Supermarket jako nová „čerpací stanice" pro elektromobil
Přímo před očima zákazníků se obyčejná asfaltová parkoviště před supermarkety proměňují v místa, kde lze za půl hodiny doplnit baterii místo nádrže. Pro mnoho řidičů to může znamenat konec nervózního hledání volné nabíječky ve městě.
V posledních letech přestala být elektrická auta výstředností. Stále více řidičů je volí kvůli nižším provozním nákladům a nulovým emisím. Problém nastává teprve tehdy, když je potřeba baterii rychle dobít – a to na místě, které leží skutečně po cestě.
Parkoviště supermarketů se stávají přirozeným kandidátem na hustou síť nabíjecích míst, protože spojují každodenní potřebu nakoupit s reálným časem potřebným k dobití baterie.
Velké obchodní řetězce v západní Evropě s podobnými projekty již nastartovaly ve velkém měřítku. Na parkovištích u obchodů přibývají řady moderních stanic, často s několika výkonovými úrovněmi – od rychlých až po skutečně ultrarychlé.
Parkoviště, košík, nabíječka: nový rituál řidiče
Klíčová výhoda takové lokality je prostá: dobíjení se přirozeně vejde do toho, co stejně děláme jednou či dvakrát týdně – tedy do nákupů. Není třeba plánovat samostatnou zastávku u nabíjecí stanice, ztrácet čas sezením v autě ani stát s nosem v telefonu na zapomenutém parkovišti za městem.
Typický scénář vypadá takto: řidič přijede k supermarketu, připojí auto k rychlé nabíječce, odejde nakoupit, a když vychází s košíkem, baterie má už znatelnou zásobu energie. Při dostatečně výkonné infrastruktuře trvá nabití přibližně z 10 na 80 procent kapacity zhruba stejně dlouho jako průměrná návštěva obchodu – asi půl hodiny.
Čas strávený mezi regály najednou přestává být „promarněný" – mění se na reálné kilometry dojezdu, které na řidiče čekají po vyjití z prodejny.
Pro mnoho lidí může být právě toto faktorem, který překlene rozhodnutí přesednout do elektromobilu. Psychologická bariéra spojená se strachem z nedostatku nabíječek slábne, jakmile člověk vidí, že elektřina je dostupná tam, kde se stejně každý den pohybuje.
Nejen velká města: příležitost pro menší obce
Dosud se rychlé nabíječky soustřeďovaly především u dálnic, rychlostních silnic a v centrech velkých měst. Řidiči z menších obcí měli často výrazně horší výběr – jedna stanice na celé městečko, s průměrným výkonem, občas obsazená, občas mimo provoz.
Supermarket tuto rovnici mění, protože velmi často právě on tvoří hlavní obchodní bod celé lokality. Pokud takový obchod na svém parkovišti rozmístí několik rychlých nabíječek, získá najednou celá oblast solidní oporu pro elektromobilitu.
- zákazníci dobíjejí auto při každodenních nákupech
- obyvatelé okolních vesnic získají nový bod pro rychlé dobití
- přejezdy mezi regiony jsou méně stresující, protože zastávky lze lépe naplánovat
Rozšíření sítě nabíječek u obchodů může také odlehčit klasickým čerpacím stanicím, které se teprve přizpůsobují nové realitě. Obchodní řetězce v tom vidí konkurenční výhodu – řidič s elektromobilem si raději vybere obchod, kde auto vždy dobije, než ten, který nabízí jen parkoviště bez jakékoli infrastruktury.
Závod řetězců: kdo dřív, ten má věrného zákazníka
V závodě o řidiče s elektrickým vozem zvolila část řetězců velmi ofenzivní strategii. V zemích západní Evropy je příkladem skupina obchodů s markou Super U, která plánuje vybavit desítky prodejen ve středozápadním regionu sérií ultrarychlých nabíječek ve spolupráci s operátory specializujícími se na energetickou infrastrukturu.
Největší pozornost poutá plánovaný výkon instalací. Hovoříme o stanicích dosahujících až 600 kW, tedy o úrovni, která je na trhu stále vzácná. Pro srovnání – typické rychlé nabíječky u mnoha stanic mají výkon přibližně 50–150 kW.
| Typ nabíječky | Příkladný výkon | Využití |
|---|---|---|
| Standardní AC | 7–22 kW | firemní parkoviště, noční dobíjení |
| Rychlá DC | 50–150 kW | zastávka 30–60 minut |
| Ultrarychlá DC | nad 300 kW | krátká zastávka na trase, přibližně 15–30 minut |
Výkon 600 kW může znít přehnaně, vezmeme-li v úvahu, že mnoho současných vozů takové množství energie najednou nepřijme. Řetězce se ale dívají dopředu – nové generace elektromobilů zpravidla zvládají stále vyšší výkony a kratší dobu dobíjení. Infrastruktura musí vývoj předbíhat, ne ho dohánět na poslední chvíli.
Proč se obchodům investice do nabíječek vyplatí
Pro majitele obchodů nejsou nabíječky jen dobrou marketingovou historkou. Jsou také nástrojem pro budování věrnosti zákazníků a zvyšování hodnoty nákupního košíku. Řidič, který musí u obchodu strávit 25–30 minut, má přirozenou motivaci vejít dovnitř a utratit peníze.
Každá minuta, kterou auto stráví u nabíječky před obchodem, představuje potenciálně další produkty v zákazníkově košíku.
Řetězce mohou dobíjení propojit s věrnostními programy, slevami nebo bezplatnými kilowatthodinami pro stálé zákazníky. Pro mnohé lidi je vyhlídka na levnější nebo částečně bezplatnou elektřinu při sobotním nákupu velmi lákavá.
Příležitosti i obavy řidičů elektromobilů
Rozšíření nabíječek u supermarketů přináší zjevné výhody, zároveň ale vyvolává několik otázek. Řidiči se ptají, zda bude v předsvátečním provozu skutečně snazší auto dobít, nebo zda vznikne nový druh „kolon" – fronty ke stanicím.
Přibyde i otázka cen. Část řetězců může zpočátku nabízet atraktivní sazby za energii, aby přilákala uživatele elektromobilů. Postupem času, až si zákazníci zvyk upevní, mohou ceny vzrůst. Trh s dobíjením je stále mladý a teprve si nastavuje ceník.
Je také nutné zajistit jasná pravidla pro využívání míst u nabíječek. Bez nich mohou někteří řidiči se spalovacím motorem tato místa jednoduše brát jako pohodlné parkovací místo „u dveří" – a blokovat přístup těm, kteří elektřinu skutečně potřebují.
Co to v praxi znamená pro řidiče
Pro majitele elektromobilů může nová vlna nabíječek u obchodů výrazně zjednodušit každodenní logistiku. Místo lovu volné stanice v centru města lze dobíjení začlenit do týdenní rutiny. Stačí naplánovat větší nákup s vědomím, že auto mezitím doplní podstatnou část baterie.
Lidé, kteří teprve přemýšlejí o změně auta, se často obávají omezeného dojezdu a nedostatku nabíječek. Pohled na moderní stanice u běžného supermarketu tuto bariéru snižuje. Elektromobil přestává patřit do kategorie „jen pro vyvolené s domácí garáží a vlastní nabíječkou".
Stojí přitom za zmínku, že i ultrarychlé stanice dávají smysl pouze tehdy, když řidič zná několik základních pravidel: nenabíjí baterii pokaždé na maximum, protože poslední procenta trvají nejdéle, nechává auto připojené jen po nezbytně nutnou dobu a uvolňuje místo dalším. Stejně jako na čerpací stanici platí i zde jednoduchý princip: čím plynulejší „tankování", tím méně frustrace na obou koncích kabelu.
Rozvoj parkovišť s nabíječkami může také otevřít cestu novým službám. Pokud auto stojí s připojeným kabelem několik desítek minut, nic nebrání tomu, aby mu mezitím byla nabídnuta automatická myčka, drobný servis nebo kontrola pneumatik. Pro obchody a jejich partnery jde o další zdroje příjmů, pro řidiče pak o úsporu času, kterého v každodenním programu zpravidla bývá málo.
