Osteoporóza před 65. rokem věku: příznaky, které nelze přehlížet

Co vlastně osteoporóza je a proč ji tak snadno přehlédneme

Osteoporóza se dlouho nijak neprojevuje – první „příznak" bývá až zlomenina. Některé situace by však měly spustit poplach mnohem dříve, než k tomu dojde.

Po padesátce má každá druhá žena oslabené kosti, aniž by o tom věděla. Vyšetření hustoty kostní hmoty – osteodenzitometrie (DEXA) – je přitom mnoha lidem nabídnuto až po 65. roce života. Pro část z nich je to prostě příliš pozdě.

Osteoporóza je onemocnění, při němž se kosti stávají stále porézatějšími a křehčími. Ztrácejí hustotu, přičemž dlouhou dobu nic nebolí. Člověk se cítí celkem dobře, funguje normálně, zatímco proces ničení kostry probíhá v tichosti. Teprve při banálním pádu dojde ke zlomenině – často velmi závažné, například krčku stehenní kosti.

Typický scénář: žádné obtíže po celá léta, pak nevinné klopýtnutí a náhlá zlomenina, která odhalí pokročilou osteoporózu.

Osteodenzitometrie (DEXA) je krátké, neinvazivní vyšetření měřící hustotu kostí. Výsledek ukáže, zda máte zdravé kosti, osteopenii (stav „před osteoporózou"), nebo již rozvinuté onemocnění. Klíčem je dostat se na vyšetření včas – ne až po vážném úrazu.

Nejznepokojivější signál: zlomenina po banálním úrazu

Pokud si zlomíte kost při něčem, co by ji za normálních okolností poškodit nemělo, je to velmi jasné varování. Jde o situace jako pád z vlastní výšky na rovné zemi, zakopnutí doma nebo náraz do nábytku při každodenních činnostech.

U člověka s normální hustotou kostí takový úraz skončí nejvýše modřinou nebo chvilkovou bolestí – rozhodně ne zlomeninou. Pokud kost praskne, znamená to, že její pevnost výrazně poklesla.

Každá zlomenina po minimálním úrazu u dospělého – zvláště po padesátce – by měla vést k odesílání na osteodenzitometrii.

Ubývající výška a zakulacená záda

Znepokojující není jen bolest, ale také metr. Pokud si všimnete, že jste se oproti mladé dospělosti „zmenšili" o několik centimetrů, nepřičítejte to pouze věku.

Takový úbytek výšky může být důsledkem drobných, často bezpříznakových zlomenin obratlů. Páteř se doslova propadá a postava získává charakteristický zakulacený tvar – tzv. vdovský hrb nebo výrazně zaoblená hrudní část páteře.

Pozornost věnujte zejména situacím, kdy:

• ztrácíte několik centimetrů výšky v průběhu několika let,
• vaše záda se výrazně zakulatila,
• se objevily náhlé nebo přetrvávající bolesti v hrudní či bederní oblasti bez konkrétního úrazu.

Časná menopauza – kosti přicházejí o ochranný štít

Pohlavní hormony, zejména estrogeny, fungují jako přirozený ochranný štít ženského skeletu. Jakmile jejich hladina prudce poklesne, proces úbytku kostní hmoty se zrychlí – zvláště v prvních letech po poslední menstruaci.

Menopauza před 40. rokem věku výrazně zvyšuje riziko časné osteoporózy a patří k nejdůležitějším důvodům pro dřívější osteodenzitometrii.

Riziko roste jak při přirozené menopauze, tak při té vyvolané léčbou – odstraněním vaječníků, chemoterapií nebo radioterapií. V takových případech lékaři stále častěji doporučují kontrolu hustoty kostí mnohem dříve než v 65 letech a zvažují hormonální léčbu nebo jiné metody ochrany kostí.

Velmi nízká tělesná hmotnost – kdy „štíhlá" přechází v „příliš vyhublá"

Tělesná hmotnost má pro stav kostí nezanedbatelný význam. Lidé s velmi nízkým BMI mají často od začátku nižší kostní i svalovou hmotu. K tomu přistupuje nedostatečný příjem kalorií, bílkovin, vápníku a vitaminu D.

U velmi štíhlých žen po menopauze by osteodenzitometrie před 65. rokem věku měla být standardem – zejména pokud ji provází nepravidelná nebo vymizející menstruace, poruchy příjmu potravy či dlouhodobé eliminační diety.

Dlouhodobá léčba kortikosteroidy – tichý nepřítel kostí

Glukokortikoidy (hovorově „steroidy") podávané v tabletách nebo injekcích zachraňují životy při mnoha zánětlivých a autoimunitních onemocněních. Mají však závažný vedlejší účinek: při delším užívání urychlují úbytek kostní hmoty.

Systémová léčba kortikosteroidy déle než přibližně tři měsíce je silným signálem k rozhovoru s lékařem o prevenci osteoporózy a zvážení časné osteodenzitometrie.

Steroidy brzdí tvorbu nových kostních buněk a zároveň urychlují rozpad staré tkáně. Bez odpovídající podpory – suplementace vápníku a vitaminu D, úpravy životního stylu, případně léků chránících kosti – mohou vést k velmi rychlému rozvoji osteoporózy.

Nemoci, které kosti tiše oslabují

Některá onemocnění působí na skelet nenápadně, často po celá léta. K těm nejdůležitějším patří:

• hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy) – urychluje metabolismus včetně kostní přeměny, takže kost nestíhá se obnovovat,
• revmatoidní artritida – chronický zánět „požírá" hustotu kostí a bolest omezuje pohyb, což situaci ještě zhoršuje,
• chronická onemocnění jater a ledvin – narušují správné využití vitaminu D a vápníku nezbytných pro obnovu kostí,
• poruchy vstřebávání v tenkém střevě (například celiakie, idiopatické střevní záněty) – tělo nezíská z potravy dostatek minerálů.

Při takových diagnózách lékaři stále častěji zařazují kontrolu hustoty kostí do rutinního sledování stavu pacienta. Návštěva specialisty a rozhovor o osteodenzitometrii mají velký smysl, i když pacientovi ještě není 65 let.

Slabé kosti v rodině – geny mají také co říci

Pokud jeden z rodičů utrpěl zlomeninu krčku stehenní kosti po lehkém pádu nebo prodělal tzv. nízkoenergickou zlomeninu, riziko problémů s kostrou u potomků roste. Genetika do značné míry rozhoduje o kvalitě naší „nosné konstrukce".

Rodinná anamnéza zlomenin kyčle nebo páteře po malých úrazech je zřetelným důvodem, proč s diagnózou nečekat až do důchodového věku.

Při takové rodinné historii stojí za to shrnout vlastní rizikové faktory – tělesnou hmotnost, životní styl, léky, chronická onemocnění – a prokonzultovat je s praktickým lékařem, gynekologem nebo endokrinologem. Mnohdy samotný rozhovor stačí k získání žádanky na vyšetření DEXA.

Každodenní návyky, které kosti tiše ničí

Na stavu skeletu pracujeme celá léta. Dvě věci jeho oslabování zvláště urychlují:

• kouření – toxiny z tabákového kouře zhoršují prokrvení a přímo poškozují kostní buňky,
• nadměrné pití alkoholu – narušuje vstřebávání vápníku, oslabuje osteoblasty (buňky budující kost) a zvyšuje riziko pádů.

K tomu přistupuje nedostatek pohybu a příliš nízký příjem vápníku, bílkovin a vitaminu D. Kosti potřebují mechanickou zátěž, aby si udržely hustotu. Chůze, nordic walking, tanec, silový trénink s lehkými závažími – každý z těchto druhů aktivity vysílá signál: „tento skelet se používá, je třeba ho posilovat."

Kdy má osteodenzitometrie smysl před 65. rokem věku

K rozhovoru s lékařem o vyšetření hustoty kostí před 65. rokem věku vybízí situace, kdy se u vás vyskytuje hned několik z níže uvedených faktorů:

• zlomenina po minimálním úrazu,
• výrazný úbytek výšky, zakulacená záda, chronické bolesti páteře,
• časná nebo uměle vyvolaná menopauza,
• BMI pod 19 nebo dlouhodobá výrazná podváha,
• chronická léčba kortikosteroidy,
• onemocnění oslabující kosti – například hypertyreóza, revmatoidní artritida, chronické onemocnění jater nebo ledvin,
• zlomeniny kyčle nebo páteře v nejbližší rodině,
• kouření a nadměrné pití alkoholu v kombinaci s nízkou fyzickou aktivitou.

Pokud v tomto seznamu poznáváte několik bodů, nemá smysl čekat na „magickou" hranici věku. Praktický lékař, internista, gynekolog nebo endokrinolog dokáže celkové riziko posoudit a rozhodnout o žádance na DEXA.

Co dál, když vyšetření odhalí slabé kosti

Pokud výsledek naznačuje osteopenii nebo osteoporózu, stále je co dělat. Lékař obvykle doporučí:

• úpravu jídelníčku – více potravin bohatých na vápník (fermentované mléčné výrobky, zelená zelenina, silně mineralizovaná voda), dostatečný příjem bílkovin a vitamin D,
• pravidelný pohyb – posilující cvičení, trénink rovnováhy, chůze, tanec a pokud možno lehká odporová zátěž,
• rozhovor o farmakologické léčbě – včetně hormonální terapie u žen v perimenopauze nebo léků přímo brzdicích úbytek kostní hmoty.

V mnoha evropských zemích vyšetření DEXA u osob se zvýšeným rizikem částečně hradí systém zdravotní péče. V praxi to znamená, že při splnění určitých kritérií nemusíte nést plné náklady diagnostiky. Zeptejte se svého lékaře, kdy lze počítat s úhradou a jak často by se mělo vyšetření opakovat.

Jak se o kosti starat každý den sami

Osteoporóza se nevyvíjí přes noc – a to dává prostor pro rozumná opatření. Několik jednoduchých kroků dokáže riziko reálně snížit:

• omezení počtu vykouřených cigaret a v ideálním případě úplné přestání,
• udržení spotřeby alkoholu v bezpečnějších, nižších mezích,
• nejméně 30 minut pohybové aktivity většinu dní v týdnu,
• kontrola hladiny vitaminu D v krvi a případná suplementace po poradě s lékařem,
• bezpečné uspořádání domácnosti: odstranění volných koberečků, dobré osvětlení, stabilní obuv – vše pro snížení rizika pádů.

Kosti reagují pomalu, ale důsledně na to, jak s nimi zacházíme. Včasné zachycení varovných signálů a rozhovor s lékařem umožňují převzít kontrolu dřív, než první zlomenina změní celý každodenní život. I několik drobných, ale trvalých změn životního stylu dokáže problémy s pohybovým aparátem odložit v čase nebo je výrazně zmírnit.