Málo známá mezera v předpisech: 62letý si zvýšil důchod o 400 zł měsíčně

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Příběh 62letého muže, který se nesmířil se „zamraženým" důchodem

Teprve poradce mu odhalil málo známý mechanismus. Muž celé roky přijímal myšlenku na skromný důchod jako hotovou věc. Když uslyšel o legálním způsobu, jak si ho trvale zvýšit, zpočátku tomu nevěřil. Nakonec se rozhodl zkusit to – a dnes dostává každý měsíc zhruba o 400 zł více, a to do konce života.

Hlavní hrdina tohoto příběhu, nazvěme ho Marek, odpracoval celý dospělý život ve finančním sektoru. Jeho kariéra byla plná přestávek, změn pracovních pozic a období nižšího výdělku. Když ve 62 letech odešel do důchodu, dostával něco přes 1 400 eur měsíčně, tedy přibližně 6–7 tisíc zł hrubého. Na dlouhou pracovní cestu – nic oslnivého. Marek byl přesvědčen, že tato částka je definitivní.

Vše se změnilo během rozhovoru s důchodovým poradcem. Ten se ho zeptal na datum přiznání důchodu, počet odpracovaných a uznaných období a případné plány na přivýdělek. Na závěr pronesl větu, která Markův pohled zcela obrátila: „Můžete si legálně vybudovat druhý, menší důchod – doživotně."

Marek se nepouštěl do žádné šedé zóny ani „kreativního účetnictví". Využil legální právní konstrukci, která v systému existuje, ale jen málokdo o ní ví a ještě méně lidí ji skutečně používá.

Co je to „druhý důchod" po odchodu do penze

Popsaný mechanismus představuje zvláštní způsob kombinování práce s důchodem, který umožňuje zároveň několik věcí:

  • pobírat již přiznaný důchod v plné výši,
  • normálně vydělávat na zaměstnanecký poměr nebo v podnikání, bez jakéhokoli limitu,
  • a z nových odvodů si vybudovat dodatečný, samostatný důchod vyplácený do konce života.

Klíč spočívá v tom, že po splnění určitých podmínek každá další výdělečná činnost v důchodovém věku putuje do tzv. „samostatného počítadla". První důchod zůstává nedotčen a ze zcela nových příspěvků systém vypočítá oddělené, menší plnění.

V popsaném případě Marek základní kritéria splňoval: měl plnou požadovanou dobu pojištění, dosáhl věku opravňujícího k důchodu bez krácení a měl již přiznány všechny nároky z různých pilířů. To mu otevřelo dveře k volnému kombinování práce s plným důchodem i k výpočtu nové, dodatečné části.

Proč se nemohl okamžitě vrátit k původnímu zaměstnavateli

Systém obsahuje určité pojistky, aby zabránil fiktivním „odchodům" do důchodu. Jednou z nich je pravidlo, že k bývalému zaměstnavateli se lze vrátit teprve po uplynutí stanovené doby. V Markově případě to znamenalo přestávku nejméně půl roku, pokud chtěl, aby nové příspěvky skutečně zvyšovaly jeho budoucí výplaty.

Marek se proto vydal jinou cestou: přijal nabídku práce jako konzultant u nového zaměstnavatele, na částečný úvazek – dva dny v týdnu, s platem přibližně 2 500 eur měsíčně po dobu půl druhého roku. Ve stanoveném termínu nahlásil obnovení aktivity příslušné pojišťovací instituci. Jde o formalitu, ale bez ní by systém jeho nové příspěvky jednoduše „nezaregistroval".

Jak se počítá dodatečný důchod z práce po přiznání penze

Od roku 2023 funguje výdělečná činnost po odchodu do důchodu za takových podmínek jako samostatné počítadlo. První důchod se nemění, druhý proud příspěvků vytváří nový, malý důchod. Vypočítává se podle jednodušších pravidel:

  • přiznává se vždy za plných podmínek, bez krácení za příliš nízký věk,
  • nezahrnuje příplatky například za výchovu dětí,
  • v dané instituci může být přiznán pouze jednou,
  • jeho roční výše má strop – jde o několik procent tzv. ročního stropu vyměřovacího základu.

V praxi lze ze samotné základní části „vytěžit" přibližně 200 eur měsíčně při práci trvající několik desítek měsíců a relativně slušném výdělku.

K tomu přibývají body z doplňkového systému, načítané z každé vyplacené mzdy. Ty nemají tak nízký strop, takže při výdělcích kolem 2 500 eur po dobu téměř dvou let dosahuje reálný nárůst celkového důchodu 300–400 eur měsíčně trvale. Přesně tolik Marek získal.

Mechanismus funguje nejlépe tehdy, když důchodce souhlasí s rozumnou dobou práce – minimálně několik měsíců – a neomezuje se na symbolický úvazek. Tehdy druhý důchod přestane být „pár eury" a začne reálně měnit rodinný rozpočet.

Přehled podmínek: kdo může tohoto řešení skutečně využít

Jen málo důchodců tuší, že po dosažení plných nároků existuje možnost „druhého kola" příspěvků. Aby to však fungovalo, je potřeba odškrtnout několik bodů.

Krok Co je třeba udělat
1 Ověřit, zda bylo dosaženo požadovaného věku a plné doby pojištění, bez krácení.
2 Mít přiznány všechny dostupné důchody z různých pilířů.
3 Nastoupit do nového zaměstnání nebo zahájit podnikání, nejlépe u jiného zaměstnavatele.
4 Nahlásit obnovení aktivity důchodové instituci do jednoho měsíce.
5 Pracovat alespoň rok nebo dva, aby se nashromáždily smysluplné nové příspěvky.
6 Po skončení práce podat žádost o přiznání nového, dodatečného důchodu.

Pokud někdo začne přivydělávat ještě před získáním plných důchodových nároků, ocitne se v méně výhodné variantě – platí pro něj limit celkových příjmů a z nových příspěvků mu nevznikají žádné dodatečné nároky. Stručně řečeno: pracuje, platí, ale svůj důchod si nezvyšuje.

Proč hraje načasování tak zásadní roli

Markův příběh ukazuje, že o financích ve stáří rozhodují často detaily: čtvrtletní rozdíl v datu odchodu do důchodu, počet chybějících pojistných dob nebo okamžik návratu na trh práce. K tomu se přidávají měnící se předpisy, které mohou určité strategie blokovat nebo naopak umožňovat.

V jeho případě bylo klíčové, že vstupoval do hry již s plnými nároky a začal v novém období platnosti předpisů, jež dobudování druhého důchodu dovolovaly. Kdyby se vrátil do práce o rok dříve, za jiných podmínek, pravděpodobně by nezískal ani jedno euro navíc.

Co z toho plyne pro českého čtenáře

Ačkoli popis se týká zahraničního systému, mechanismus stojí za pozornost jako varování: v prakticky každé zemi existují málo známá řešení v důchodových předpisech, která reálně mění výši penzí. V Česku fungují například pravidla o připočítávání příspěvků z další práce po přiznání důchodu nebo o přepočítávání odpracované doby a vyměřovacího základu.

Člověk blížící se důchodovému věku by proto měl k odchodu z práce přistupovat jako k projektu, nikoli jako k jedinému podpisu pod žádostí. Analýza termínů, porovnání různých scénářů a rozhovor s poradcem – někdy i placeným – se mohou v horizontu let promítnout do desítek tisíc korun navíc.

Důchod bývá jen zřídka zcela „uzavřenou věcí". Předpisy někdy dovolují přidat další cihlu k již existující stavbě – vyžaduje to pouze znalosti, trpělivost a preciznost při vyřizování formalit.

Mnoho lidí ve věku 60+ má stále zdraví i chuť pracovat, ale obávají se, že přivýdělek nemá smysl, protože „stejně nic nezmění". Markův příběh ukazuje, že dobře naplánovaný návrat na trh může přinést trvalý efekt – ne jen krátkodobý přísun peněz, ale skutečné zvýšení stálého, doživotního důchodu.

Vyplatí se tedy dívat na další práci nikoli jako na nepříjemnou povinnost, ale jako na investici do budoucího, vyššího plnění. Klíčem je vědomé využívání předpisů, místo pasivního smíření s tím, co systém přiznal napoprvé.

Přejít nahoru