Francouzští odborníci otestovali 22 olivových olejů z obchodních řetězců
Spotřebitelský magazín se zaměřil na podrobné srovnání dvaadvaceti populárních olejů označených jako „extra virgin", které jsou běžně k dostání ve velkých supermarketech. Hodnocení nezahrnovala jen chuť – testéři se důkladně zabývali také složením, přítomností nečistot a poměrem ceny a kvality.
Výsledky mohou překvapit každého, kdo dosud automaticky sahá po nejlevnější lahvi na polici. Závěrečný verdikt je totiž překvapivě jednoznačný.
Jak testování probíhalo a co se hodnotilo
Všechny zkoumané oleje splňovaly evropské požadavky pro kategorii extra virgin. To znamená, že vznikly výhradně prvním lisováním za studena, bez chemické rafinace, s nízkou kyselostí a přesně stanoveným složením mastných kyselin.
Mezi testovanými produkty se objevily jak supermarketové privátní značky, tak výrobky považované za prémiové. Odborníci hodnotili celkem čtyři klíčové oblasti:
- Profil mastných kyselin – poměr mononenasycených tuků k nasyceným
- Přítomnost nečistot – včetně stop plastifikátorů migrujících z obalů
- Senzorické vlastnosti – vůně, hořkost, pikantnost a celková harmonie chuti
- Cena – zda kvalita odpovídá nákladům na pořízení
Na základě tohoto hodnocení vznikl žebříček, ve kterém se některé značky umístily překvapivě vysoko – ale pouze jediný olej jasně vyčníval nad ostatními.
Kdo stál na stupních vítězů a proč na tom záleží
Dvě oliwy, které v testu dosáhly velmi dobrých výsledků, jsou bohužel již nedostupné. Jednalo se o ekologickou variantu Costa d'Oro La Riserva biologica (14/20 bodů) a olej extra virgin France značky Puget (14,6/20 bodů). Oba stály přibližně 15 eur za půl litru.
Pro zákazníka je to důležitý signál: kvalita olivového oleje v supermarketech se průběžně mění a dobré série produktů mohou zmizet stejně rychle, jako se objevily. Nestačí tedy jednou najít „tu správnou" lahev a zapamatovat si etiketu – vyplatí se dostupné možnosti pravidelně prověřovat.
Vítěz testování: H de Leos fruité vert
Absolutním vítězem srovnání se stal olivový olej H de Leos fruité vert, vyráběný v Provence na panství Domaine de Leos, které patří známému francouzskému umělci Patricku Bruelovi. V testech získal 15,4 z 20 možných bodů – nejvyšší hodnocení ze všech zkoumaných produktů.
Vítězný olej byl popsán jako výjimečný produkt s velmi harmonickou chutí a dokonalou rovnováhou hořkosti a pikantnosti. Porota ocenila zejména tyto vlastnosti:
- Intenzivní, svěží vůně zelených plodů
- Vyváženou hořkost, která nepřebíjí ostatní chutě v jídle
- Příjemný, lehce pikantní závěr, typický pro oleje s vysokým obsahem polyfenolů
- Uspokojivý profil mastných kyselin, odpovídající očekávání od kvalitní extra virgin
Podle magazínu se produkt hodí především do studených pokrmů, kde může jeho aroma plně vyniknout.
Cena jako z luxusního oddělení
Jenže tady přichází to velké „ale". Půllitrová lahev H de Leos fruité vert stojí přibližně 29,60 eura. V přepočtu na litr to vychází na téměř 60 eur – více než řada vín vyšší kategorie v běžných obchodech.
| Produkt | Hodnocení | Přibližná cena za 0,5 l | Dostupnost |
|---|---|---|---|
| H de Leos fruité vert | 15,4 / 20 | 29,60 € | dostupný |
| Costa d'Oro La Riserva biologica | 14 / 20 | cca 15 € | stažen z prodeje |
| Extra virgin France Puget | 14,6 / 20 | cca 15 € | stažen z prodeje |
Při takové ceně přestává být tento olej každodenní kuchyňskou pomůckou a začíná připomínat spíše sběratelský produkt. Magazín proto doporučuje používat ho střídmě a nakládat s ním jako s prémiovým kořením – do salátů, zeleninového carpaccia, pro závěrečné přelití ryby nebo ke kvalitnímu pečivu.
Plastifikátory v olivovém oleji – odkud se tam vzaly
Největším překvapením testu nebyla ani chuť, ani cena, ale chemické látky nalezené ve vítězné lahvi. Experti v ní odhalili stopová množství plastifikátorů – tedy látek přidávaných do plastů, aby byly pružnější.
Ani špičkový olivový olej s vysokým senzorickým hodnocením není zcela prostý stop látek, které mohou migrovat z obalových materiálů do potravin.
Zdrojem těchto sloučenin může být například:
- Uzávěr lahve nebo těsnící prvky
- Části výrobní linky, jimiž tuk prochází
- Skladování v kontaktu s plastovými komponenty
Zpráva zdůraznila, že detekovaná množství se pohybují v povolených mezích. Pro část spotřebitelů je však samotná přítomnost takových látek v drahém a propracovaném produktu nepříjemným zjištěním. Jde o širší problém celého odvětví – úplné eliminaci migrace sloučenin z technických materiálů do rostlinných tuků je velmi obtížné předejít.
Co z tohoto testu plyne pro běžného zákazníka
Příběh francouzského žebříčku olivových olejů dobře ilustruje napětí mezi kvalitou a každodenním rozpočtem. Na jedné straně stojí produkt s výbornou chutí a skvělými senzorickými výsledky. Na straně druhé jeho cena zajišťuje, že po něm málokdo sáhne s úmyslem smažit na něm vajíčka.
Pro průměrného zákazníka může být proto důležitější vědět, jak správně číst etikety a vybírat olej rozumně, než znát jméno vítěze konkrétního testu. Při nákupu stojí za pozornost:
- Označení „extra virgin" a původ – čím konkrétnější informace, tím lépe
- Datum sklizně nebo lisování, nejen datum minimální trvanlivosti
- Obal – tmavá skleněná lahev chrání před světlem lépe než plast
- Reálná cena – extrémně levný olej by měl vyvolat pochybnosti o jeho kvalitě
Dobrou strategií může být mít doma dva druhy olivového oleje: solidní, ale cenově dostupný na smažení a vaření, a kvalitnější, aromatičtější na studené pokrmy. Takové rozdělení funguje i v českých kuchyních, kde roste zájem o prémiové produkty, ale účet v obchodě stále výrazně ovlivňuje výběr.
Proč olivový olej extra virgin stále stojí za pozornost
Bez ohledu na specifika jednotlivých značek lékaři a dietologové již dlouho zdůrazňují přínosy pravidelného zařazení kvalitního olivového oleje extra virgin do každodenní stravy. Obsahuje především kyselinu olejovou, tedy mononenasycený tuk, a také polyfenoly s antioxidačními účinky.
Populační studie ukazují, že pravidelné používání olivového oleje v kuchyni se pojí s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Klíčem je nahrazovat jím méně vhodné tuky – nestačí ho jednoduše přilévat k již nevyváženému jídelníčku.
Praktický příklad: pokud v salátu vyměníte hotový majonézový dresink za kombinaci olivového oleje extra virgin, citronové šťávy a bylinek, zároveň snížíte příjem nasycených tuků a obohatíte jídlo o látky prospěšné pro srdce.
Warto też pamiętać, že sebelepší olivový olej nenapraví škody způsobené průmyslově zpracovanou stravou plnou cukru a trans-tuků. Může však být důležitou součástí rozumnějšího přístupu k jídlu – zvláště pokud ho používáte vědomě jako náhradu méně vhodných produktů.
