Spolu s nadšením se vrací jedna nepříjemná otázka
Kratos z éry PlayStation 2 a 3 je úplně jiná postava než ten z God of War z roku 2018 a Ragnaröku. A právě tady začíná skutečný problém: jak oživit kultovní hry, aniž by se do nich bezduše přenesly prvky, které dnes spíš bijí do očí, než aby bavily?
Starý Kratos: brutální, nemilosrdný a… přehnaný
Původní God of War 1, 2 a 3 vznikaly v době, kdy tvůrci rádi šokovali násilím i erotikou. Kratos, „Duch Sparty", byl ztělesněním přepálené přehnanosti: mučil, zneužíval a ničil každého, kdo mu přišel do cesty, a to způsoby krajně krutými.
Příkladů je víc než dost. V první části hrdina zaživa upálí vojáka, aby vyřešil hádanku v Pandořině chrámu. Ve třetí části přiváže služku k mechanismu, který má udržet otevřenou bránu – dívka vzápětí zahyne a Kratos ji ani nepřehlédne. Taková tehdy stylistika série byla: brutální, komiksová, stavěná na efekt „wow".
Tvůrci budovali obraz Kratose jako monstrum v lidské kůži – jeho krutost neměla šokovat realismem, ale ukazovat, že v něm nezbylo absolutně nic, co by ho zadrželo.
K tomu přibýval ještě jeden prvek, který dnes vyvolává značné rozpaky: mini-hry se sexuálním podtextem, roztroušené po celé trilogii zasazené do Řecka.
Kontroverzní mini-hry: odměny za „potěšení"
Prakticky v každé části odehrávající se ve starověkém Řecku mohl Kratos trávit čas s mladými ženami, na které narazil. Hráč scénu spustil interakcí s určitým místem nebo postavou, načež se aktivoval krátký QTE segment — tedy sekvence rychlých stisků tlačítek.
Mechanika byla prostá: stiskni správné tlačítko ve správný okamžik a hra tě „odmění" červenými orbovými koulemi sloužícími k vylepšování zbraní, nebo — jako ve třetí části — trofejí s výmluvným názvem narážejícím na svůdníka. Kamera se obvykle oddálila od postele či pohovky a soustředila se na okolí, ale zvuky a animace nenechávaly pochyb o tom, co se odehrává mimo záběr.
Na pozadí zbytku hry to mělo působit jako žertovné mrknutí oka dospělému hráči. Dnes je zřejmé, že ženy degradovalo na roli odměny pro hráče a přílohu k image „drsňáka".
Erotické mini-hry fungovaly jako bodovací systém za sbírání dalších „dobrodružství", místo aby seriózně zpracovávaly vztahy nebo emoce hlavního hrdiny.
Skrytý smysl první části: sex jako útěk před traumatem
Zajímavost, o které většina hráčů vůbec neví: v prvním God of War vložili tvůrci do těchto scén poněkud hlubší význam. Režisér série z tehdejšího období v jednom starém rozhovoru vysvětloval, že Kratosovy nahodilé románky měly představovat pokus o utišení bolesti po smrti jeho ženy, kterou sám zabil, zmanipulovánArem.
Ve hře se dokonce nachází deník ležící poblíž hrdiny doprovázejících kurtizán. Zápisky jasně naznačují, že každá další žena mu připomíná ztracenou manželku a celá „zábava" nepřináší úlevu, ale naopak prohlubuje pocit viny.
Problém tkví v tom, že tato interpretace se k širokému publiku nikdy nedostala. Většina hráčů si mini-hry zapamatovala především jako hrubý žertovný mezihru a záminku k získání extra bodů. V sequelech psychologický rozměr prakticky vymizel — zůstal jen tradiční, povinný „moment pro dospělé".
Proč remake nemůže jít stejnou cestou
Pokud Santa Monica Studio skutečně pracuje na plnohodnotném oživení trilogie, čeká je těžká volba. Na jedné straně mají staré části kultovní status a mnozí fanoušci je s nostalgií vzpomínají právě pro jejich odvážný, drzý styl. Na druhé straně série prošla obrovskou proměnou.
Kratos z God of War z roku 2018 a Ragnaröku je otec, člověk zápasící s vlastní minulostí, vinou a hněvem. Brutální, ale vědomý důsledků svých činů. Hra sází na emoce, dialogy a vývoj postavy, ne na laciný šok. Pokud má remake spojit obě etapy do jednoho soudržného celku, nelze staré scény jednoduše zkopírovat 1:1.
Tentýž hrdina nemůže v jedné hře rozmlouvat se synem o zodpovědnosti a zároveň v „osvěžené" minulosti zacházet s lidmi jako s rekvizitami a spouštět erotické scénky jako automat na odměny.
Dnešní publikum se na hry dívá jinak. Triky, které kdysi procházely jako provokativní, dnes často vypadají prostě neobratně, infantilně nebo přímo nudně.
Jak lze kontroverzní sekvence zachránit
Tvůrci mají několik cest, které by umožnily zachovat ducha originálu a zároveň hry přizpůsobit současné citlivosti a novému obrazu Kratose.
- Úplné odstranění mini-her – nejjednodušší řešení. Intimní vztahy se objevují jen jako součást pozadí příběhu, bez přímé účasti hráče.
- Přepsání scén – zrušení QTE mechaniky a soustředění na dialogy a emocionální důsledky pro postavu.
- Možnosti v nastavení – volba vypnout obsah tohoto charakteru, podobně jako filtr násilí nebo vulgarismů.
- Ironické obrácení motivu – krátká, vědomá narážka, která ukáže, že hra si je svou vlastní minulostí vědoma a vyrovnává se s ní.
Nejhorším scénářem by naopak bylo přehrát staré mini-hry pouze s novou grafikou. Fotorealistické modely postav, propracovaná mimika a moderní zpracování by způsobily, že to, co bylo kdysi přepálenou karikaturou, by se náhle stalo znepokojivě doslovným.
Nový Kratos vyžaduje nový tón
V God of War z roku 2018 se hrdina nahoty vyhýbá, jeho vztahy jsou chladné, uzavřené, často plné studu. To není náhoda — jde o vědomý směr zvolený scenáristy. Zralý Kratos není hrdý na minulost, v níž se ke všemu choval jako k nástroji — ať už ke zbraním, nebo k lidem kolem sebe.
Pokud remake ukáže tuto dřívější podobu postavy, musí zároveň naznačovat, že někde v tom šílenství již klíčí pozdější sebereflexe. Bez toho zůstane přechod od „starého" Kratose k „novému" nevěrohodný.
Co hráči získají odvážnou změnou
Vzdání se primitivních mini-her vůbec neznamená, že remake bude ochočený. Právě naopak — umožní přesunout důraz od laciné senzace k tomu, co dnes v sérii funguje nejlépe: konflikt mezi člověkem a bohy, tíha rodinných tragédií a pokus vymanit se z začarovaného kruhu násilí.
Pro část fanoušků může být tato změna příležitostí podívat se na staré díly jinýma očima. Po letech se mnoho lidí vrací ke kultovním hrám se smíšenými pocity: hratelnost stále baví, ale některé scény vyvolávají spíš grimasu než smích. Dobře napsaný remake umožní zachovat to nejzajímavější a vyčistit to, co zestárlo obzvláště ošklivě.
Stojí za to připomenout, že akční hry stále častěji soutěží se seriály či filmovými produkcemi nejen vizuální stránkou, ale i kvalitou scénáře. Postava, která několik minut po dramatické scéně truchlení bezstarostně skočí do erotické mini-hry pro extra body, rozbíjí soudržnost příběhu víc než jakýkoli technický bug.
Dobře navržený remake trilogie God of War se může stát mostem mezi hráči, kteří se sérií vyrůstali, a novou generací, která Kratose poznala teprve jako unaveného, mlčenlivého otce. Podmínka je jednoduchá: staré hry nesmějí být přepsány bezmyšlenkovitě řádek po řádku — zejména v těch pasážích, které dnes vnímání příběhu spíš narušují, než obohacují.
