Co se změnilo na francouzských polích po roce 2018
Po letech znepokojivých dat z Francie se konečně objevil dlouho očekávaný signál. Ptáci živící se hmyzem pomalu začínají dohánět ztráty. Změna není dramatická, ale v číslech i na mapách je patrná.
Nová analýza dlouhodobých terénních dat ukazuje, že po unijním zákazu nejjedovatějších insekticidů začaly ptačí populace na zemědělské půdě opatrně růst. Vědci to označují za první skutečně hmatatelný důkaz toho, že regulace má reálný dopad na přírodu.
V roce 2018 Evropská unie zakázala používání nejdůležitějších látek ze skupiny neonikotinoidů, které se od 90. let hojně využívaly v zemědělství. Tyto přípravky sice chránily plodiny před škůdci, ale zároveň devastovaly celý okolní ekosystém.
Imidakloprid – tichý viník poklesu ptačích populací
Dříve se hovořilo zejména o včelách a jiných opylovačích. Tým vedený Thomasem Perrotem z francouzské Nadace pro výzkum biologické rozmanitosti se zaměřil na to, co se stalo s ptáky loviícími hmyz. Výsledky zveřejněné v odborném časopise Environmental Pollution potvrzují, že část hmyzožravých druhů se po zákazu začíná postupně zotavovat.
Badatelé poprvé tak přesvědčivě propojili zákaz konkrétních pesticidů s měřitelným zlepšením situace ptáků v zemědělské krajině.
Středobodem analýzy se stal imidakloprid, jeden z nejvýznamnějších neonikotinoidů používaných ve Francii až do zavedení zákazu. Po léta pronikal do půdy, povrchových vod i těl žížal, hlodavců a ptáků. Neredukoval jen počty hmyzu, na němž jsou ptáci závislí — působil na ně přímo toxicky, a to jak ve vysokých dávkách, tak při dlouhodobé nízké expozici.
Studie zahrnovala téměř 2 000 zemědělských parcel sledovaných v rámci celostátního programu sčítání hnízdících ptáků. Vědci porovnávali míru expozice imidaklopridu s početností jednotlivých druhů v letech 2013 až 2022.
- Před zákazem – na místech, kde byla tato látka přítomna, byla početnost hmyzožravých ptáků průměrně o přibližně 12,7 % nižší.
- Po zavedení zákazu – rozdíl se zmenšil, ale stále činil přibližně 9 %.
To v praxi znamená, že škodlivý vliv imidaklopridu neodezněl okamžitě se zákazem. Tato molekula přetrvává v prostředí velmi dlouho, zejména v půdách a vodách, takže ptáci stále pociťují důsledky předchozích let intenzivního používání.
Hmyzožravci reagují nejsilněji, zrnojedci si vedou lépe
Vědci zkoumali celkem 57 druhů ptáků na 1 983 lokalitách rozmístěných po celé zemi. Rozdělili je do tří skupin: hmyzožravci, zrnojedci a druhy s pestřejším jídelníčkem.
Nejsilnější pokles početnosti byl zaznamenán u ptáků živících se převážně hmyzem – tedy těch, kteří jsou nejvíce závislí na bohaté základně bezobratlých. Čím vyšší byla expozice imidaklopridu, tím nižší byl počet hmyzožravých ptáků na daném území. Vztah byl téměř přímočarý.
Zrnojedci a „flexibilní" druhy vykazovaly výrazně slabší nebo zcela odlišnou reakci. Na některých místech jejich počty při středních úrovních expozice dokonce dočasně rostly, což naznačuje složitější mechanismy spojené například se změnou struktury pěstovaných plodin.
Mapa Francie rozdělená podle stravy ptáků
Prostorová analýza odhaluje zřetelné regionální rozdíly. Hmyzožraví ptáci se častěji vyskytovali ve středu země, na severozápadě a na východě. Zrnojedci převažovali spíše na jihu, kde se krajina i struktura zemědělství liší od zbytku Francie — a s tím souvisejí i odlišné praktiky při aplikaci chemických přípravků.
Důležitou roli hraje rovněž podoba krajiny. Na územích s intenzivním zemědělstvím, obrovskými jednolitými lány, chudou sítí mezí, alejí a luk bývá koncentrace pesticidů vyšší a potravní základna chudší. V mozaikovitějších oblastech s ekologickým nebo extenzivním zemědělstvím mají ptáci výrazně větší šance na přežití.
Pomalé zlepšení po zákazu – dobré zprávy s výhradami
Přestože od zákazu uplynulo teprve několik let, data naznačují jemné zmenšení rozdílu mezi územími silně a slabě exponovanými imidaklopridem. Zjednodušeně řečeno – místa, kde bylo dříve hmyzožravých ptáků výrazně méně, začínají dohánět ta bez silné expozice této látce.
Tempo změny však zůstává velmi pomalé. Na části polí lze imidakloprid v půdě a vodách detekovat ještě několik sezón po ukončení používání. Ve Francii bylo navíc po dobu dvou dalších let výjimečně povoleno používat tuto látku při pěstování cukrové řepy, což její přítomnost v prostředí ještě prodloužilo.
Vědci odhadují, že úplné obnovení ptačích populací může trvat celá desetiletí – podobně jako po upuštění od DDT ve druhé polovině 20. století.
Na situaci ptáků působí také řada dalších faktorů: oteplování klimatu, ztráta přirozených stanovišť, zánik luk i rostoucí tlak urbanizace. Proto je obtížné přičítat veškeré pozorované změny jedinému pesticidu, i když role imidaklopridu při poklesu hmyzožravců se jeví jako velmi zřetelná.
Nový ukazatel varuje: problém nekončí u jedné látky
Perrotův tým navrhl také nový způsob měření chemické zátěže prostředí – ukazatel Total Applied Toxicity (TAT). Propojuje údaje o množství používaných přípravků s jejich toxicitou pro různé skupiny organismů: hmyz, ptáky nebo vodní živočichy.
| Co TAT měří | Proč na tom záleží |
|---|---|
| Součet toxicity všech použitých látek v dané oblasti | Ukazuje celkový chemický tlak, nejen vliv jednoho pesticidu |
| Dopad na různé skupiny organismů | Umožňuje posoudit důsledky pro celý ekosystém, nejen pro škůdce |
| Vztah mezi zemědělskými praktikami a kvalitou prostředí | Může sloužit jako nástroj pro plánování šetrnějších forem výroby |
Výsledky ukazují, že i po stažení neonikotinoidů zůstává celková úroveň toxické zátěže zemědělských ekosystémů vysoká. V praxi to znamená, že nahrazení jedněch přípravků jinými problém často neřeší — jen mění jeho podobu.
Evropa si stanovuje cíle, ale praxe stále pokulhává
Studie dobře zapadá do širšího kontextu unijní strategie „od zemědělce ke spotřebiteli", která počítá mimo jiné se snížením spotřeby pesticidů o polovinu do roku 2030. Analýza autorů dokládá, že regulace má reálný vliv na stav přírody, ale zavádění změn jde velmi pomalu.
Důvody jsou v mnoha zemích podobné:
- silný tlak části chemického a zemědělského průmyslu;
- různá úroveň ekologických ambicí mezi jednotlivými státy;
- komplikace při povolování nových látek na trh;
- obavy zemědělců z poklesu výnosů při omezení chemie.
Autoři studie zdůrazňují, že samotné zákazy nestačí. Souběžně jsou zapotřebí finanční prostředky a nástroje pro zemědělce, kteří chtějí přejít na udržitelnější modely hospodaření — včetně agroekologického zemědělství.
Jaká opatření skutečně pomáhají ptákům v zemědělské krajině
Závěry francouzské studie jsou cenné i pro Českou republiku, kde intenzivní zemědělství rovněž silně zatěžuje ptačí populace. Ukazují několik praktik, které situaci prokazatelně zlepšují:
- udržování a obnova polních alejí, tůní a mezí jakožto hnízdišť a lovišť;
- omezování chemických přípravků na ochranu rostlin a hnojiv, včetně jejich přesnějšího používání;
- přechod na střídání plodin, smíšené pěstování a větší pestrost zemědělské krajiny;
- podpora ekologických farem a zemědělství s nižší mírou intenzifikace;
- monitoring ptáků a hmyzu umožňující hodnotit účinnost dalších změn.
Pro čtenáře to může znít abstraktně, ale výsledky bývají velmi konkrétní. Stačí několik let obnovené meze nebo sadu s tradičními odrůdami stromů, aby se na takovém místě znovu objevili špačci, lejsci nebo konipasové. Bez hmyzu a bez pestré krajiny prostě nemají kde lovit ani hnízdit.
Proč by osud ptáků měl zajímat i obyvatele měst
Ptačí populace jsou citlivým ukazatelem kondice širší přírody. Když začínají klesat počty běžných druhů, je to signál, že se pod povrchem děje něco závažného: mizí život v půdě, ubývá hmyzu, chudnou louky a meze. To vše v delším časovém horizontu dopadá i na samotné zemědělství, které potřebuje opylovače, žížaly zlepšující strukturu půdy a přirozené nepřátele škůdců.
Jemný nárůst počtu hmyzožravých ptáků ve Francii po stažení neonikotinoidů ukazuje, že směr je správný — ale vyžaduje trpělivost a důslednost. Každé rozhodnutí upustit od nejjedovatějších přípravků a každý ponechaný keřový porost u pole se může zdát jako maličkost. V dlouhé řadě takových malých kroků se však skrývá naděje, že nad našimi poli bude za několik let opět skutečně hlasito od ptačího zpěvu.
