Proč jsou zimní pády tak nebezpečné
Zima dokáže proměnit obyčejnou procházku do práce v riskantní slalom mezi zledovatělými chodníky a zasněženými přechody pro chodce.
Jediný špatně postavený krok, chvilka nepozornosti – a ocitáte se na zemi s bolestivým ramenem nebo zlomeným zápěstím. Lze tomu předejít, ale jen pokud se na cestu ven připravíte lépe než pouhým přehozením teplého kabátu a šály.
Co se stane, když upadnete na ledu
Při náledí a udupaném sněhu klesá tření mezi podrážkou a podkladem téměř na nulu. Noha ujede, tělo nestihne zareagovat a instinktivně natáhnete ruce, abyste se zachytili. Výsledek? Naražená kyčel, vykloubený kotník, zlomené zápěstí nebo i zranění hlavy.
Silný mráz kombinovaný s deštěm nebo táním sněhu může proměnit jakýkoliv chodník během několika minut doslova v kluziště.
Dobrá zpráva je, že velkou část úrazů lze omezit díky několika rozumným návykům. Nevyžadují žádnou speciální kondici ani drahé vybavení – stačí trocha plánování a změna chování na ulici.
1. Zimní boty, které skutečně drží na podkladu
Základ je správná obuv. Měkká, hladká gumová podrážka se chová na ledu jako brusle. Vybírejte raději boty s výrazným vzorem, nejlépe s hlubšími výstupky, které se zaryji do sněhu a ledu. Výhodou je i vyšší svršek sahající nad kotník, který zpevňuje hlezenní kloub.
Pro ty, kdo snadno prochladnou, jsou dobrou volbou zateplené kotníkové boty nebo sněhule – důležité je, aby nebyly kluzké na spodní straně. Mnozí lidé používají i domácí trik: natáhnou přes boty silné sportovní ponožky. Tkanina vytváří další vrstvu přilnavosti. Ponožky jsou po takovém dni k vyhození, ale riziko pádu se znatelně sníží.
2. Volte čerstvý sníh, ne led pod ním
Pokud máte možnost, stavte nohy do čerstvého sněhu, nikoliv na udupaných a vyleštěných cestičkách. Vrstva, po které už prošla půlka sídliště, se rychle mění v led – zvláště když přes den trochu taje a večer opět přitvrdí mráz.
Čerstvý, neudupaný sníh většinou poskytuje lepší přilnavost než udupaná, lesklá vrstva připomínající sklo.
Nevýhoda? Mokré boty. Výhoda? Výrazně větší šance, že se domů vrátíte po svých, a ne se sádrou.
3. Podivná, ale účinná „kachní" chůze na ledu
Klasický dlouhý krok s odrazem od paty funguje v zimě velmi špatně. Lepší je krátká, měkká „kachní" technika chůze. Chodidla natočíte mírně ven, váhu přenášíte téměř svisle na nohu bez prudkého odrazu.
Jak to vypadá v praxi:
- děláte krátké, drobné kroky,
- chodidla pokládáte téměř celou plochou,
- lehce „klouzáte" po povrchu místo toho, abyste ho silně atakovali,
- ruce držíte po stranách, mírně rozložené, aby zlepšovaly rovnováhu.
Z boku to může vypadat trochu komicky, ale tělo je stabilnější. Děti tuto techniku pochopí okamžitě – stačí jim říct, ať zkusí „chodit jako tučňák z pohádky".
4. Pomaleji znamená bezpečněji
Zpoždění do práce nebo na autobus svádí k zrychlení. Na zledovatělém chodníku je to přímá cesta k pádu. Lepší je vyrazit o několik minut dříve a pohybovat se tak, jako byste drželi v ruce úplně nový telefon a velmi nechtěli ho rozbít.
Kratší kroky, žádný spěch a průběžné prověřování stability povrchu pod chodidlem výrazně snižují riziko náhlého uklouznutí.
Pomáhá také držet pohled nikoli na špičky bot, ale kousek před sebou. Dopředu tak uvidíte ledové plochy, závěje nebo nerovnosti a můžete chodidlo správně postavit.
5. Batoh místo tašky v ruce
Nerovnoměrně rozložená zátěž silně narušuje stabilitu. Velká taška přehozená přes jedno rameno nebo těžká nákupní taška v jedné ruce může „strhnout" tělo přesně ve chvíli, kdy začne noha klouzat.
Nejrozumnější je vzít si batoh a věci v něm rozložit tak, aby netáhly na jednu stranu. Batoh navíc uvolní obě ruce, které při uklouznutí instinktivně hledají oporu.
6. Ruce z kapes – i při krutém mrazu
Zmrzlé dlaně přímo volají po schování do kapes bundy. Problém je, že tím přicházíte o přirozenou možnost udržovat rovnováhu. Tělo nemůže „vyrovnávat" pohyby rukama, a při náhlé ztrátě stability vám zbývá pouze tvrdé přistání.
Řešení je jednoduché: pořádné teplé rukavice a ruce venku z kapes. I když trochu mrznou, dávají vám šanci tlumit případný pád.
7. Správná strana chodníku a zákeřné schody
Ve městě může být rozdíl mezi jednou a druhou stranou ulice obrovský. Místa, na která po většinu dne svítí slunce, rozmrzají rychleji. Ta, která jsou neustále ve stínu, dokážou udržet led po mnoho dní.
| Kudy jít | Na co si dát pozor |
|---|---|
| Slunná strana ulice | Méně ledu, ale bývá tam rozbředlý sníh a kaluže |
| Stín pod paneláky a stromy | Zamrzlé „placky" neviditelné pod tenkou vrstvou sněhu |
| Venkovní schodiště | Schody tvoří mini-kluziště, zábradlí bývají zledovatělá |
Na schodech se vždy důkladně přidržujte zábradlí a pokládejte celé chodidlo, ne jen špičku. Pokud vidíte průsvitný led, raději hledejte jinou cestu nebo sestupujte bokem, po neudupaném sněhu.
8. Hole na chůzi – nejsou jen pro seniory
Trekingové hole nebo hole na nordic walking nejsou vyhrazeny pouze pro procházky v lese. Ve městě v mrazivé ráno dokážou zázraky. Dva dodatečné body opory odlehčují kloubům a pomáhají udržet rovnováhu, když jedna noha začne klouzat.
Ve sportovních obchodech lze najít hroty přizpůsobené pro led – s drobnými zuby. Hodí se zejména starším lidem, osobám po úrazech nebo s problémy s rovnováhou. Ale využije je každý, kdo ráno musí zdolat delší úsek zledovatělého chodníku.
9. Jak spadnout, abyste si co nejméně ublížili
I ten nejlépe připravený člověk může ztratit přilnavost. Rozdíl mezi lehkým modřinou a vážným zraněním často závisí na způsobu pádu. Navzdory instinktu se vyplatí vyhnout se natahování rukou pevně před sebe.
Když padáte dopředu
Pokud cítíte, že letíte dopředu, zkuste mírně pokrčit ruce a přejít do co nejměkčího „překulení" na bok nebo rameno. Ztuhlé, natažené dlaně se velmi snadno zlomí v zápěstí.
Když vás táhne dozadu
Při uklouznutí dozadu je bezpečnější klesnout na hýždě, než se křečovitě snažit zachytit rukama. Přitáhněte bradu k hrudníku, abyste neudeřili zátylek, a nechte tělo dopadnout co nejměkčeji.
Tělo nelze úplně naučit dokonalému pádu, ale vědomé procvičování reakcí snižuje riziko zlomenin.
Další pomoc: od reflexních prvků po cvičení rovnováhy
Za úsvitu a večer přibývá ještě jeden rizikový faktor – špatná viditelnost. Na bundě mějte reflexní prvky: řidiči vás zaregistrují dříve a vy lépe odhadnete situaci na vozovce, když auta nebrzdí těsně vedle vás.
Spojencem v boji proti pádům je také obyčejný pohyb doma. Jednoduchá cvičení rovnováhy – stoj na jedné noze u židle, lehké dřepy, zvedání kolen – posilují hluboké svaly a učí tělo rychlejším reakcím. Několik minut denně dělá rozdíl, zejména u lidí po padesátce.
Vyplatí se myslet i na zdánlivě druhořadé věci: zkrácená smyčka šály, aby se nezamotávala pod nohy, dobře zapnutá bunda, aby neomezovala pohyb, nebo telefon schovaný do kapsy místo držení v ruce. V zimě každá maličkost, která zlepšuje volnost pohybu a rovnováhu, reálně snižuje šanci, že obyčejná procházka skončí návštěvou pohotovosti.
