Většina z nás sype zrní do krmítka až „do jara"
Přitom existuje jeden jednoduchý signál, že je čas trochu přibrzdit. Nejde o konkrétní datum v kalendáři, ale o změnu počasí. V určitém momentě přikrmování přestává ptákům skutečně pomáhat a začíná jim spíše překážet. Vyplatí se vědět, kdy tento okamžik nastane a jak ptáky plynule převést ze zimní jídelny zpět k přirozenému menu.
Kdy začít omezovat přikrmování ptáků
Odborníci na zahradní ptáky zdůrazňují jednu věc: nejdůležitější není den v roce, ale teplota vzduchu. První signál ke změně přichází tehdy, když rtuť teploměru několik dní po sobě ukazuje nad 5 °C.
Teplota trvale nad 5 °C po dobu několika dní je jasným znakem, že lze postupně omezovat zimní „bufet" pro ptáky.
Při takovém oteplení se zahrada začíná probouzet. V půdě se aktivují žížaly, larvy a drobné organismy. Objevuje se stále více hmyzu, a s ním přirozeně i potravní zdroje. Pro ptáky to znamená jediné: mohou si opět sami hledat potravu bohatou na bílkoviny.
Zimní směsi plné tuku a semen jsou výborné při mrazu, kdy vše zamrzá. Jakmile se oteplí, stávají se méně potřebnými a časem přímo nevhodnými — ptáci by totiž měli přejít na stravu bohatší na živočišnou bílkovinu, zvláště před hnízdní sezonou.
Proč není dobré hojně krmit až do léta
V zimě vydávají ptáci obrovské množství energie na udržení tělesné teploty. Lojové koule a slunečnicová semínka jim tehdy doslova zachraňují život. Když zimní období končí, situace se obrátí — největší výzvou už není zahřát tělo, ale připravit se na hnízdění.
Pokud je krmítko stále přeplněné, ptáci toho rádi využijí. Je to blízko, pohodlně a bez námahy. Pro nás je to hezký pohled, ale pro ně to znamená oslabení přirozených instinktů k hledání potravy. Právě intenzivní hledání potravy v keřích, trávě a kůře stromů buduje kondici potřebnou při sezení na vejcích a krmení mláďat.
Příliš dlouho přeplněné krmítko může způsobit, že si ptáci příliš zvyknou na snadnou jídelnu a méně ochotně využívají bohatství, které na ně čeká přímo v zahradě.
Ptáci na jaře potřebují více bílkovin než čistého tuku. Loví housenky, brouke a larvy, kterými pak krmí mláďata. Pokud se příliš dlouho spoléhají na zrní, jejich strava se stává jednostrannou a organismus hůře zvládá náročné hnízdní období.
Jak postupně omezovat krmení ptáků
Nejhorší věc, kterou lze udělat, je náhle přestat sypat zrní přes noc. Zvláště když je počasí nevyzpytatelné a po několika teplejších dnech může přijít chladná noc s přízemním mrazem. Přechod musí být plynulý.
Jednoduchý postup bez šoku pro ptáky
Změny lze provést v několika krocích:
- snižte množství zrní na polovinu a udržujte to několik dní;
- místo každodenního plnění krmítka ho doplňujte ob den, pak ob dva dny;
- odstraňte lojové koule a tukové bloky, jakmile se počasí ustálí na příjemných teplotách;
- dbejte na to, aby byla v zahradě vždy miska s čistou vodou — zvláště při suchém a větrném počasí.
Takové tempo změn umožní ptákům klidné „přeladění" na přirozené hledání potravy. Krmítko přestane být hlavním zdrojem jídla a stane se jen záložní podporou při chladnějším ránu nebo noci.
Co ptáci v zahradě najdou, když se krmítko vyprázdní
Omezení sypání zrní neznamená, že necháte okřídlené hosty napospas osudu. Spíše je povzbuzujete k přirozenějšímu způsobu života. Sýkorky, vrabci, kosové a červenky pak intenzivně prohledávají keře, záhyby kůry a listovou vrstvu pod stromy.
Pro mnohé druhy je zahrada plná „nedokonalostí" jako bezplatná spíž. Místa, která upravenému zahradníkovi připadají zanedbaná, jsou pro ptáky vysněnou základnou k hledání chutných soust.
Hrst spadaného listí, několik suchých stonků a zákoutí u živého plotu vytvářejí přirozený zdroj potravy — mnohem cennější než dokonale vymetený trávník.
Proto se vyplatí ponechat alespoň část zahrady v „divočejší" podobě. Neodstraňujte obsesivně každou hromádku listí a nestříhejte všechny suché výhonky na nulu. V mnohých z nich se skrývají larvy, hmyz a drobní živočichové, kteří se stanou jarním menu pro ptáky.
Nejčastější chyby na konci zimního přikrmování
Závěr krmítkové sezony je obdobím, kdy se snadno dělají typické chyby. Vyplatí se je znát, abyste okřídleným hostům neúmyslně neublížili.
| Chyba | Proč škodí |
|---|---|
| Dlouhodobé podávání velmi tučných směsí při vysokých teplotách | Strava nestačí potřebám ptáků, kteří potřebují více bílkovin než tuku |
| Ponechávání starého, vlhkého zrní v krmítku | Vlhkost podporuje plísně a bakterie, což zvyšuje riziko nemocí |
| Vymetení zahrady „do lesku" na přelomu zimy a jara | Odstraňujete přirozené úkryty a zdroje potravy v podobě hmyzu a larev |
Teplé dny způsobují, že tuk rychleji žlukne a zrní plísní. Ptáci k němu rádi zavítají, ale pro jejich organismus jde o stále horší směs. Lepší je sypat méně, ale mít jistotu, že vše je čerstvé a suché.
Kdy a jak čistit krmítko
Chvíle, kdy snižujete množství potravy, je ideální příležitostí postarat se o hygienu krmítka. V zimě se jídlo přidává ve stylu „jen rychle", a úklid jde stranou. Když se oteplí, mikroorganismům se daří lépe, takže je dobré jednat s předstihem.
Jednoduché čištění krok za krokem
- odstraňte všechny zbytky zrní a drobků;
- shnilé jídlo vyhoďte do koše, nerozptylujte ho po záhonech;
- umyjte krmítko teplou vodou s přídavkem jemného čisticího prostředku;
- důkladně opláchněte a nechte úplně oschnout;
- zkontrolujte půdu pod krmítkem a rovněž ji zbavte zbytků.
Takový krátký zákrok výrazně omezuje riziko přenosu nemocí mezi ptáky. Udržované krmítko se vám ostatně bude hodit znovu při prvních podzimních mrazech, až opět zahájíte pravidelné přikrmování.
Pomáhejte chytře: méně zrní, více zahrady přátelské k ptákům
Zimní přikrmování je krásný zvyk a skutečná podpora v mrazivých měsících. S příchodem teplejších dní se role člověka pomalu mění. Místo sypání dalších hrstí zrní je lepší přemýšlet o tom, jak vytvořit prostor, který bude ptáky živit sám po zbytek roku.
Skvěle funguje například kombinace hustých keřů, kousku živého plotu, staré jabloně, malého koutku s planě rostoucími bylinami a zdroje vody. Taková zahrada nabízí ptákům úkryt, potravu i místo k hnízdění. Krmítko se pak stává doplňkem, nikoli základem.
Stojí také za připomenutí, že pozorování ptáků při „přirozeném žerování" přináší mnohem větší radost než sledování řady ptáků poskládaných na jednom prkénku. Místo neustálého sypání zrní lze prostě vzít dalekohled, sednout na lavičku a sledovat, jak zahrada pulzuje životem, když ji necháte trochu „zdivočet".
Pro ptáky největším darem nebývá plné krmítko, ale zahrada, kde se něco hýbe v listí, něco bzučí mezi větvemi a půda skrývá tisíce drobných tvorů připravených stát se jejich přirozeným pokrmem.
