S prvním jarním teplem se na zahradách znovu objevují nebezpečné druhy hmyzu ohrožující včely – a s nimi i otázka, jak je zastavit bez chemie a nákladných zásahů.
Stále více zahradníků přichází na to, že jejich nejlepšího spojence mají doslova nad hlavou – ne v regálu s postřiky. Drobný, nenápadný pták, kterého dobře znáte z zimního krmítka, dokáže už od března skutečně snížit počet nebezpečných predátorů ohrožujících včelstva i opylovače. Podmínka je jediná: připravit mu vhodné prostředí dříve, než sezóna naplno rozjede.
Proč je jaro rozhodující moment v ochraně včel
Na konci zimy se samice asijského sršně probouzejí ze zimního klidu a vydávají se hledat místo pro nové hnízdo. Pokud naleznou klidný úkryt v zahradě, sadu nebo v blízkosti včelína, dokáží během několika měsíců vybudovat silnou kolonii, která za rok „zpracuje" klidně i desítky kilogramů hmyzu. Velkou část tvoří právě včely medonosné a další opylovači.
Pokud začneme reagovat až v červnu nebo červenci, bývá na jednoduchá řešení většinou pozdě. Hnízdo je v tu dobu již velké a amatérské zásahy jsou nejen neúčinné, ale i nebezpečné. Odborníci zdůrazňují, že úplné vymýcení tohoto invazivního druhu z Evropy nepřipadá v úvahu – má obrovský reprodukční potenciál a přirozených nepřátel, kteří by se na jeho likvidaci specializovali, prakticky neexistuje.
Někteří dravci nebo určitá plemena slepic dokáží lovit dospělé jedince, jenže jejich vliv bývá jen lokální a omezený. Skutečný pomocník zahradníka sedí na větvi hned vedle domu – jsou to sýkory.
Sýkory jako chytří pomocníci na zahradě
Sýkora modřinka, koňadra nebo uhelníček – to jsou ptáci, které většina z nás zná z zimního přikrmování. Během hnízdní sezóny ale radikálně mění jídelníček: přecházejí ze semen na hmyz. A právě tady začíná jejich role v boji proti nebezpečným predátorům napadajícím včely.
Pár sýkor dokáže během krmení mláďat přinést do hnízda až devět set porcí potravy denně. Tisíce housenek, larev a drobného hmyzu mizí ze zahrady v průběhu pouhých několika týdnů. Pokud se v dosahu hnízdo asijského sršně nachází, larvy tohoto hmyzu mohou skončit na „jídelníčku" sýkor stejně jako jiné měkké kořisti. Tím se snižuje počet nových samic zakládajících kolonie v příštím roce.
Zajímavé je, že koňadry rády hnízdí v blízkosti úkrytů větších vos. Požírají larvy i mrtvé dospělé jedince, kteří zůstávají v opuštěných hnízdech na začátku zimy. Část reprodukčního potenciálu kolonie tak jednoduše zmizí dříve, než se stihne „přeměnit" v další královny.
Sýkory invazivní predátory samy nevymýtí, dokáží ale jejich počty znatelně snížit a zároveň omezit i další škůdce rostlin.
Ornitologové upozorňují, že takový způsob predace má příležitostný charakter. Neexistuje žádné jediné „zázračné" zvíře, které by problém vyřešilo samo. Tlak sýkor je však rozptýlený, trvalý a příznivě ovlivňuje rovnováhu celé zahrady.
Jak přilákat sýkory na zahradu ještě před začátkem sezóny
Klíčem k úspěchu jsou dobře připravené úkryty. Od nich se odvíjí celá jarní „spolupráce" mezi zahradníkem a ptáky.
Správná budka pro ptáky
Nejlepší volbou je dřevěná uzavřená budka s malým vstupním otvorem. Průměr otvoru v rozmezí 2,5–3 cm je ideální pro většinu našich sýkor. Větší otvor naopak usnadňuje vstup nežádoucím návštěvníkům včetně predátorů.
- výška umístění: 2 až 5 metrů nad zemí
- místo: chráněné před převládajícími větry, ne na celodenním přímém slunci
- bezpečnost: mimo dosah koček a kun, s dobrým odtokem dešťové vody
- termín: nejlépe před polovinou března, kdy začíná konkurenční boj o hnízdní místa
Budka zavěšená příliš pozdě může jednoduše zůstat prázdná – ptáci si do té doby jiné místo snadno najdou.
Přívětivá zahrada místo sterilního trávníku
Ani ta nejlepší budka nezabere, pokud v okolí nebude dostatek potravy a bezpečného prostoru. A právě tady záleží na každodenních rozhodnutích zahradníka.
| Co stojí za to udělat | Proč to sýkorám pomáhá |
|---|---|
| V zimě nabízet slunečnici, ořechy a rostlinný tuk, od začátku dubna postupně přikrmování ukončit | Ptáci si po zimě doplní kondici a pak přejdou na hmyz – včetně larev nebezpečných predátorů |
| Vysazovat domácí keře – svídu, bez černý, hloh, lísku | Poskytují úkryt, materiál na hnízda a přitahují hmyz, kterým se sýkory živí |
| Ponechat v zahradě „divoké" kouty s listím a větvičkami | V takových místech zimuje hmyz, což na jaře zvyšuje potravní základnu pro ptáky |
| Umístit mělkou mísu nebo malou nádobu s vodou | Ptáci mohou pít a koupat se, což zlepšuje jejich kondici během hnízdního období |
| Zcela upustit od insekticidů | Neotravujeme ani hmyz, ani samotné sýkory, které by se otrávenou potravou živily |
Sýkory se odmění nejen tím, že budou požírat larvy nebezpečných vos, ale pomohou také s omezením mšic a housenek poškozujících pupeny a listy ovocných stromů.
Co dělat s hnízdišti nebezpečných predátorů v blízkosti domu
I při velké aktivitě sýkor se hnízda asijského sršně mohou na zahradě, na půdě nebo v korunách stromů přesto objevit. V takovém případě rozhodně nesmíte u velké kolonie jednat na vlastní pěst. Hmyz si hnízdo agresivně brání a jeho bodnutí bývají nebezpečná – zvláště pro alergiky.
Nejrozumnějším řešením je nahlásit nález příslušným službám nebo firmě specializující se na odstraňování těchto hnízd. Sýkory není správné vnímat jako „levnou náhradu" profesionálního zásahu – jsou spíše podporou, která celkově snižuje míru ohrožení v okolí.
Nejlepší výsledky přináší kombinace lidského přístupu s přirozeným „úklidovým servisem", který každodenně zajišťují hmyzožraví ptáci.
Zdravější zahrada, klidnější včely, více života za oknem
Rozmanitá, méně „vyčesaná" zahrada prospívá jak ptákům, tak opylovačům. Méně pečlivě shrabaného listí, více domácích keřů a žádná chemie – v takovém prostředí mají sýkory co jíst a včely nacházejí nektar a pyl po větší část sezóny.
Je dobré mít na paměti, že sýkory jsou chráněné druhy. Jejich hnízda nesmíte ničit, nahlížet do obsazených budek ani přemísťovat snůšky. Nejlepší pomocí je klid a pravidelná, nenásilná péče o zázemí: čištění budek po sezóně, kontrola jejich technického stavu a trvalé omezování chemie na zahradě.
Pro začínající zahradníky je zajímavou strategií kombinace několika jednoduchých kroků: umístění jedné nebo dvou hnízdních budek, výsev pásů medonosných rostlin, ponechání části trávníku nesečené až do léta a vytvoření mělkého jezírka. Taková kombinace zajistí, že na stejném místě budou prosperovat včely, čmeláci i ptáci – a rovnováha na zahradě se bude budovat prakticky sama.
Březen a duben jsou nejlepším časem, kdy začít. Samice nebezpečných predátorů právě vybírají místa pro nové kolonie a sýkory si vymezují svá teritoria na celou sezónu. Pokud je předejdeme s budkami a přívětivým prostředím, část práce při ochraně včel za nás odvede příroda – každý den, tiše a zcela zdarma.
