Na severním cípu Sardinie leží místo, které v mezinárodním žebříčku ohromilo odborníky více než mnohý tropický ráj.
Jde o skalnatý žulový poloostrov s výhledem na Korsiku, divokými zátokami bez slunečníků a atmosférou, která léta láká jak toulavé cestovatele, tak ty nejnáročnější dobrodruhy.
Capo Testa – skalnatý měsíc na konci Sardinie
Capo Testa, malý mys vzdálený pouhých pět kilometrů od městečka Santa Teresa Gallura, se dostal na seznam nejkrásnějších míst světa sestavený redakcí Time Out. Důvod je přitom prostý: krajina zde vypadá, jako by byla přenesena z jiné planety. Růžové a bílé žulové skály, po tisíce let tvarované větrem, vytvářejí fantaskní útvary sestupující přímo k průzračně čisté vodě.
Pohled shora připomíná měsíční povrch „přilepený" ke Středozemnímu moři. Mnozí turisté zjišťují, že zbytek Sardinie klidně počká – tady totiž naleznou vše, po čem touží: ticho, divokou přírodu a výhledy jako z katalogu, ovšem bez davů.
Capo Testa spojuje na jednom místě drsné skály, tyrkysové zátoky, středomořskou vegetaci a atmosféru svobody typickou pro 70. léta.
Hippie údolí a středomořský porost
Oblast Capo Testa je chráněna v rámci evropské sítě Natura 2000. Tento oficiální statut má uchránit jedinečný, hustý středomořský makchis pokrývající kopce až po nejvyšší bod La Turri. Tu a tam lze mezi křovím zahlédnout chodníčky vyšlapané poutníky, ale dominuje divoká vegetace voňavá rozmarýnem, jalovcem a bylinami.
V údolí Cala Grande, všeobecně známém jako Valle della Luna, se v 70. letech usadily skupiny hippies. Žili v přirozených jeskyních, scházeli se u táborových ohňů, hráli na kytary a plně využívali odlehlý ráz tohoto místa. Někteří z nich tu zůstali natrvalo nebo se sem každoročně vracejí na dlouhé měsíce.
Dnes se v údolí potkávají turisté v trekingové obuvi a s batohy s lidmi s dlouhými vlasy a barevným oblečením. Společně obdivují stejné jeskyně, skály a západy slunce – každý však z trochu jiného úhlu pohledu.
Skryté zátoky a přírodní bazény
Největší poklad Capo Testa se skrývá mezi žulovými bloky. Moře po staletí vydlabávalo ve skalách klidné bazény a malé zátoky, které vypadají jako přírodní infinity pools. Voda je natolik průhledná, že dno je vidět jako na dlani a odstíny tyrkysové a modré se mění podle intenzity světla.
Nejznámější místa jsou:
- Cala Spinosa – malá, strmá zátoka s výhledem na Korsiku, přístupná po příkré kamenité stezce;
- Cala Francese – klidnější, oblíbená u těch, kdo hledají ticho a úkryt před větrem;
- Cala dell'Indiano – divoká, bez jakékoli infrastruktury, ideální pro ty, kteří nepotřebují nic jiného než ručník a šnorchlovací masku.
Na žádné z těchto pláží nenajdete lehátka, bary ani hlasitou hudbu. Je nutné přinést vlastní vodu, jídlo a slunečník, pokud vám vadí přímé slunce. Výměnou za to získáte kontakt s přírodou bez jakýchkoli filtrů.
Pod hladinou život doslova pulzuje jako v akváriu. Mezi sasankami kroužejí pražmy, sary a zvídaví kanic. Jednoduchá výbava – maska a šnorchl – se zde stává povinnou výbavou, protože šnorchling u břehu nabídne více zážitků než leckterý organizovaný ponor s lahví.
Maják, dvě pláže a výhled na Korsiku
Nad celým mysem dominuje maják z poloviny 19. století. Z jeho okolí se otevírá pohled na Bonifacký průliv a skalnaté ostrůvky Lavezzi. Za pěkného počasí je zřetelně vidět pobřežní linie Korsiky vzdálené pouhých přibližně 12 kilometrů.
Samotný Capo Testa je se Sardinií spojen úzkým přírodním hřbetem. Na obou jeho stranách leží dvě písčité pláže: Rena di Ponente a Rena di Levante. Toto uspořádání má praktickou výhodu: když z jedné strany příliš fouká, stačí přejít na druhou a najít klidnější vodu i chráněnější místo na ručník.
| Místo | Charakteristika | Pro koho |
|---|---|---|
| Rena di Ponente | mělká, chráněná, světlý písek | rodiny s dětmi, milovníci klidného koupání |
| Rena di Levante | větrnatější, příjemná v horkých dnech | plavci, lidé vyhýbající se davům |
| Valle della Luna | drsné skály, jeskyně, bez služeb | turisté, hippies, fotografové |
Maják se stal přirozeným srazištěm lovců západů slunce. Když večerní světlo nízko klouže po krajině, žula mění barvu na zlatou a celá scenérie nabývá měkkého, teplého nádechu. Právě v tu chvíli mnoho lidí pochopí, proč se toto místo dostalo do světových žebříčků.
Žula, která postavila římské chrámy
Dnešní ráj fotografů byl v minulosti kamenolomem se strategickým významem. Od 1. století před naším letopočtem až do 4. století našeho letopočtu zde Římané těžili žulu na sloupy a části monumentálních staveb. Podle badatelů mohou některé sloupy slavného římského Panteonu pocházet právě z Capo Testa.
Kamenné bloky se vytesávaly přímo z útesů, schodovitě, aby je bylo možné snadno naložit na lodě. Dnes jsou na strmých stěnách patrné stopy pravidelných řezů a osamělé opuštěné balvany vypadají, jako by je někdo odložil na chvilku a už se pro ně nikdy nevrátil.
Procházka po útesech Capo Testa je zároveň lekcí geologie, starověké historie i současného cestovního ruchu s důrazem na minimální zásah do krajiny.
Sardinská kuchyně na konci cesty
Po dni stráveném na skalách a stezkách míří většina návštěvníků do Santa Teresa Gallura. Právě v tomto městečku lze nejlépe poznat kuchyni oblasti Gallura, vycházející ze starých hospodářství zvaných stazzi, postavených z žuly jako přirozené prodloužení krajiny.
Nejcharakterističtější pokrmy jsou:
- Zuppa Gallurese – vrstveně uspořádaný suchý chléb, masový vývar a kravský sýr zapečené dozlatova křupavé kůrky;
- Pulicioni – sladké ravioli plněné směsí sýra a citronové kůry, podávané s rajčatovou omáčkou, což vytváří výrazný chuťový kontrast;
- Vermentino di Gallura – bílé víno z místních vinic, jediné na Sardinii s prestižním označením DOCG.
Zdejší restaurace často spojují prostotu venkovské kuchyně s moderněji pojatým způsobem servírování. Výsledkem je, že stůl v malé hospůdce po celém dni túr bývá pro mnohé stejně důležitý jako další zátoky a vyhlídkové body.
Jak rozumně naplánovat návštěvu Capo Testa
Capo Testa je autem snadno dostupné z Olbie, odkud se jede přibližně hodinu. I přesto se vyplatí připravit se jako na malou výpravu, nikoli na obyčejnou procházku letoviskem. Stezky bývají kluzké, plné volných kamenů a vyčnívajících kořenů. Dobré boty, zásoby vody a pokrývka hlavy se skutečně hodí.
Místo si získává stále větší popularitu, takže v letní sezóně je lepší přijet brzy ráno nebo pozdě odpoledne. Polední hodiny znamenají nejen silné slunce, ale také největší nápor lidí na plážích přístupných nejkratšími trasami.
Pro ty, kdo plánují delší pobyt na severu Sardinie, je zajímavou možností spojit Capo Testa s jednodenním výletem trajektem do korsického Bonifacia. Vzdálenost mezi ostrovy je malá a pocit, že se během několika hodin změní nejen krajina, ale i povaha místa, dokáže příjemně překvapit.
Proč toto místo tak působí na představivost
Kombinace drsné přírody, historie sahající do římských dob, uvolněné atmosféry a absence agresivní turistické infrastruktury způsobuje, že Capo Testa vyvolává silné emoce nejen u milovníků plážování. Pro jedny je to ideální terén pro trekking mezi skalami, pro jiné kulisa ke svatebním fotografiím a pro další prostor, kde lze alespoň na chvíli uniknout spěchu každodenního života.
Stojí za to mít na paměti, že popularita žebříčků typu „nejkrásnější místo" má i méně zjevnou stránku. Každý nový článek přitahuje další vlny turistů. Na tom, jak se návštěvníci Capo Testa budou chovat – zda nesejdou ze stezky, zda odnesou odpadky, zda budou respektovat ticho – závisí, jestli si tento skalnatý „měsíc" nad Středozemním mořem zachová svůj charakter déle než jen po dobu jedné turistické sezóny.
