10 oblíbených druhů ovoce z obchodu, které jsou nejvíce postřikovány chemií. Toto raději pěstujte na vlastní zahradě

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Jíme je téměř každý den a běžně je podáváme dětem jako svačinu

Málokdo tuší, kolik chemie se v nich ve skutečnosti skrývá. Rostoucí spotřeba ovoce je jinak skvělá zpráva pro zdraví – problém nastává ve chvíli, kdy se na slupce i v dužině hromadí koktejl přípravků na ochranu rostlin.

Některé druhy z průmyslových pěstíren jich zachycují tolik, že odborníci doporučují jediné: pokud máte zahradu, balkon nebo zahrádku, pěstujte toto ovoce raději sami a bez chemie.

Proč je v ovoci vlastně tolik pesticidů?

Průmyslové pěstování ovoce funguje podle jednoduchého klíče: žádné ztráty úrody, maximální výnos, dlouhá přeprava a dokonalý vzhled na regále. Na každý problém – houbové choroby, škůdce nebo plíseň při skladování – existuje postřik. Vzniká tak směs přípravků, která nezůstává jen na slupce.

Až 6 až 7 z 10 kusů ovoce z konvenčního pěstování obsahuje stopy nejméně jednoho přípravku na ochranu rostlin – nezřídka rovnou několika najednou.

Pěstitelé se hájí „nutností ochrany úrody". Pro spotřebitele je ale podstatné něco jiného: kolik té chemie skutečně doputuje na talíř a zda se tomu dá reálně vyhnout vlastním, třeba i malým pěstováním.

Nejvíce postřikované ovoce – top 10 z obchodního regálu

1. Třešně – královna pesticidů

Třešně dlouhodobě otvírají seznamy ovoce nejčastěji kontaminovaného chemií. Ve studiích většina vzorků z konvenčních pěstíren obsahuje několik látek najednou – včetně těch, které jsou podezřelé z narušování hormonální rovnováhy nebo podpory vzniku nádorů.

Třešňové stromy napadají mšice a třešňová muška. Aby ovoce vypadalo bezchybně a neobsahovalo červy, sady bývají postřikovány prakticky až do samotné sklizně.

Na zahradě se vyplatí vsadit na staré místní odrůdy, které bývají odolnější. Dobré výsledky přináší i použití feromonových pastí a sítí proti hmyzu místo dalších dávek chemie.

2. Jahody – ovoce bez slupky, zato s koktejlem látek

Jahoda nemá typickou ochrannou slupku. Dužina vstřebává vše, co se na plantáži rozstřikuje. Není proto divu, že velká část jahod z obchodů obsahuje směs několika přípravků zároveň.

Mnohé zásilky k nám přicházejí z intenzivně zavlažovaných a chemicky chráněných pěstíren, někdy ještě navíc ošetřených pro potřeby dlouhé přepravy.

Dobrá zpráva: jahody lze velmi snadno pěstovat doma. Skvěle se hodí do truhlíků na balkoně, do pytlů se zeminou nebo do závěsných nádob. Sazenice dávají ovoce už v první sezóně a úroda z několika čtverečních metrů klidně postačí celé rodině.

3. Vinné hrozny – 15 přípravků v jednom hroznu

Vinná réva je velmi náchylná na padlí a listové choroby. V komerčních pěstírnách to znamená časté postřiky – předem, „pro jistotu". V důsledku toho lze v jediném hroznu odhalit stopy až několika desítek různých pesticidů. Týká se to jak stolních hroznů, tak těch určených na výrobu vína.

Na zahradě je situace zcela jiná. Stačí slunná zeď, pevná mřížka nebo pergola a odrůda s dobrou odolností. Rostlina roste rychle a při minimální biologické ochraně dokáže přinést opravdu bohatou úrodu.

4. Jablka – rekordman v počtu ošetření

Mezi kvetením a sklizní projde jabloň z konvenčního sadu desítkami ochranných zásahů. Mají chránit před listovými chorobami, hnilobou plodů nebo škůdci, kteří žijí uvnitř jablka.

Samotné oloupání sníží množství chemie, ale neodstraní ji zcela – část látek prostupuje do dužiny. Proto je rozumné doma sahat po ovoci z ekologického pěstování nebo z důvěryhodného malého sadu.

Na předzahrádce se nejlépe osvědčují staré místní odrůdy, které obvykle vyžadují méně postřiků. Pomáhají feromonové pasti na obaleče, budky pro ptáky a ponechání koutků přívětivých pro užitečný hmyz.

5. Broskve a nektarinky – tenká slupka, otevřené dveře pro chemii

Jemná slupka broskví a nektarinek propouští mnoho používaných přípravků. Studie ukazují, že většina šarží z trhu obsahuje stopy pesticidů, často rovnou několika.

Tyto stromy napadá mimo jiné kradeřavost listů, která dokáže zničit úrodu během jediné sezóny. V komerčních pěstírnách odpovědí na tuto hrozbu jsou pravidelné postřiky.

Na zahradě lze hledat geneticky odolné odrůdy. Oblíbené jsou i přírodní rostlinné výtažky nebo léta používaná měděná přípravky, aplikovaná s mírou v určitých fázích vývoje stromu.

6. Citrusové plody – silná slupka, ale přesto „koupel" v chemii

Mandarinky, pomeranče nebo citrony mají silnou slupku, která část látek skutečně zadrží. Kontrolní data ale ukazují, že na povrchu slupek se často nacházejí zbytky přípravků chránících před plísní a hnilobou při přepravě a skladování.

Na plantážích jsou citrusy navíc postřikovány proti listovým a plodovým chorobám. Mytí pod tekoucí vodou a oloupání sníží expozici, ale ne zcela – zvláště pokud kůru používáme na strouhání do koláčů nebo nápojů.

V České republice jsou citrusy v zemi možností jen pro výjimečné a velmi mírné klimatické podmínky. Stále populárnější jsou ale stromky v nádobách: v zimě v světlé, chladnější místnosti, v létě na terase nebo balkonu. Při takovém pěstování se lze obejít téměř bez chemie, pokud vsadíme na dobrou zeminu a prevenci.

7. Hrušky – choulostivé stromy, časté potíže

Hruška je citlivější než jabloň. Snadno chytá listové a plodové choroby a ovoce se rychle kazí. Proto se v konvenčních sadech používá mnoho ochranných zásahů, což se pak projevuje v laboratorních výsledcích: velká část vzorků obsahovala stopy nejméně jednoho přípravku.

Na zahradě se osvědčují hrušky vedené naplocho podél zdí – lepší proudění vzduchu znamená méně problémů s vlhkostí a houbami. Důležité je i prosvětlovací řez a odstraňování napadených zbytků z pozemku.

8. Borůvky a další drobné bobulové ovoce

Borůvky, maliny, rybíz nebo módní plody goji se propagují jako pokladnice antioxidantů. Zároveň patří k nejcitlivějšímu a nejměkčímu ovoci, které se kazí závratnou rychlostí.

Aby vydržely přepravu a skladování, část pěstitelů ráda sahá po chemické ochraně. Jemné ovoce je pak náchylnější k vstřebávání používaných přípravků.

Na zahradě se situace radikálně mění. Keře bobulového ovoce se snadno sází, rychle začínají plodit a před ptáky a hmyzem ochrání běžná síť. Borůvka vyžaduje pouze půdu s nižším pH, čehož dosáhneme přidáním kyselé rašeliny nebo borové kůry.

9. Ostružiny – pohodlné pěstování, ale ne vždy čisté

Moderní beztrnné odrůdy ostružin způsobily, že toto ovoce proniklo do velkoplošných pěstíren. Při sklizni z rozsáhlých plantáží přichází ke slovu chemické hubení plevele a zbytky takových přípravků byly v ovoci opakovaně detekovány.

Na amatérské zahradě je ostružiník pravou sopkou energie – roste rychle, dává spoustu ovoce, často bez nutnosti jakékoli ochrany. Stačí pevná síť, plot nebo pergola a kontrola rozpínajících se výhonků.

10. Melouny – silná slupka nestačí

Ačkoli má meloun tvrdou a často tlustou slupku, přípravky na ochranu rostlin mohou pronikat do dužiny spolu s rostlinnými šťávami. Melouny trápí listové a kořenové choroby i škůdci vysávající šťávy, což v komerčním pěstování vede k mnoha ošetřením.

Na zahrádce mají melouny rády slunce, teplo a propustnou půdu. Dobře reagují na mulčování slámou nebo agrovláknem, což omezuje kontakt plodů s vlhkou zemí a tím i výskyt zdravotních problémů rostlin.

Jak omezit chemii v ovoci z vlastní zahrady

I malá zahrádka nebo několik velkých nádob na terase dokáže výrazně proměnit obsah nákupního košíku. Stačí začít u nejvíce postřikovaných druhů a postupně je „přesouvat" do vlastního pěstování.

Každý plod z keře nebo stromu pěstovaného bez chemie znamená nižší dávku pesticidů ve stravě – zvláště u dětí, které ovoce jedí nejčastěji.

  • Tolerujte malé množství škůdců – stanou se potravou pro slunéčka a další užitečný hmyz
  • Pravidelně vyživujte půdu domácím kompostem místo průmyslových hnojiv
  • Chraňte rostliny fyzicky: sítě proti hmyzu a ptákům, lepové pasti, feromonové pasti
  • Používejte odvary z kopřiv, přesličky nebo česneku jako přirozené posílení rostlin
  • Sázejte odrůdy přizpůsobené místnímu klimatu, nejlépe starší a v dané oblasti osvědčené

Které ovoce se nejvíce vyplatí pěstovat vlastními silami?

Ovoce Typická spotřeba chemie v komerčním pěstování Náročnost pěstování na zahradě
Třešně velmi vysoká střední, potřebují prostor
Jahody vysoká snadná, i v nádobách
Vinné hrozny vysoká střední, nutná opora
Jablka velmi vysoká střední, vyžadují několik let
Bobulové ovoce střední až vysoká snadná, rychlý výnos

Mytí, loupání, vaření – co to ve skutečnosti spotřebiteli přináší?

U ovoce z obchodu se vyplatí vypěstovat si několik návyků. Mytí pod tekoucí vodou s jemným třením kartáčkem odstraní část povrchových látek, stejně jako oloupání. Vaření nebo pečení může snížit koncentraci některých sloučenin, ale zdaleka ne všech.

Největší roli hraje to, odkud ovoce pochází a jak dlouho bylo „v oběhu". Čerstvý plod z malého místního hospodářství, i bez formálního certifikátu, bývá nezřídka lepší volbou než produkt z intenzivní průmyslové plantáže vzdálené stovky kilometrů.

Malé kroky, velký efekt pro zdraví

Ne každý má dům se sadem, ale téměř každý může něco změnit. Pár keříků jahod na balkonu, nádoba s borůvkou, jeden sloupcový jabloňový stromek na zahrádce – to je reálné omezení množství pesticidů v každodenní stravě.

Časem takový „ovocný plán minimum" často pohltí úplně. Přidáváte další rostliny, učíte se jednoduché způsoby biologické ochrany a zjistíte, že místo přemýšlení nad seznamem chemických látek v kontrolní zprávě prostě trháte do misky vlastní, čisté ovoce.

Přejít nahoru