové faktory. Pokud někdo kouří, nadměrně pije alkohol, má nadváhu, téměř se nehýbe a zakládá svůj jídelníček na fast foodu, kelímek jogurtu jednoduše nestačí.
Nejrozumnější je brát jogurt jako součást širší strategie: více vlákniny, méně zpracovaného masa, pravidelný pohyb a účast na screeningových vyšetřeních.
Na rizikový profil rakoviny tlustého střeva působí mimo jiné:
- tělesná hmotnost a obvod pasu,
- fyzická aktivita,
- kouření tabáku,
- množství a frekvence konzumace alkoholu,
- příjem červeného a zpracovaného masa,
- podíl celozrnných výrobků, zeleniny a luštěnin ve stravě,
- přítomnost zánětlivých střevních onemocnění, např. ulcerózní kolitidy.
Jak prakticky zařadit jogurt do každodenního jídelníčku?
Pro mnoho lidí je nejsnazším řešením porce jogurtu ke snídani nebo obědu. Vyplatí se sáhnout po přírodní variantě a samostatně přidat ingredience, které zvýší výživovou hodnotu.
Několik nápadů:
- miska jogurtu s ovesnými vločkami, lněným semínkem a hrstí borůvek,
- jogurt jako zálivka na salát místo majonézy,
- koktejl na bázi jogurtu s banánem, špenátem a lžící arašídového másla,
- jogurt s ořechy a lžičkou medu jako dezert místo dortíčku.
Stojí za to myslet i na rozmanitost – kefír, podmáslí nebo jiné fermentované mléčné výrobky mohou jogurt doplňovat nebo nahrazovat a přinášet odlišné kmeny bakterií.
O co dalšího se postarat v kontextu střev a nádorů?
Střevní mikrobiota miluje vlákninu – tedy to, co projde trávicím traktem nestráveným. Vláknina ze zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a luštěnin se stává potravou pro prospěšné bakterie. Při fermentaci vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát, které posilují buňky střeva a tlumí zánět.
Velký význam má také pravidelné vyšetřování. V mnoha zemích fungují screeningové programy využívající kolonoskopii nebo testy na skrytou krev ve stolici. Lékaři apelují, aby lidé taková vyšetření neodkládali – zvláště pokud se v rodině vyskytovaly nádory střeva nebo se objevují znepokojivé příznaky: krev ve stolici, náhlá změna frekvence vyprazdňování, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo chronické bolesti břicha.
Z pohledu běžného člověka celá problematika mikrobiomu zní někdy příliš vědecky. V praxi jde ale o důsledné drobné volby: porce jogurtu místo sladkého dezertu, sklenice vody místo slazené limonády, procházka po práci místo dalšího dílu seriálu. Tak „obyčejný" výrobek jako jogurt není žádným zázračným štítem – ale může se stát jednoduchým a reálným přínosem pro střeva, která každý den odvádějí obrovský kus práce pro naše zdraví.
