Osobnost rozhoduje víc, než si myslíme
Stále více výzkumů zaměřených na pracovní prostředí odhaluje něco, co při náboru pracovníků běžně přehlížíme: povahové vlastnosti mohou mít větší váhu než dlouhý seznam absolvovaných kurzů v životopisu. Zaměstnavatelé dnes nehledají jen lidi, kteří „umějí odvést práci", ale také ty, kteří do týmu přinášejí způsob myšlení umožňující rychlejší učení, efektivnější řešení problémů a lepší spolupráci s ostatními.
Ne perfekcionismus, ne multitasking. Co šéfové skutečně hledají
Na pracovních pohovorech se kandidáti nejčastěji chlubí svědomitostí, pracovitostí nebo přesností. Mnozí sahají i po klasické větě o „perfekcionismu jako výhodě i nevýhodě zároveň". Jenže recruiteři to slyší tak často, že tím dnes nikdo nevynikne.
Šéfové velkých společností, citovaní v zahraničních obchodních médiích, zdůrazňují jinou vlastnost, která se u nejlepších zaměstnanců opakuje překvapivě pravidelně. Nezáleží na tom, zda jde o spoluzakladatele startupu, zkušeného manažera nebo čerstvého absolventa — lidé, kteří ve firmě rychle rostou, mají jedno společné: jsou výjimečně zvídaví.
Psychologové říkají přímo: zaměstnanci, jejichž intelektuální zvídavost je neustále žene k pokládání otázek a hledání nových odpovědí, dosahují profesního úspěchu výrazně častěji.
Zvídavost v tomto smyslu nemá nic společného s vyptáváním se na věci, které nás nezajímají. Jde o vnitřní pohon, který nás nutí zkoumat, jak věci fungují, odkud pocházejí výsledky a co by šlo udělat jinak, aby to fungovalo lépe.
Jak zvídavost pohání kreativitu a lepší rozhodování
Mozek, který se neustále ptá „proč?"
Vědecké studie publikované v psychologických časopisech ukazují, že zvídaví lidé se nejen ochotněji učí, ale také produkují více originálních nápadů. Vědci popisují mechanismus, při němž nás zvídavost nutí překračovat zaběhnuté vzorce, vyhledávat chybějící informace a propojovat věci, které na první pohled nemají nic společného.
Psychologové v této souvislosti hovoří o tzv. propojování myšlenek. Jedna otázka plodí další, jeden nápad se stává odrazovým můstkem pro následující. Z tohoto řetězce vznikají neobvyklá řešení — přesně to, co firmy nejvíce potřebují při nových projektech, produktech nebo službách.
Zvídavý pracovník se nezastaví u prvního zřejmého nápadu. Hledá druhý, třetí, pátý — a právě tam se skutečná inovace nejčastěji skrývá.
Každý problém se stává příležitostí
Zvídavost zásadně mění způsob, jakým vnímáme pracovní překážky. Pro pasivní lidi je problém nepříjemností a hrozbou. Pro zvídavé je to výzva a šance něco vylepšit. Místo rezignace začnou pronikat hlouběji do tématu: co přesně nefunguje, kdy se to projevuje, jaká data nám unikají a kdo by mohl nabídnout jiný pohled.
Lidé s takovým přístupem přirozeně:
- pokládají více otázek ještě před samotným rozhodnutím,
- aktivně vyhledávají zpětnou vazbu místo toho, aby se jí vyhýbali,
- snáze nacházejí neočekávaná spojení mezi zdánlivě nesouvisejícími oblastmi,
- rychleji se přizpůsobují změnám, protože je vnímají jako příležitost k učení.
Právě tato kombinace vlastností z nich dělá zaměstnance, které si firmy chtějí udržet a na které vsázejí při obsazování klíčových pozic.
