Proč vůbec mluvíme se zvířaty jako s lidmi
Někteří majitelé psů si vystačí s házením míčku. Jiní vedou se svým mazlíčkem půlhodinové monology o práci, vztazích i každodenních starostech. Zní vám to povědomě?
Psychologové se stále pozorněji zaměřují na lidi, kteří ke svým zvířatům přistupují jako k plnohodnotným partnerům v rozhovoru. A výsledky jsou překvapivé – za tímto „povídáním se psem" se skrývají konkrétní osobnostní rysy, které jsou nezřídka velmi příznivé.
Většina majitelů zvířat samozřejmě ví, že pes za ně daňové přiznání nevyplní a kočka jim neporadí s kariérou. A přesto jim vyprávějí o svém dni, stěžují si, žertují a omlouvají se za špatnou náladu.
Psychologie tento jev vnímá jako plnohodnotnou formu vztahu. Když mluvíme se zvířetem, regulujeme vlastní emoce, budujeme pouto a trénujeme schopnost vcítit se do někoho, kdo neodpovídá slovy, ale reaguje tělem a chováním.
Lidé, kteří se svými zvířaty pravidelně mluví, mají často soubor vlastností, který podporuje hluboké a stabilní vztahy – jak se zvířaty, tak s ostatními lidmi.
1. Výjimečný talent pro budování blízkých vztahů
Ti, kdo přirozeně oslovují svého psa nebo kočku, zpravidla velmi dobře „čtou" mezilidské vztahy. Snáze vnímají, co je spojuje s ostatními bytostmi – nejen s lidmi, ale také se zvířaty a světem kolem nich.
Jsou to lidé, kteří zachytí i jemné signály: pohled zvířete, způsob vrtění ocasem, napětí v těle. Dokážou na tyto signály reagovat gestem, tónem hlasu nebo pouhou přítomností. Taková všímavost se pak přirozeně projevuje i ve vztazích s partnerem, dětmi nebo kolegy v práci.
Máte-li pocit, že se svým mazlíčkem rozumíte beze slov, je velmi pravděpodobné, že stejně obratně budujete a udržujete vztahy i v běžném sociálním životě.
2. Nadprůměrná emoční inteligence
Rozhovory se zvířetem jsou v praxi každodenním tréninkem emocí. Člověk musí pojmenovat svůj vnitřní stav, všimnout si nálady mazlíčka a přizpůsobit se mu. Jde o přirozený scénář pro rozvoj emoční inteligence.
Lidé, kteří mluví se zvířaty jako s lidmi, obvykle vykazují několik společných rysů:
- Rychleji si uvědomují vlastní pocity – ať už jde o hněv, smutek, úlevu nebo vděčnost.
- Lépe zvládají emočně náročné situace, protože jsou zvyklí své prožitky aktivně pojmenovávat.
- Projevují vyšší míru empatie vůči ostatním – jejich citlivost vůči neverbálním signálům se přirozeně přenáší i do lidských vztahů.
- Snáze navazují důvěru, protože jejich způsob komunikace je autentický a přirozený.
Jinými slovy – pokud si pravidelně povídáte se svým čtyřnohým společníkem, trénujete tím dovednosti, které vám pomáhají i ve světě lidí. A to rozhodně není důvod k zahanbení.
