Rakovina tlustého střeva přestává být výhradně nemocí padesátníků
Stále více třicátníků a čtyřicátníků dostává diagnózu, která ještě nedávno patřila téměř výhradně starší generaci: rakovina tlustého střeva. Vědci teď ukazují na překvapivého pachatele, jehož stopy sahají až do dětství.
Mezinárodní tým výzkumníků podrobně analyzoval téměř tisíc nádorů tlustého střeva pocházejících z mnoha zemí světa. V nádorové tkáni mladších dospělých opakovaně nacházeli charakteristický „otisk prstu" — specifický vzorec poškození DNA způsobený toxinem běžné střevní bakterie. Tato poškození přitom mohou vznikat už v prvních letech života, zatímco rakovina se rozvine až po několika desetiletích.
Lékaři po dlouhá léta spojovali rakovinu tlustého střeva především s lidmi po padesátém až šedesátém roce života. Epidemiologická data z posledních dvou dekád však tento obraz zásadně mění. V rozvinutých zemích počet případů u dospělých mladších čtyřiceti let narůstá závratným tempem.
Ve Spojených státech se počet diagnóz v této věkové skupině přibližně zdvojnásobuje každých deset let. Stejný trend je patrný ve Velké Británii i Austrálii. Znepokojivé přitom je, že nemocní často nemají žádné klasické rizikové faktory — nejsou obézní, nemají zatíženou rodinnou historii a mnohdy vedou relativně zdravý životní styl.
Naopak v Indii a části zemí Latinské Ameriky se rakovina tlustého střeva u mladých dospělých vyskytuje výrazně méně. Tento geografický rozdíl přitahuje pozornost vědců k vlivům prostředí a životního stylu, nikoli k čisté genetice.
Rostoucí výskyt rakoviny tlustého střeva u mladých dospělých naznačuje, že celý proces začíná mnohem dříve, než se dosud předpokládalo — pravděpodobně už v dětském věku.
Onkologové navíc pozorují, že tyto „časné" nádory se chovají odlišně od typických tumorů u seniorů. Častěji se vyskytují ve vzdálenější části tlustého střeva a nezřídka vykazují větší agresivitu. To odborníkům po léta napovídalo, že za jejich vznikem stojí jiný mechanismus.
986 nádorů pod genetickou lupou: odhalení charakteristické stopy toxinu
Aby vědci pochopili, co se přesně odehrává uvnitř buněk, sekvenovali genetický materiál stovek nádorů tlustého střeva. Výzkumný tým koordinovaný mimo jiné odborníky z Kalifornské univerzity v San Diegu analyzoval 981 až 986 nádorů z 11 zemí a porovnával případy mladých dospělých s nádory u starších pacientů.
Ve tkáni osob mladších čtyřiceti let se mimořádně často objevoval totožný vzorec změn v DNA. Jde o takzvaný mutační podpis — soubor poškození, který lze přiřadit konkrétní příčině. V tomto případě vzorec přesně odpovídal působení kolibaktinu, toxinu produkovaného určitými kmeny bakterie Escherichia coli.
E. coli je klasickým „obyvatelem" lidských střev. Naprostá většina jejích kmenů je neškodná nebo dokonce prospěšná pro trávení. Některé kmeny však nesou speciální úsek genomu označovaný jako ostrov pks. Právě tento genový soubor jim umožňuje vytvářet kolibaktin — molekulu, která silně poškozuje DNA.
Kolibaktin vytváří můstky mezi oběma vlákny DNA. Takto „slepený" genetický materiál se láme a buňka se ho pokouší opravit. Proces opravy však nebývá bezchybný — zanechává chyby v podobě mutací. Jejich počet postupně narůstá a narušuje funkci genů řídících buněčné dělení.
Mutace charakteristické pro působení kolibaktinu se v nádorech mladých dospělých vyskytovaly přibližně 3,3krát častěji než u starších pacientů, což je silně spojuje s časným vznikem onemocnění.
Klíčové je také to, že země s nejvyšším podílem těchto mutací v nádorech jsou zároveň těmi, kde je rakovina tlustého střeva u mladších dospělých nejrozšířenější. Tato prostorová shoda výrazně posiluje hypotézu, že dlouhodobý kontakt s nebezpečnými kmeny E. coli hraje zásadní roli v rozvoji nádoru o mnoho let později.
Nebezpečný cestující ve střevech: bakterie, která zůstává na celý život
Výzkumníci sledovali, kdy vůbec člověk přijde do styku s těmito bakteriemi. Výsledky nejsou příliš uklidňující. Kmeny E. coli produkující kolibaktin se ve střevech objevují již v prvních letech života. Odhaduje se, že tyto varianty nese přibližně 40 % dětí v zemích jako USA nebo Velká Británie.
Dětský organismus si na osídlený mikrobiom zvykne a podobné složení střevní flóry si mnohdy uchovává po řadu dalších let. To znamená, že buňky střevní výstelky mohou být vystaveny malým, avšak trvalým dávkám toxinu po velmi dlouhou dobu — jedno desetiletí, dvě, někdy i déle.
Střevní buňky se dělí poměrně rychle. Každá chyba zanesená do DNA se přenáší na další „generace" buněk. Po desítkách let se jich nakumuluje tolik, že část buněk začne unikat kontrolním mechanismům organismu. To je přímá cesta ke vzniku polypů a následně plně rozvinuté rakoviny tlustého střeva.
Proč někdo onemocní a jiný ne?
Ne každé dítě, které nese nebezpečný kmen E. coli, onemocní v dospělosti rakovinou. Vědci identifikují několik navzájem se překrývajících faktorů:
- přítomnost bakterií produkujících kolibaktin v dětství a mládí,
- strava bohatá na červené a zpracované maso a vysoce průmyslově zpracované potraviny,
- nízký příjem vlákniny, zeleniny a ovoce,
- nedostatek pohybu a sedavý způsob života,
- kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Tyto faktory podporují chronický zánět ve střevech, který navíc oslabuje mechanismy opravy DNA. V důsledku toho se mutace způsobené kolibaktinem snadněji trvale usazují v genomu.
Lze u dítěte odhalit „nebezpečné" bakterie?
Ve světle nových poznatků pracují výzkumné týmy na jednoduchých testech stolice, které by umožnily zjistit, zda daný člověk nese ve střevech kmeny E. coli s ostrovem pks. Takový test by byl podobný současným screeningovým vyšetřením na okultní krvácení ve stolici, ovšem místo stop nádoru by hledal konkrétní bakterii.
Předběžné plány počítají se zahrnutím dětí a mladých dospělých do těchto vyšetření, aby bylo možné zachytit osoby se zvýšeným rizikem ještě dlouho před tím, než se objeví polypy nebo první nádorové změny.
Co by bylo možné podniknout při pozitivním výsledku? Vědci zvažují několik strategií:
- podání cílených antibiotik likvidujících pouze kmeny s ostrovem pks,
- speciálně sestavené probiotiky, které „vytlačují" nebezpečné bakterie,
- úprava stravy tak, aby posilovala prospěšné mikroorganismy a omezovala podmínky příznivé pro množení škodlivých kmenů,
- důslednější sledování tlustého střeva v dospělosti, například dřívější a častější kolonoskopie.
Jde zatím o koncepty, které vyžadují ověření v rozsáhlých klinických studiích. Samotná přítomnost nebezpečné bakterie automaticky neznamená onemocnění, takže klíčové bude pečlivé zvážení přínosů a rizik případných zásahů.
Co to znamená pro prevenci v Česku?
Česká republika patří mezi země s relativně vysokým výskytem rakoviny tlustého střeva, zejména u osob po padesátce. Screeningový program v podobě kolonoskopie je zaměřen převážně na tuto věkovou skupinu. Rostoucí počet onemocnění u mladších dospělých však může vynutit úpravu doporučení.
V praxi by to mohlo znamenat tyto změny:
| Oblast | Možné změny |
|---|---|
| Věk první kolonoskopie | Zvážení zahájení vyšetření například od 40 let u části populace |
| Rodinná anamnéza | Větší důraz na výskyt onemocnění u mladých příbuzných |
| Střevní mikrobiom | V budoucnosti — testy stolice odhalující kmeny produkující kolibaktin |
| Výživová osvěta | Silnější zdůraznění role vlákniny, omezení zpracovaného masa a fast foodů |
Pro rodiče se tato zjištění mohou stát další motivací k tomu, aby u dětí od útlého věku pěstovali návyky přátelské ke střevům: hodně zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků, méně slazených nápojů a průmyslově zpracovaných pochutin.
Jak rozpoznat varovné příznaky u mladého člověka?
Rakovina tlustého střeva u třicátníků a čtyřicátníků bývá často diagnostikována pozdě, protože první příznaky se snadno svádějí na stres nebo nevhodnou stravu. Varovné signály, které rozhodně není radno přehlížet, zahrnují:
- krev ve stolici nebo výrazná změna jejího vzhledu,
- chronické průjmy nebo zácpa trvající několik týdnů,
- pocit „neúplného vyprázdnění" po návštěvě toalety,
- neúmyslný úbytek tělesné hmotnosti,
- slabost a chudokrevnost bez jiné zřejmé příčiny,
- přetrvávající bolesti břicha, zejména v jeho dolní části.
Při takových obtížích by i mladí lidé měli trvat na důkladném vyšetření a nespokojit se pouze s léky na křeče nebo radou „zkuste se méně stresovat". Trvalé střevní potíže si zaslouží prověření bez ohledu na věk.
Střevní mikrobiom jako nový „orgán", o který je třeba pečovat
Příběh s kolibaktinem názorně ukazuje, jak zásadní vliv má složení bakteriální flóry na zdraví celého organismu. Ještě nedávno jsme střevní bakterie vnímali jako vědeckou kuriozitu. Dnes se o nich stále častěji hovoří jako o jakémsi dalším „orgánu", který vyžaduje péči a pozornost.
Pro běžného pacienta platí několik jednoduchých zásad: pestrá strava, dostatečné množství vlákniny, omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin a pravidelný pohyb. To sice nemůže zcela vyloučit riziko působení toxických kmenů E. coli, ale může oslabit jejich vliv a posílit přirozené mechanismy opravy poškozené DNA.
V nadcházejících letech lze očekávat příchod nových testů a terapií zaměřených na mikrobiom. Tehdy by se běžné vyšetření stolice u dítěte nebo mladého dospělého mohlo stát nejen způsobem, jak odhalit parazity, ale skutečným nástrojem pro předpověď rizika rakoviny tlustého střeva desetiletí před prvním příznakem.
