Co se vlastně skrývá za čísly v technickém listu?
Výrobce vzal v úvahu připomínky řidičů a místo honby za výkonem motoru zlepšil něco podstatně důležitějšího pro každodenní provoz ve městě – praktičnost. Výsledek? Kompaktní hatchback, jehož zavazadlový prostor se svým chováním začíná přibližovat vozům z vyšší třídy.
Kolik toho zavazadlový prostor Renault Clio skutečně pojme?
Nové Clio nesáhne po rekordech v objemu, ale míří na rozumný střed – velmi blízko tomu, co nabízejí Peugeot 208 nebo Citroën C3. Standardní provedení pojme od 309 litrů při sklopených sedadlech až po 1 094 litrů po jejich složení. Jde o hodnoty typické pro tento segment, ale skutečný rozdíl tkví v konstrukčních detailech.
Benzínová verze Clio nabízí zavazadlový prostor od 391 do 1 176 litrů – to je jedno z nejpraktičtějších uspořádání mezi městskými hatchbacky vůbec.
Pro řidiče to znamená jedno: při běžném jízdě po městě zadní prostor bez problémů zvládne týdenní nákup, kočárek nebo víkendová zavazadla. Po složení opěradel zadní lavice se Clio promění v malý „dodávkový" vůz, který přijme větší kartony, sportovní vybavení nebo kompletní sadu kufrů na delší dovolenou.
Klíčová změna: nižší nakládací hrana
Nejzajímavější vylepšení se netýká rekordů v litrech, ale pohodlí při každodenním používání. Renault snížilo nakládací hranu o 4 centimetry jako přímou reakci na zpětnou vazbu od zákazníků. Zdánlivě drobná úprava – v každodenním životě je však rozdíl velmi znatelný.
Nižší nakládací hrana přináší tyto výhody:
- méně námahy „do kopce" při nakládání těžkých nákupů,
- snadnější vkládání kočárku nebo dětského kola,
- menší riziko odření nárazníku při posouvání zavazadel,
- pohodlnější nakládání pro menší osoby a seniory.
Takový přístup jasně ukazuje, že značka opravdu naslouchá skutečným uživatelům. U městského auta nehraje roli jen to, kolik litrů uvádí katalog, ale jestli se do kufru skutečně pohodlně nacpe balení vody, bedna s nářadím nebo velká sportovní taška.
Proč má benzínová verze větší zavazadlový prostor?
Z technických dat je na první pohled zřejmé, že benzínová varianta má výhodu co do prostoru: 391 litrů v základním uspořádání a dokonce 1 176 litrů po složení zadní lavice. To už jsou výsledky, které se přibližují možnostem některých kompaktů.
Rozdíl pramení především z rozmístění pohonných komponentů a podvozkových prvků. U benzínových verzí je snazší umístit palivovou nádrž, výfukový systém i součásti odpružení tak, aby nezasahovaly do tvaru podlahy kufru. Hybridy nebo verze se složitější technikou zpravidla „obětují" část zavazadlového prostoru pro baterie nebo přídavné agregáty.
| Verze | Standardní objem | Objem po složení sedadel |
|---|---|---|
| Clio – základní verze | 309 l | 1 094 l |
| Clio – benzínová verze | 391 l | 1 176 l |
Pro kupujícího to znamená jednoduchou rovnici: pokud pravidelně vozí větší zavazadla a nepotřebuje elektrifikovaný pohon, benzínová verze mu nabídne výrazně více svobody při nakládání.
Praxe je důležitější než centimetry v katalogu
Řidič, který listuje prospekty a porovnává objemy zavazadlových prostorů, si jen zřídka uvědomuje, jak se tyto hodnoty vlastně měří. Testy probíhají podle přesně stanovených norem a praktická využitelnost závisí také na tvaru interiéru, výšce nakládací hrany, šířce otvoru a možnostech konfigurace zadní lavice.
Tvar a ergonomie zavazadlového prostoru Clia způsobují, že i „průměrné" katalogové hodnoty se v praxi promítají do překvapivě pohodlného každodenního používání ve městě.
V Cliu je nakládací otvor dobře tvarovaný a samotný prostor má relativně pravidelný tvar, což usnadňuje vkládání kufrů nebo kartonů. Dělená zadní lavice pak umožňuje přepravovat delší předměty, aniž by bylo nutné zcela obětovat místa pro cestující vzadu.
Na co se zaměřit při prohlídce zavazadlového prostoru?
Při návštěvě autosalonu se vyplatí provést několik jednoduchých úkonů, namísto pouhého čtení technických dat na štítku:
- zkontrolovat, zda přední část kufru nemá příliš vysoké prahy ztěžující zasouvání kufrů,
- několikrát otevřít a zavřít víko, zvláště pokud často parkujete v podzemních garážích,
- složit zadní sedadla a posoudit, zda vznikne rovná podlaha, nebo výrazný „schůdek",
- prověřit přítomnost háčků, bočních kapes a případné výsuvné podlahy,
- změřit, kolik místa zbývá nad zavazadly při nasazené roletě nebo polici.
Teprve pak je zřejmé, zda katalogové údaje odpovídají skutečným potřebám řidiče a jeho rodiny.
Clio v porovnání s konkurenty ze segmentu B
Clio se utkává s velmi silnými soupeři – Peugeot 208 a Citroën C3 jsou modely dobře známé i českým řidičům. Objemy zavazadlových prostorů v těchto autech zůstávají na podobné úrovni, takže výrobci stále častěji nesoupeří čísly, ale detaily – právě jako výška nakládací hrany nebo promyšlené úložné prostory.
U městského hatchbacku mnoho lidí zadní sedadla skládá jen zřídka. Klíčové se tak stává to, kolik praktických litrů má řidič k dispozici při každodenním provozu. V tomto kontextu vychází Clio s nižší nakládací hranou a větším prostorem v benzínové verzi velmi rozumně – obzvláště pro obyvatele panelových domů, kteří každý týden přivážejí větší nákupy ze supermarketu.
Vystačí rodině 300–400 litrů?
Mnoho řidičů automaticky předpokládá, že rodina nutně potřebuje SUV. Praxe však ukazuje, že dobře navržený zavazadlový prostor městského auta dokáže překvapit. 300–400 litrů při rozložených sedadlech postačí na:
- sportovní kočárek a tašku s potřebami pro dítě,
- několik velkých tašek s potravinami,
- dva středně velké kabinové kufry plus menší batohy,
- sadu sportovního vybavení na odpolední trénink.
Teprve delší dovolená nebo přeprava rozměrných předmětů si vyžádá složení zadní lavice. Clio díky možnosti získat více než 1 100 litrů takový scénář bez problémů zvládne – za předpokladu, že rodina umí rozumně zabalit.
Na co dalšího si dát pozor u městského auta s „velkým" kufrem?
Samotný objem neříká o praktičnosti vozu vše. Stojí za to zaměřit se i na několik dalších vlastností, které z dlouhodobého hlediska ovlivňují každodenní komfort:
- zda je nakládací hrana dobře chráněna před poškrábáním,
- zda se víko otevírá dostatečně vysoko i pro vysoké osoby,
- zda jsou po bocích výklenky na drobnosti, které mají sklon válet se po podlaze,
- zda výrobce pamatoval na místo pro rezervní kolo nebo alespoň kompletní opravnou sadu,
- jak snadno lze demontovat nebo přeskládat roletku či polici nad zavazadlovým prostorem.
Clio s nižší nakládací hranou a dobře promyšleným zavazadlovým prostorem zapadá do trendu praktičtějšího přístupu k projektování malých automobilů. Místo soustředění se výhradně na design výrobci konečně oceňují skutečnost, že městské auto plní roli rodinného tažného koně.
Pro ty, kdo váhají mezi městským hatchbackem a větším kompaktním SUV, se nabízí jednoduchý test: zajet do autosalonu s vlastními kufry nebo nákupními taškami a prostě je zkusit naložit. V mnoha případech se ukáže, že dobře navržený zavazadlový prostor v malém autě, jako je Renault Clio, plně postačí každodenním potřebám – a navíc bude snáze parkovatelný a levnější na provoz.
