Nový výzkum z USA převrací dosavadní předpoklady o tetováních a rakovině kůže
Americká studie zpochybňuje to, co lékaři po léta tvrdili o tetováních a jejich vztahu k rakovině kůže.
Odborníci dlouho varovali, že inkoust zavedený do kůže může přispívat ke vzniku nádorů. Jenže analýza dat pacientů s melanomem ukázala pravý opak – a sami vědci přiznávají, že výsledkům zpočátku nedůvěřovali.
Co přesně zkoumali vědci z Utahu
Tým z Univerzity v Utahu se rozhodl prověřit, zda lidé s tetováními skutečně onemocní melanomem – tedy nejagresivnější formou rakoviny kůže – častěji než ostatní. Pracovali s lékařskými záznamy více než 1 100 pacientů, u nichž byla diagnóza stanovena mezi lednem 2020 a červnem 2021.
Každého pacienta se ptali na přítomnost tetování, jejich počet i velikost. Výsledky pak porovnali s kontrolní skupinou obyvatel státu Utah, u nichž melanom diagnostikován nebyl. Vědci zohlednili věk, etnický původ i známé rizikové faktory – světlou pleť nebo intenzivní celoživotní vystavení slunci.
Kontext výzkumu tvořily dřívější evropské práce, zejména z Dánska, kde se naznačovala spojitost mezi rozsáhlými tetováními a vyšším rizikem rakoviny kůže. Logika se zdála jasná: inkoust obsahuje těžké kovy a chemické sloučeniny, které mohou dráždit pokožku, vyvolávat chronický zánět a tím napomáhat vzniku nádorových buněk.
Hlavní zjištění: čím více tetování, tím nižší výskyt melanomu
Když tým provedl analýzu dat, skutečnost se s touto teorií rozešla. Lidé s alespoň dvěma tetováními se v diagnostikované skupině s melanomem objevovali méně často než lidé bez tetování.
Největším překvapením byla skupina silně potetovaných jedinců: u čtyř a více tetování, případně u tří a více velkých tetování, byl podíl případů melanomu nejnižší ze všech sledovaných skupin.
Důležité je, že tato závislost platila jak pro invazivní melanom, tak pro časná stadia omezená na místní ložisko v kůži. Jinak řečeno – lidé s četnými tetováními nejenže neonemocněli častěji, ale do ordinací onkologů přicházeli dokonce méně.
Tyto výsledky jsou v přímém rozporu s dřívějšími předpoklady a nutí vědce přinejmenším pozastavit část dosavadních závěrů o inkoustu v kůži. Vědci nemluví o prokazatelném ochranném účinku, ale statistika je příliš výrazná na to, aby ji bylo možné přehlédnout.
Proč mohou mít potetovaní lidé méně rakoviny kůže
Hlavní autorka analýzy Rachel McCarty však volá po střízlivosti. Podle ní tetování sama o sobě nejsou žádným kouzelným štítem proti nádorům. Pravděpodobnější vysvětlení spočívá v konkrétním chování lidí, jejichž kůže je výrazně pokryta inkoustem.
Návyky, které mohou ovlivňovat riziko
Výzkumníci navrhují několik možných vysvětlení spojených se životním stylem:
- lidé s velkým počtem tetování svou kůži častěji sledují, protože jí věnují zvýšenou pozornost,
- pravidelněji navštěvují tetovací salony i dermatology, takže podezřelé změny zachytí dříve,
- častěji používají krémy s UV filtrem, aby chránili jak kůži, tak tetování před vyblednutím,
- vyhýbají se dlouhému opalování a soláriím, protože vědí, že UV záření škodí inkoustu i pokožce.
Pokud se tyto hypotézy potvrdí, může se ukázat, že přítomnost tetování nemá žádný biologický vliv – a rozhodující jsou právě chování spojená s péčí o kůži.
Může tetování trénovat imunitní systém?
Ve vědeckých kruzích se stále častěji objevuje ještě jeden námět k zamyšlení. Proces tetování znamená záměrné zavádění cizích částic hluboko do kůže. Tělo na to reaguje jako na miniaturní „poranění" a aktivuje imunitní buňky.
Někteří badatelé uvažují o tom, zda opakované tetovací sezení nepůsobí trochu jako trénink imunitního systému – posilují jeho schopnost odhalovat a ničit atypické buňky, včetně těch nádorových.
Jde zatím o atraktivní teorii, která čeká na ověření, ale zapadá do rostoucího množství dat o tom, jak silně imunitní systém ovlivňuje vznik a potlačování rakoviny kůže.
Nejasná místa a varovné signály
Nová analýza nepřináší jednoduché odpovědi. Například u lidí s jediným, jednotlivým tetováním se objevilo mírně zvýšené riziko. Výsledky tedy nevykreslují přímočarý efekt „čím více inkoustu, tím lépe" – spíše naznačují složitou kombinaci zdravotních a behaviorálních faktorů.
Je také důležité připomenout, že studie se zaměřila především na melanom. Jiné práce neprokázaly jasnou souvislost mezi tetováními a lymfomy, tedy nádory lymfatického systému. To naznačuje, že případný vliv inkoustu a procesu tetování se může lišit podle typu nádoru.
| Sledovaná skupina | Výsledek |
|---|---|
| Osoby bez tetování | Referenční bod rizika melanomu |
| Jedno tetování | Mírně vyšší riziko ve srovnání s osobami bez tetování |
| Dvě a více tetování | Nižší riziko melanomu než ve skupině bez tetování |
| Čtyři a více tetování / tři velká tetování | Nejnižší podíl případů melanomu v celé studii |
Tým zdůrazňuje, že statistická souvislost automaticky neznamená příčinný vztah. Nelze vyloučit, že určité vlastnosti lidí rozhodujících se pro více tetování – například větší ochota podstupovat kontrolní prohlídky, častější kontakt se zdravotním personálem nebo jednoduše vyšší povědomí o stavu vlastní kůže – vytvářejí zdání ochranného účinku.
Co to znamená pro lidi s tetováními v Česku
Nejdůležitější závěr pro čtenáře je prostý: tato studie není výzvou k tomu, jít do tetovacího studia a „nechat si udělat rukáv" pro zdraví. Sami vědci zdůrazňují, že tetování nepovažují za metodu prevence rakoviny kůže.
Inkoust pod kůží neosvobozuje od používání UV filtrů, vyhýbání se spálení od slunce a pravidelné kontroly znamének – bez ohledu na to, zda má člověk tetování, nebo zcela „čistou" pokožku.
Kdo tetování plánuje, měl by na něj nahlížet především jako na estetické a osobní rozhodnutí. Na místě jsou i jiná rizika, s nimiž se potýká každý, kdo svěří kůži jehle: možné alergické reakce na inkoust, infekce a také kvalita a hygiena konkrétního salonu.
Jak rozumně pečovat o pokožku s tetováním
V kontextu rakoviny kůže platí nadále stará, osvědčená pravidla. Lidé s tetováními však mohou svých zavedených návyků využít ve svůj prospěch – zvláště pokud již nyní věnují kritický pohled každému centimetru těla ozdobenému inkoustem.
Několik praktických doporučení:
- používejte filtry SPF 30 nebo 50 na odkrytá místa kůže, zejména na barevná tetování,
- vyhýbejte se opalování v hodinách nejsilnějšího slunečního záření,
- jednou měsíčně si prohlédněte celé tělo v zrcadle a sledujte mateřská znaménka v blízkosti tetování i mimo ně,
- při jakékoli změně tvaru, barvy nebo velikosti znaménka navštivte dermatologa,
- vybírejte salony, které informují o rizicích a doporučují kontrolu kůže, místo aby téma bagatelizovaly.
Pro lékaře je tato studie signálem, že obraz potetovaného člověka jako toho, kdo nutně onemocní častěji, už nemá oporu v datech. Stále více pacientů s tetováními k dermatologům přichází – ať už kvůli péči o inkoust, nebo z přirozené zvědavosti. To je dobrá příležitost rovnou zkontrolovat znaménka a posoudit pokožku jako celek.
Z vědeckého pohledu celý příběh ukazuje ještě něco jiného: naše intuice ohledně zdraví se ne vždy shodují s čísly. Inkoust, jehla a barvivo se zdály být zjevným nepřítelem kůže – první rozsáhlejší statistická studie však vykresluje obraz podstatně složitější. V nadcházejících letech lze očekávat nové analýzy, i z jiných zemí, které prověří, zda se efekt pozorovaný v Utahu opakuje i v populacích s odlišným životním stylem a odlišným přístupem k tetování.
