Za tři roky čeká Zemi mimořádně těsné setkání s asteroidem Apophis.
Kosmické agentury jsou odhodlány vytěžit z tohoto okamžiku maximum. Evropa společně s Japonskem připravuje misi Ramses, která má asteroid dostihnout těsně před jeho historickým průletem kolem Země v roce 2029. Vědci doufají, že jim tato operace pomůže lépe pochopit hrozby plynoucí z velkých asteroidů a zdokonalit strategie planetární obrany.
Asteroid, který proletí níže než mnohé satelity
Dne 13. dubna 2029 mine Apophis Zemi ve vzdálenosti přibližně 31 600 kilometrů. To je blíže, než se pohybuje řada telekomunikačních a meteorologických družic. Pro astronomy jde o situaci, jakou dosud neměli příležitost zkoumat s takovou přesností.
Apophis byl objeven v roce 2004 a od samého začátku vzbuzoval rozruch. Při prvních analýzách existovala nenulová pravděpodobnost, že v budoucích desetiletích dopadne na Zemi. Postupně zpřesněné výpočty dnes riziko srážky hodnotí jako zanedbatelné, přesto asteroid nadále figuruje na seznamu takzvaných potenciálně nebezpečných těles.
Apophis mine Zemi tak blízko, že v mnoha oblastech Evropy a Afriky bude pozorovatelný pouhým okem jako pomalu se pohybující jasná hvězda na obloze.
Kolos velikosti Eiffelovy věže a jeho ničivý potenciál
Na vědce nejvíce zapůsobí rozměry a hmotnost Apophisu. Průměr asteroidu se odhaduje na přibližně 330 metrů – zhruba tolik, kolik měří Eiffelova věž do výšky. Jeho hmotnost může dosahovat 40 až 50 milionů tun.
K tomu přistupuje obrovská rychlost. Apophis se pohybuje přibližně 12 kilometrů za sekundu. Kdyby těleso s takovými parametry skutečně narazilo do Země, následky by byly lokálně zdrcující.
Simulace ukazují, že by mohl vzniknout kráter 8 až 10krát větší, než je průměr samotného asteroidu. V praxi to znamená prohlubeň v terénu o rozměrech 2 až 3 kilometrů, doplněnou o mohutnou tlakovou vlnu a sekundární požáry na rozsáhlém území. Při dopadu do oceánu by reálně hrozilo tsunami zasahující dlouhé úseky pobřeží.
Asteroid tohoto kalibru nezničí celou planetu, ale může způsobit regionální katastrofu v rozsahu, jaký lidstvo v novověku dosud nezažilo.
Ramses – druhá kapitola evropského programu ochrany Země
Mise Ramses je součástí programu „Bezpečnost ve vesmíru" Evropské kosmické agentury, spuštěného v roce 2019. Jeho cílem je systematické sledování a výzkum těles, která by mohla Zemi ohrozit, a zároveň testování metod jejich případného odklonění.
Spolupráce s japonskou agenturou JAXA umožní propojit zkušenosti obou stran. Japonsko má za sebou úspěšné mise sond Hayabusa, které odebraly vzorky z asteroidů. Evropa zase načerpala cenné poznatky při misích jako Rosetta, jež zkoumala kometu 67P.
Jak bude průběh letu k Apophisu vypadat
Start sondy Ramses je naplánován na období mezi 20. dubnem a 15. květnem 2028. Raketa odstartuje z japonského kosmodromu Tanegashima, jednoho z klíčových vesmírných přístavišť Asie.
Po opuštění Země stráví sonda přibližně deset měsíců v meziplanetárním letu. Poté se zařadí na trajektorii blízkou dráze Apophisu a začne asteroid doprovázet na jeho cestě do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.
| Etapa | Přibližné datum | Co se odehraje |
|---|---|---|
| Start sondy Ramses | 20. 4. – 15. 5. 2028 | Odlet z kosmodromu Tanegashima v Japonsku |
| Meziplanetární let | 10 měsíců | Ramses dohání Apophis na jeho orbitě |
| Fáze těsného doprovodu | přibližně začátek 2029 | Sonda se zařadí na blízkou trajektorii kolem asteroidu |
| Společný průlet kolem Země | 13. 4. 2029 | Ramses sleduje Apophis během rekordně těsného průletu |
Co přesně bude sonda Ramses zkoumat
Vědci chtějí především odhalit vnitřní strukturu a chemické složení Apophisu. Jde o klíčová data pro jakékoli plány na „odtlačení" podobných těles z kolizního kurzu, kdyby to někdy bylo nutné.
- Mapování tvaru a rotace asteroidu ve vysokém rozlišení
- Měření složení povrchu a případné přítomnosti hospodářsky cenných kovů
- Analýza vnitřní struktury – zda jde o kompaktní těleso, nebo „hromadu suti" z volně vázaných hornin
- Sledování změn v trajektorii a rotaci vlivem zemské gravitace
- Zaznamenávání případných sesuvů, prasklin a výronů hmoty při přiblížení k naší planetě
Pozorovací fáze v blízkosti Apophisu má trvat přibližně šest měsíců. Během ní bude sonda postupně měnit svou vzdálenost od asteroidu, aby mohla provádět různé typy měření – od celkových snímků až po velmi podrobné radarové a spektroskopické skeny.
Nejzajímavějším momentem mise bude okamžik, kdy Apophis dosáhne minimální vzdálenosti od Země a Ramses v reálném čase zachytí, jak naše gravitace „přemodeluje" tento kosmický balvan.
Proč má tento průlet tak velký vědecký význam
Z vědeckého hlediska představuje Apophis něco jako přírodní laboratoř. Asteroid proletí velmi blízko velkého tělesa, jímž je Země, aniž by s ním vstoupil do srážky. To umožní ověřit, jak silné gravitační působení mění dráhu, tvar a strukturu takového objektu.
Data z Ramsese poslouží nejen teoretikům. Kosmické agentury po celém světě rozvíjejí koncepty kinetických misí, podobně jako americký test DART, který záměrně narazil do malého asteroidu, aby změřil změnu jeho trajektorie. Účinnost takových zásahů přitom silně závisí na vnitřní stavbě cíle. Kompaktní těleso reaguje jinak než volně provázaný konglomerát hornin a prachu.
Pokud se Apophis ukáže jako „hromada kamení" držená pohromadě pouze slabou vlastní gravitací, vyžádala by si změna dráhy podobného objektu zcela jinou taktiku než v případě celistvé skály. Ramses má přinést odpověď na to, s čím v tomto konkrétním případě máme co do činění.
Planetární obrana – téma, které přestává být science fiction
Ještě před pár lety se o ochraně Země před asteroidy hovořilo převážně v souvislosti s katastrofickými filmy. Dnes jde o plnohodnotný obor kosmického inženýrství s vlastními programy, rozpočty a harmonogramy.
Ramses zapadá do širší mozaiky iniciativ, jako jsou sítě dalekohledů prohledávajících oblohu nebo mise testující techniky změny dráhy malých těles. Každý z těchto prvků přináší kousek vědění, který může jednou rozhodnout o bezpečnosti celých regionů naší planety.
Warto przy tym pamiętać, že zagrożenie nie musi dotyczyć wyłącznie obiektów wielkości Apophisa. Je přitom důležité mít na paměti, že hrozba se netýká jen těles velikosti Apophisu. Výrazně menší asteroidy, o průměru pouhých několika desítek metrů, dokážou uvolnit energii srovnatelnou s velkou jadernou zbraní. Taková události jsou vzácnější, avšak v geologickém měřítku rozhodně nejsou výjimečné.
Pro běžného člověka může mise Ramses znít jako vzdálený vědecký projekt. Ve skutečnosti jde o druh pojistky, kterou si civilizace vystavuje sama sobě. Čím dříve pochopíme dynamiku těles, jako je Apophis, tím více času získáme na reakci – pokud jednou odhalíme něco většího mířícího přímo k nám.
