Proč začátek dubna zvyšuje riziko mozkové mrtvice? Vědci varují

Přechod na letní čas není jen o hodině spánku navíc

Přelom března a dubna si většina z nás spojuje s delšími dny a lepší náladou. Lékaři ale v tomto období opakovaně zaznamenávají znepokojivý trend, který stojí za pozornost.

Výzkumy ze severní Evropy ukazují, že první dny po přechodu na letní čas představují období výrazně vyššího rizika mozkové mrtvice. Platí to zejména pro starší osoby a lidi s chronickými onemocněními. Lékaři proto apelují na důkladnější sledování vlastního těla a rychlejší reakci při jakýchkoli varovných příznacích.

Změna času přichází vždy poslední březnový víkend

Každý rok v posledním březnovém víkendu posouváme hodiny o hodinu dopředu. Pro většinu lidí jde o pouhou nepříjemnost spojenou nanejvýš s ranní ospalostí. Vědci na tento jev ale začínají nahlížet podstatně vážněji.

Finští výzkumníci analyzovali lékařská data za celých deset let a zkoumali, jak často dochází k mozkovým mrtvicím v týdnu bezprostředně po zahájení letního času. Zaměřili se především na ischemickou cévní mozkovou příhodu, která nastává tehdy, když krevní sraženina zablokuje přívod krve do části mozku.

Závěry analýzy jsou jednoznačné: přechod na letní čas dokáže organismus natolik rozhodit, že počet mrtvic v prvních dubnových dnech výrazně stoupá — a to zvláště u nejzranitelnějších skupin pacientů.

Biologické hodiny vykolejené z rovnováhy

Naše tělo funguje podle vnitřních biologických hodin. Tento cirkadiánní rytmus řídí spánek, vylučování hormonů, krevní tlak a dokonce i srážlivost krve. Jakmile si najednou ukrájíme hodinu ze spánku, tento jemně vyladěný systém ztrácí rovnováhu.

Nedostatek spánku, výkyvy tlaku a tepové frekvence, zvýšený stres i horší regenerace — to vše může během krátké doby zvýšit náchylnost ke kardiovaskulárním příhodám, včetně mozkové mrtvice. Lékaři přirovnávají takové náhlé „přestavení" rána k miniaturní změně časového pásma, kterou organismus jen těžce snáší.

Nejnebezpečnější jsou první dva dny po změně času

Finský výzkumný tým analyzoval více než 3 000 případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas a porovnal je s daty více než 11 000 pacientů z období dvou týdnů před a dvou týdnů po tomto datu.

Z analýzy vyplynulo několik zřetelných pravidelností:

• počet mrtvic zaznamenaných v prvních dvou dnech po přesunutí hodin viditelně vzrostl,
• změnily se denní hodiny, ve kterých mrtvice nejčastěji nastávaly — vrchol se posouval, což naznačuje vliv rozkolísaného cirkadiánního rytmu,
• u některých skupin pacientů bylo riziko výrazně vyšší než u ostatních.

V praxi to znamená, že pondělí a úterý po zavedení letního času jsou zvláště kritická. Záchranné zdravotní služby v zemích, které změnu času stále praktikují, v tomto období pravidelně hlásí vyšší počet akutních neurologických případů.

První dubnové dny nejsou „smolné" samy o sobě. Problémem je náhlé rozregulování spánku a krevního tlaku, na které část organismů reaguje velmi prudce.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ne každý, kdo špatně prospí, skončí na jednotce intenzivní péče. Výzkum nicméně ukazuje, že určité skupiny by měly být v tomto období obzvláště ostražité.

U onkologických pacientů je organismus již oslabený a srážlivost krve spolu s cévním systémem fungují hůře než u zdravých lidí. Další „rána" v podobě rozhozeného spánku a výkyvů tlaku může snadno přetáhnout pomyslnou miskovou váhu.

Podobně je tomu u seniorů. Jejich tělesné rezervy jsou menší a jakékoli náhlé změny denního režimu se silněji podepisují na srdci, cévách i mozku. Zdánlivě nevinná úprava spánkového rozvrhu se tak stává skutečnou zátěží pro celý oběhový systém.

Mozková mrtvice — příznaky, které nelze přehlížet

Mozková mrtvice je stav, při němž každá minuta rozhoduje o budoucím životě pacienta — o tom, zda se vrátí do plné kondice, zda zůstanou trvalé ochrnutí, nebo dokonce zda přežije vůbec. Klíčem je rychlé rozpoznání prvních příznaků.

Nečekejte, až příznaky „samy odezní". Při podezření na mrtvici okamžitě volejte záchrannou službu — záleží doslova na každé minutě.

Nejčastější varovné signály

• Slabost nebo ochrnutí tváře, ruky nebo nohy — zpravidla na jedné straně těla. Typické je poklesnutí ústního koutku nebo neschopnost zvednout obě ruce současně.
• Poruchy vidění — náhlá ztráta části zorného pole, „tmavá clona" na jedno oko, dvojité vidění nebo přechodná slepota.
• Problémy s řečí — nezřetelná artikulace, neschopnost vyslovit jednoduchou větu, nepochopení toho, co říká druhá osoba.
• Ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině obličeje — od mravenčení až po úplné „odříznutí" vnímání bolesti, dotyku a teploty.
• Velmi silná, náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny, nezřídka doprovázená nevolností nebo zvracením — zvláště pokud se taková bolest objevuje poprvé v životě.
• Poruchy rovnováhy — náhlé závratě, nejistá chůze, pády, nekoordinované pohyby.
• Změna vědomí — ospalost, zmatenost, až po ztrátu vědomí a bezvědomí.

Pokud někdo ve vašem okolí začne podivně mluvit, „křivě" se usmívat nebo nebude moci pohnout rukou, není čas přemýšlet nad příčinou. Zavolejte záchranku a dispečerovi přesně popište, co vidíte a v kolik hodin příznaky začaly.

Dochází v tomto období také k vyššímu počtu úmrtí?

Data z finské analýzy přinášejí v tomto ohledu jisté uklidnění. Počet nemocničních úmrtí na mrtvici v týdnu po přechodu na letní čas dramaticky nestoupal. To znamená, že pacienti, kteří se včas dostali na specializované oddělení, měli srovnatelné šance na přežití jako v jiných částech roku.

Tím spíše se zdůrazňuje klíčová role rychlé reakce. Pokud rodina nebo svědkové příhody příznaky nepodcení a záchranáři dopraví pacienta do nemocnice v odpovídajícím „časovém okně", moderní léčba mozkové mrtvice dokáže výrazně omezit trvalé následky.

Jak snížit riziko mrtvice po zavedení letního času?

Na politická rozhodnutí ohledně samotné změny času má jen málokdo vliv. Organismus ale lze připravit tak, aby byl přechod co nejšetrnější.

Drobné úpravy každodenní rutiny několik dní před změnou času i po ní dokážou odlehčit srdci, cévám i mozku.

Jednoduché kroky na nejbližší dny

• Choďte spát o něco dříve — již dva až tři dny před změnou času je vhodné posouvat dobu usínání o 10–15 minut, dokud se nedostaneme na „novou" hodinu.
• Vyhýbejte se probdělým nocím — první dubnové dny jsou nevhodný čas na pozdní noční vycházení, přesčasy nebo dlouhé noční jízdy autem.
• Hlídejte léky a měření — osoby s vysokým krevním tlakem, arytmií, cukrovkou nebo po prodělané mrtvici by měly být při užívání léků zvláště důsledné a pravidelně kontrolovat hodnoty tlaku i glykémie.
• Omezte alkohol a těžká jídla večer — zatěžují srdce a narušují spánek, čímž dále zvyšují únavu cévního systému.
• Vsaďte na procházku během dne — přirozené denní světlo napomáhá synchronizaci vnitřních hodin s „novým" časem.

Senioři, onkologičtí pacienti, lidé po infarktu nebo se srdečním selháním by v tomto období raději neměli plánovat náročnou fyzickou aktivitu ani stresující výlety. Pokud jste nedávno začali s novými léky nebo vám byla upravena jejich dávka, poraďte se s lékařem, zda není třeba přijmout dodatečná opatření.

Proč tak malá změna může mít tak velký dopad?

Mnohé lidi překvapuje, že pouhá hodina navíc dokáže zdraví tolik ovlivnit. Vysvětlení spočívá v souběhu několika faktorů: spánku, hormonů, krevního tlaku a srážlivosti krve.

Nedostatek spánku podporuje vzestup hladiny kortizolu a adrenalinu, tedy stresových hormonů. Ty následně zvyšují krevní tlak, zrychlují práci srdce a nepříznivě působí na cévy. K tomu se přidává prodlužující se délka dne, která sama o sobě přestavuje vnitřní hodiny. U lidí s citlivým oběhovým systémem může tato kombinace snáze vyvolat kritický moment.

Je důležité si uvědomit, že změna času mrtvici „nevytváří z ničeho nic". Nejčastěji pouze urychlí příhodu, ke které se organismus roky připravoval — skrze kouření, vysoký tlak, obezitu, cukrovku nebo nedostatek pohybu. O to větší smysl dává vnímat začátek dubna jako výraznou připomínku: je čas postarat se o sebe, zlepšit jídelníček, kontrolovat krevní tlak a absolvovat pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře.