11 rostlin, které proměří zabahněnou zahradu v suchou, zelenou zónu

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Máte pocit, že se vaše zahrada po každém dešti mění v bažinu?

Trávník připomíná spíše mokřad než místo k odpočinku a boty se vám boří do kluzké masy? V mnoha českých zahradách je situace naprosto stejná. Těžká jílovitá půda, stálé louže a blátivá kaše pod nohama jsou noční můrou každého zahrádkáře. Než okamžitě voláte firmu na drenáž, zkuste nejprve sáhnout po rostlinách, které vodu milují a dokážou bláto zkrotit.

Proč léčit bláto rostlinami, a ne bagrem

Zabahněná zahrada bývá výsledkem několika jevů najednou. Těžká, udusaná půda nepropouští vodu do hloubky, ta se proto hromadí na povrchu a vytváří kaluže. Chybějí-li kořeny, které by půdu držely pohromadě, každý déšť vymývá drobné částice a plocha se mění v kluzkou, mazlavou hmotu.

Mnoho majitelů zahrad myslí rovnou na drenážní potrubí, šachty a přehrabávání celého pozemku. Tohle sice funguje, ale stojí spoustu peněz i nervů. Přitom existuje jednodušší cesta: správně vybrané půdopokryvné rostliny, které vlhkost vyhledávají a zároveň stabilizují podloží.

Půdopokryvné rostliny pro mokrá místa fungují jako živá rohož: poutají půdu, uvolňují ji kořeny a výrazně omezují tvorbu bláta po každém dešti.

Hustá listová pokrývka tlumí dopad dešťových kapek, voda se vsákne klidněji, nerozrušuje strukturu půdy a chodníky se nepromění v kluzké kluziště. Tyto rostliny sice zahradu nevysuší jako čerpadlo, ale dokážou dramaticky zmenšit plochu věčně rozdupaného bláta.

Které půdopokryvné rostliny zkrotí mokrý, jílovitý terén

Klíčem je výběr druhů, které vlhkost nejen snášejí, ale přímo vyžadují. Mnohé z nich jsou trvalky tvořící oddenky nebo husté trsy, jež rok od roku zabírají více prostoru zcela bez lopaty.

Rostlina Stanoviště Hlavní funkce
Papratka pštrosí (Onoclea struthiopteris) Polostín, stín, vlhká půda Vytváří vysoké trsy stabilizující podloží
Ostřice palmová (Carex muskingumensis) Slunce, polostín, mokrá místa Přirozená „tráva" pro podmáčená místa
Vrbina penízková (Lysimachia nummularia) Okraje chodníků, břehy jezírek Nízký koberec snášející občasné zaplavení
Blatouch bahenní (Caltha palustris) Přibřežní pásmo, okraje příkopů Zpevňuje břehy, miluje bahenní podmínky

K tomu se přidávají další rostliny, které dobře snášejí záplavy nebo těžkou půdu:

  • Puškvorec americký (Acorus americanus)
  • Kopytník kanadský (Asarum canadense)
  • Plamenka kanadská – lesní (Phlox divaricata)
  • Tiarella srdčitolistá (Tiarella cordifolia)
  • Barvínek menší (Vinca minor)
  • Isotoma fluviatilis, často prodávaná jako blue star creeper
  • Hluchavčík plazivý (Ajuga reptans)

Rostliny do stínu: když se bláto skrývá pod stromy

Ve stinných, věčně vlhkých koutech je udržení trávníku téměř nemožné. Mnohem lépe si tam poradí koberce stínomilných trvalek.

Kapradiny a nízké koberce pod korunami stromů

Papratka pštrosí tvoří impozantní trsy dosahující výšky až 60–90 cm. Má ráda chladná, vlhká stanoviště a postupně dokáže pokrýt poměrně velkou část zahrady, čímž vytvoří něco jako miniaturu lesa.

Níže rostou kopytník kanadský, tiarella srdčitolistá a plamenka lesní. Dohromady vytvářejí hustý, měkký koberec, který zakrývá holou zem a zároveň jemně prokypřuje svrchní vrstvu půdy svými kořeny.

Ve stínu je nejlepší kombinovat rostliny různé výšky: vysoké kapradiny s nízkými kobercovými trvalkami. Díky tomu voda nestagnuje na holé zemi, ale postupně se vsákne mezi kořeny.

Hluchavčík a barvínek na náročné svahy

Na vlhkých svazích a náspech se výborně osvědčuje hluchavčík plazivý a barvínek menší. Obě rostliny se rychle rozrůstají a vytvářejí hustou síť výhonků a kořenů. Taková živá „rohož" zabraňuje sesuvům půdy a výrazně omezuje tvorbu bláta po jarním tání.

V některých oblastech je barvínek považován za expanzivní druh, takže mu raději vyhraďte místo, z něhož se nemůže snadno dostat do lesa nebo na louku za plotem.

Slunce a voda po kotníky: co zasadit na nejvlhčích místech

Na otevřených, slunných partiích zahrady, kde po každém dešti stojí voda, klasický trávník v tomto souboji prohrává. Mnohem lépe si tam poradí rákosovité rostliny a vlhkomilné půdopokryvné druhy.

Ostřice a puškvorec místo úmorného trávníku

Ostřice palmová a puškvorec americký vypadají jako okrasné trávy, přičemž skvěle snášejí těžkou, promočenou půdu. Puškvorec si poradí dokonce i tam, kde po průtrži mračen voda stojí několik centimetrů nad povrchem.

Tyto výsadby stačí jednou ročně zastřihnout a výměnou za to získáte zelenou, měkkou „louku", na níž se nevytváří další lysé, rozdupaná místa.

Blatouch a vrbina u vody a v prohlubních

Na místech připomínajících bahnisko si blatouch bahenní vede vynikajícím způsobem. Daří se mu v blátě i v mělké vodě, přičemž zpevňuje okraje melioračních příkopů, jezírek nebo přirozených terénních prohlubní.

Níže roste vrbina penízková. Plazí se po zemi, pokrývá okraje zahradních chodníků, břehy jezírek nebo plochy kolem šachet. Vydrží občasné zaplavení a snese i lehké pošlapávání, takže se hodí k dlaždicovým plochám nebo k „přecházecím" kamenům ve vlhkých částech zahrady.

Jak sázet půdopokryvné rostliny, aby skutečně omezily bláto

Samotný seznam druhů nestačí. Úspěch závisí na přípravě půdy a způsobu výsadby.

  • Nevstupujte na půdu, když je rozmočená – každé šlápnutí ji ještě více udusá.
  • Nakypřete pouze svrchní vrstvu, bez hlubokého překopávání, aby se nepoškodila půdní struktura.
  • Přidejte dobře vyzrálý kompost, který zlepší propustnost a biologický život půdy.
  • Do každé jamky vsypte hrst hrubého písku pod kořenový bal, čímž omezíte stagnaci vody u kořenů.
  • Sázejte rostliny hustěji než v „suché" zahradě, aby co nejrychleji zakryly holou zem.
  • Mezi mladými rostlinami roztáhněte tenkou vrstvu mulče, například kůry nebo štěpky.

Nejlepší výsledky se dostaví tam, kde jsou rostliny vysázeny ve skupinách po několika kusech. Jeden osamělý exemplář nestihne zvládnout bláto dřív, než přijde další liják.

Vhodná místa pro takovéto výsadby jsou okolí zahradních kohoutků, výústě odpadních trubek ze žlabů, okraje odvodňovacích příkopů, mokré kouty u zdi nebo u sousedova plotu.

Na co si dát pozor: jedovatost a expanzivnost některých druhů

Některé vlhkomilné rostliny mají svá „ale" a je dobré je znát ještě před nákupem.

  • Kopytník kanadský obsahuje látky s karcinogenním účinkem – navzdory zázvoru podobné vůni není určen ke konzumaci.
  • Blatouch bahenní je v syrovém stavu jedovatý pro lidi i zvířata – děti by si s ním neměly hrát.
  • Barvínek a isotoma se mohou chovat expanzivně a šířit se na nová území.
  • Isotoma je považována za rostlinu s jedovatými částmi – nesaďte ji tam, kde si hrají malé děti nebo kde trávu okusují psi.

Vědomý přístup k těmto vlastnostem umožňuje využít jejich výhod a zároveň předejít problémům. Expanzivní rostliny lze omezit obrubníky nebo je vysadit tam, kde se nemohou snadno dostat na sousední pozemky.

Jak poznat, že rostliny fungují, a co ještě lze udělat

Prvním signálem zlepšení je fakt, že po dešti se vám nohy nepotápí po kotníky do bláta, ale místo toho vidíte vlhký, avšak stabilní povrch pod listovou pokrývkou. Postupně rostliny tvoří stále hustší koberec, voda se vsákne rychleji a blatisté skvrny mizí.

Pro posílení účinku se vyplatí kombinovat rostliny s jednoduchými technickými úpravami: odvést dešťové svody na záhony osázené rostlinami, mírně zvýšit terén v relaxačních zónách nebo vybudovat propustné chodníčky z kamenů na štěrkové podsypce. Rostlinám se bude dařit lépe, když nebudou muset bojovat s vodou ze celé střechy stékající na jedno jediné místo.

Takový živý „drenáž" nepotřebuje elektřinu, nereziví a rok od roku funguje účinněji, protože kořenový systém se rozrůstá. Správně vybrané půdopokryvné rostliny dokážou proměnit problematický, zabahněný kout v atraktivní, zelenou plochu, po níž lze po průtrži přejít v běžných botách — zcela bez holínek.

Přejít nahoru