Osteoporóza před 65. rokem věku: signály, které nelze přehlížet

Co vlastně osteoporóza je a proč ji tak snadno přehlédneme

Osteoporóza dlouho nepůsobí žádné potíže – prvním „příznakem" bývá až zlomenina. Některé situace by ale měly zapálit varovnou kontrolku mnohem dříve, než k tomu dojde.

Po padesátce má každá druhá žena oslabené kosti, aniž by o tom věděla. Vyšetření hustoty kostní hmoty – osteodenzitometrie (DEXA) – se mnoha lidem nabídne teprve po 65. roce věku. Pro část z nich je to bohužel příliš pozdě. Zjistěte, kdy rozhodně nemá smysl s návštěvou lékaře otálet.

Osteoporóza způsobuje, že kosti postupně řídnou a křehnou. Ztrácejí hustotu, přičemž člověk dlouhou dobu nic nepociťuje. Funguje normálně, žije svůj běžný život – a přitom destrukce kostry tiše pokračuje. Teprve při banálním pádu dojde ke zlomenině, která bývá velmi závažná, například v oblasti krčku stehenní kosti.

Typický scénář: roky bez jakýchkoliv obtíží, pak nevinné klopýtnutí a náhlá zlomenina, která odhalí pokročilou osteoporózu.

Osteodenzitometrie DEXA je krátké, neinvazivní vyšetření měřící hustotu kostí. Výsledek ukáže, zda máte zdravé kosti, osteopenii (stav „před osteoporózou"), nebo již rozvinuté onemocnění. Klíčové je dostat se na vyšetření včas – ne až po vážném úrazu.

Nejzřetelnější varovný signál: zlomenina po drobném úrazu

Zlomíte-li kost při něčem, co by ji za normálních okolností poškodit nemělo, jde o velmi jasný výstražný signál. Mluvíme třeba o pádu z vlastní výšky na rovném povrchu, zakopnutí doma nebo nárazu do nábytku při běžné činnosti.

U člověka s normální hustotou kostí takový úraz skončí nanejvýš modřinou nebo chvilkovou bolestí, nikoli zlomeninou. Pokud kost praskne, znamená to, že její pevnost výrazně poklesla.

Každá zlomenina po minimálním úrazu u dospělého člověka – zejména po 50. roce věku – by měla vést k odeslání na osteodenzitometrii.

Ubývající výška a zakulacená záda

Znepokojivý není jen bolest, ale také metr. Všimnete-li si, že jste se oproti mladší dospělosti „scvrkli" o několik centimetrů, nevysvětlujte to pouze věkem.

Taková ztráta výšky může být důsledkem drobných, často bezpříznakových zlomenin obratlů. Páteř se doslova propadá a postava nabývá charakteristického zakulaceného tvaru – s takzvaným vdovím hrbem nebo výrazně vyklenutou hrudní páteří.

Zvýšenou pozornost věnujte situaci, pokud:

• za několik let ztratíte několik centimetrů výšky,
• vaše záda se výrazně zakulatila,
• objevily se náhlé nebo přetrvávající bolesti v hrudní či bederní oblasti bez konkrétního úrazu.

Časná menopauza – kosti přicházejí o ochranný štít

Pohlavní hormony, zejména estrogeny, fungují jako přirozená ochrana ženské kostry. Jakmile jejich hladina prudce klesne, úbytek kostní hmoty se zrychlí – zvláště v prvních letech po poslední menstruaci.

Menopauza před 40. rokem věku výrazně zvyšuje riziko časné osteoporózy a patří k nejdůležitějším důvodům pro dřívější provedení osteodenzitometrie.

Riziko roste jak při přirozené menopauze, tak při té vyvolané léčbou – odstraněním vaječníků, chemoterapií nebo radioterapií. V takových případech lékaři stále častěji doporučují kontrolu hustoty kostí mnohem dříve než v 65 letech a zvažují hormonální léčbu nebo jiné metody ochrany kostí.

Velmi nízká tělesná hmotnost – kdy „štíhlost" přechází v „příliš vyhublost"

Tělesná hmotnost má pro stav kostí nezanedbatelný význam. Lidé s velmi nízkým BMI často začínají s menší kostní i svalovou hmotou. K tomu se přidává nižší příjem kalorií, bílkovin, vápníku a vitaminu D.

U velmi štíhlých žen po menopauze by osteodenzitometrie před 65. rokem měla být standardem – zejména pokud se k tomu přidává nepravidelná nebo chybějící menstruace, poruchy příjmu potravy či dlouhodobé eliminační diety.

Dlouhodobá léčba steroidy – tichý nepřítel kostí

Glukokortikoidy (lidově „steroidy") podávané v tabletách nebo injekcích zachraňují životy při řadě zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Mají však závažný vedlejší účinek: při delším užívání urychlují úbytek kostní hmoty.

Systémová léčba steroidy trvající déle než přibližně tři měsíce je silným signálem k tomu, abyste s lékařem probrali prevenci osteoporózy a zvážili časnou osteodenzitometrii.

Steroidy brzdí tvorbu nových kostních buněk a zároveň urychlují rozpad staré tkáně. Bez odpovídající podpory – suplementace vápníku a vitaminu D, úpravy životního stylu a případně léků chránících kosti – mohou vést k velmi rychlému rozvoji osteoporózy.

Nemoci, které nenápadně podrývají kosti

Některá onemocnění působí na kostru tiše, často po mnoho let. Mezi nejdůležitější patří:

• hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy) – urychluje metabolismus včetně kostního obratu, takže kost nestíhá se obnovovat,
• revmatoidní artritida – chronický zánět „požírá" hustotu kostí a bolest omezuje pohyb, což situaci ještě zhoršuje,
• chronická onemocnění jater a ledvin – narušují správné využití vitaminu D a vápníku nezbytných pro obnovu kostí,
• poruchy vstřebávání ve střevech (např. celiakie, nespecifické střevní záněty) – organismus nezíská z potravy dostatek minerálních látek.

Při takových diagnózách lékaři stále častěji zařazují kontrolu hustoty kostí do rutinního sledování stavu pacienta. Návštěva specialisty a rozhovor o osteodenzitometrii mají velký smysl – i před 65. rokem věku.

Slabé kosti v rodině – geny mají také slovo

Zlomil-li jeden z rodičů krček stehenní kosti po lehkém pádu nebo prodělal takzvané nízkoenergické zlomeniny, riziko problémů s kostrou u jejich potomků stoupá. Genetika do značné míry určuje kvalitu naší „nosné konstrukce".

Rodinná anamnéza se zlomeninami kyčle nebo páteře po drobných úrazech je jasným důvodem, proč nečekat s diagnózou až do důchodového věku.

Při takovéto rodinné historii stojí za to shrnout vlastní rizikové faktory – tělesnou hmotnost, životní styl, léky, chronická onemocnění – a prokonzultovat je s praktickým lékařem nebo gynekologem. Mnohdy stačí jediný rozhovor k tomu, aby vám bylo vystaveno doporučení na vyšetření DEXA.

Každodenní návyky, které tiše ničí kosti

Na stavu kostry pracujeme celé roky. Dvě věci jeho oslabení obzvlášť urychlují:

• kouření – toxiny z tabákového kouře poškozují oběh a přímo narušují kostní buňky,
• nadměrná konzumace alkoholu – narušuje vstřebávání vápníku, oslabuje osteoblasty (buňky budující kost) a zvyšuje riziko pádů.

K tomu se přidává nedostatek pohybu a nízký příjem vápníku, bílkovin a vitaminu D. Kosti potřebují mechanické zatížení, aby si udržely hustotu. Procházka, nordic walking, tanec, silový trénink s lehkými závažími – každý z těchto typů aktivity vysílá signál: „tato kostra se používá, je třeba ji posilovat".

Kdy má skutečně smysl udělat osteodenzitometrii dříve

K rozhovoru s lékařem o vyšetření hustoty kostí před 65. rokem věku vás obzvláště vybízí situace, kdy se u vás vyskytuje několik z následujících bodů:

• zlomenina po minimálním úrazu,
• zřetelná ztráta výšky, zakulacená záda, chronické bolesti páteře,
• časná nebo uměle vyvolaná menopauza,
• BMI nižší než 19 nebo dlouhodobá výrazná podváha,
• chronická léčba steroidy,
• onemocnění oslabující kosti, například hypertyreóza, revmatoidní artritida, chronické onemocnění jater nebo ledvin,
• zlomeniny kyčle nebo páteře v nejbližší rodině,
• kouření a nadměrné pití alkoholu v kombinaci s nízkou fyzickou aktivitou.

Poznáváte-li u sebe několik bodů z tohoto seznamu, nemá smysl čekat na „magickou" věkovou hranici. Praktický lékař, internista, gynekolog nebo endokrinolog dokáže posoudit celkovou míru rizika a rozhodnout o odeslání na vyšetření DEXA.

Co dělat, když vyšetření odhalí slabé kosti

Ukáže-li výsledek osteopenii nebo osteoporózu, stále je co dělat. Lékař zpravidla doporučí:

• úpravu stravy – více potravin bohatých na vápník (fermentované mléčné výrobky, zelená zelenina, silně mineralizovaná voda), dostatečné množství bílkovin a vitamin D,
• pravidelný pohyb – cvičení posilující svaly, trénink rovnováhy, chůzi, tanec a pokud možno lehká zátěž závaží,
• rozhovor o farmakologické léčbě – včetně hormonální terapie u žen v období perimenopauzy nebo léků přímo brzdících úbytek kostní hmoty.

V mnoha evropských zemích vyšetření DEXA částečně hradí zdravotní systém u osob se zvýšeným rizikem. V praxi to znamená, že při splnění určitých kritérií nemusíte nést plné náklady diagnostiky. Zeptejte se svého lékaře, kdy máte nárok na úhradu a jak často vyšetření opakovat.

Jak se o kosti starat sami každý den

Osteoporóza se nevyvíjí přes noc – a to dává prostor pro rozumná opatření. Několik jednoduchých kroků dokáže riziko skutečně snížit:

• omezení počtu vykouřených cigaret a v ideálním případě úplné přestání s kouřením,
• udržování konzumace alkoholu v bezpečných mezích,
• alespoň 30 minut pohybové aktivity většinu dní v týdnu,
• kontrola hladiny vitaminu D v krevním testu a případná suplementace po konzultaci s lékařem,
• zajištění bezpečného prostředí doma: odstranění volných koberečků, dobré osvětlení, stabilní obuv – to vše snižuje riziko pádu.

Kosti reagují pomalu, ale důsledně na to, jak s nimi zacházíme. Včasné rozpoznání varovných signálů a rozhovor s lékařem umožňují převzít kontrolu dříve, než první zlomenina změní celý každodenní život. I několik drobných, ale vytrvalých změn životního stylu dokáže oddálit problémy s kostní soustavou nebo je výrazně zmírnit.