Nevinná tukové koule, uvnitř však vážné nebezpečí
V zimě mnoho z nás věší do zahrady tukové koule s těmi nejlepšími úmysly. Málokdo přitom tuší, že jedna zdánlivě bezvýznamná drobnost může pro ptáky skončit tragédií.
Zahradní centra a supermarkety lákají celými vědry hotových tukových koulí připravených k zavěšení na stromy. Zdají se být ideálním způsobem, jak podpořit sýkorky, červenky a vrabce v mrazivých dnech. Teprve když se člověk dozví, jak jsou vlastně vyrobeny, ukáže se, že pohodlí lidí bývá často důležitější než bezpečnost ptáků.
Proč hotové koule z obchodu nejsou vždy dobrá volba
Jakmile teploty klesnou pod nulu, regály s ptačím krmením se rychle zaplní. Vědra plná tukových koulí vypadají jako rozumná koupě: jsou levné, je jich hodně a snadno se zavěšují. Stačí sejmout víčko, vytáhnout kouli, zachytit ji za šňůrku a hotovo. Aspoň v teorii.
V praxi je problémem něco, co většinou vůbec nezkoumáme – způsob zabalení. Ptáci mají tenké, jemné prsty na nohách a jejich potřeby se zásadně liší od naší touhy po pohodlí. Běžný výrobek je navržen tak, aby ho člověk snadno přenesl a pověsil, nikoli aby byl pro ptáky bezpečný.
Nejnebezpečnějším prvkem zimního přikrmování často není samotné krmivo, ale plastová síťka, do které je zabaleno.
Plastový sáček, který mění krmítko v past
Většina hotových tukových koulí je obalena tenkou barevnou plastovou síťkou s drobnými oky. Právě ta představuje největší problém. Sýkorky a jiní drobní ptáci se do ní zachytávají drápky, aby si udrželi rovnováhu při zobání. Stačí jeden nešťastný pohyb a drápek se zaryje do oka síťky, ze které se pak nedostane.
Vyděšené zvíře se pokouší odletět, zoufale se škube, kroutí nožičkou ze všech sil. Výsledkem může být zlomená končetina, vytržený drápek nebo visení na jedné noze až do úplného vyčerpání. Stává se také, že se v síťce zachytí zobák nebo jazyk, zejména když přimrzlý plast přilne k povrchu koule.
Pták, který uvízne v takové pasti, má malou šanci na přežití. Může se stát snadnou kořistí kočky, kuny nebo jestřába, může zmrznout nebo zemřít na dehydrataci a stres. A v zahradě, kde se každý den pohybuje několik druhů ptáků, taková nehoda rozhodně není vzácností.
Plast škodí dvakrát: nejprve ptákům, pak přírodě
Co se děje se síťkou po tom, co je koule snědena
Pokud ptáci celou kouli v klidu snědí, prázdný plastový sáček zůstane volně ležet. Je lehký, vítr ho snadno unese. Skončí v živém plotu, v příkopu, v potoce nebo na poli. Rozkládá se velmi pomalu, rozpadá se na stále menší kousky, které pronikají do půdy a vody.
Malé plastové úlomky mohou pozřít jiná zvířata – ježci, hlodavci, ale i větší ptáci hledající potravu v trávě. Pro člověka, který pečuje o zahradu, nepoužívá chemii a vysazuje rostliny přátelské k opylovačům, je takový odpad naprostým popřením ekologického přístupu.
Jedna nevyhozená síťka po zimě se promění v dlouholetý odpad, který může škodit dalším generacím zvířat.
Jak krmit ptáky v zimě bez rizika zranění
Nejdůležitější návyk: plastové obaly ihned odstřihněte
Základní pravidlo je velmi jednoduché: tukové koule by v zahradě nikdy neměly viset v plastových síťkách. Po koupi stačí věnovat pár minut, vzít nůžky a všechny obaly hned nastříhat a vyhodit do správné nádoby na odpad.
Je to opravdu chvilková práce, ale rozdíl je obrovský. Tatáž koule se pak stane pouhým krmivem, nikoli nebezpečnou překážkou. Ptáci sedí místo na síťce na speciálním háčku nebo bezpečném drátě, o který se drápky nezachytí.
Pokud v zahradě stále visí koule se síťkami, nejrozumnější věc, kterou dnes můžete udělat, je prostě je sundat a plast odstranit.
Bezpečné způsoby zavěšení koulí a podávání krmiva
Jakmile se zbavíme plastových síťek, vyvstává otázka: jak ptákům tukové koule podat? Řešení existuje několik a většina z nich vydrží mnoho sezón.
- Kovová krmítka na koule – připomínají trubice z kovové mřížky. Dovnitř se vloží několik koulí a ptáci se drží tuhého drátu, který se nezaříznuje do drápků.
- Spirály nebo pružiny – ohebný drát tvoří tvar pružiny. Stačí rozvinout závity, vložit kouli a zavěsit. Koule nevypadne a ptáci mají snadný přístup.
- Plochá krmítka a police – rozdrobené koule lze vysypat na tácek nebo dřevěnou plošinu. Dobré řešení pro červenky či kosy, kteří raději zobají ze země nebo zdola.
Mnohá taková řešení lze vyrobit doma z věcí, které již máme: starý kovový košík, upravená plechovka, miska zavěšená na řetízku. Důležité je nepoužívat tenké, měkké materiály s oky, do nichž by se mohla zachytit nožička.
Co nasypat do krmítka, aby ptákům skutečně pomohlo přežít mráz
Jak poznat kvalitní tukovou kouli
Otázka obalu je jen jedna strana mince. Druhou je složení. Dvě koule vypadající podobně mohou mít zcela odlišnou výživovou hodnotu. Kvalitní výrobky jsou založeny na rostlinném tuku nebo hovězím loji vysoké kvality. K tomu se přidávají směsi semen – slunečnice, arašídy, někdy proso nebo oves.
Pokud na etiketě vidíte dlouhý seznam „plnidel" a mezi nimi různé minerální látky bez výživové hodnoty, sáhněte raději po jiné značce. Takový výrobek je těžší, ale ptákům nedodá dostatek energie. V mrazu má každá kalorie svůj význam.
| Dobré složení koule | Složení, kterému se raději vyhnout |
|---|---|
| rostlinný tuk nebo hovězí lůj | neurčité „tuky" bez uvedení původu |
| hodně slunečnicových semínek | hodně obilné mouky bez semínek |
| arašídy bez soli | minerální přísady jako písek nebo křída |
Produkty z kuchyně, kterým by se měl každý příkrmovač vyhnout
Mnoho lidí z dobré vůle začne vynášet na balkon zbytky oběda. Právě zde se objevují další rizika. Některé potraviny, které jsou pro člověka naprosto neškodné, se pro ptáky mohou stát přímo nebezpečnými.
- Pečivo – v žaludku nabývá na objemu, vyvolává falešný pocit sytosti a přitom obsahuje málo výživných látek. Navíc mívá příliš mnoho soli.
- Sůl – ptačí ledviny si s jejím přebytkem neporadí. Již malé množství je může otrávit.
- Zbytky jídla – omáčky, tuky z pečení nebo kořeněné maso jsou zpravidla příliš slané, obsahují koření a přísady, které ptákům neprospívají.
Bezpečnější je koupit jednoduchou směs zrní a doplňovat ji ke tukovým koulím nebo ji vysypávat vedle nich. Kdo má trochu času, může si vyrobit „domácí koule" sám – smíchá rozpuštěný tuk se semínky a hmotu nalije do formiček bez plastových obalů.
Jak v zahradě vytvořit skutečný bezpečný azyl pro ptáky
Hygiena krmítka je stejně důležitá jako druh krmiva
Na jednom místě se může najednou sejít i několik desítek ptáků. Pro viry a bakterie jsou to ideální podmínky. Zbytky krmiva, trus, vlhkost – to vše podporuje šíření nemocí, například salmonelózy.
Proto stojí za to čistit krmítka pravidelně. Jednou za pár týdnů stačí sejmout nádobu, vydrhnou ji kartáčem, propláchnout horkou vodou s přídavkem jemného prostředku, jako je draselné mýdlo nebo ocet, a důkladně vysušit. Staré zbytky ze dna je lepší vyhodit, než je míchat s čerstvým krmivem.
Umístění krmítka má obrovský význam
Bezpečnost ptáků není jen otázkou plastu. Záleží také na umístění. Krmítko by mělo viset dostatečně vysoko, aby na ptáka kočka nedosáhla jediným skokem. Ideální je, když se poblíž nachází strom nebo keř, kde se zvíře může schovat v případě nebezpečí – ale ne přímo u kmene, po kterém by se dravec snadno vyšplhal.
- výška nejméně 1,5–2 metry nad zemí
- žádné větve přímo nad krmítkem, z nichž by mohla skočit kočka
- vzdálenost několika metrů od hustých porostů, kde by se mohl dravec skrývat
Výborným doplňkem je miska s nezamrzající vodou, umístěná trochu dál od místa, kde ptáci jedí. V mrazu trpí žízní stejně jako hladem. Voda se hodí nejen k pití, ale i k čištění peří, bez nějž je těžší udržet izolační vrstvu chránící před chladem.
Zodpovědné přikrmování: malé změny, obrovský efekt
Zimní krmení ptáků je krásný zvyk, který nám umožňuje mít za oknem kousek divoké přírody. Zároveň je snadné upadnout do pasti pohodlnosti a věřit, že vše, co prodává obchod, je automaticky bezpečné. Přechod na variantu bez plastových síťek, výběr kvalitnějšího krmiva a pravidelný úklid zaberou málo času, ale reálně zachrání životy mnoha ptákům.
Vyplatí se také podívat se na zahradu šířeji: nechat část odkvetlých bylin se semínky, nevyhrabávat do základů listí pod keři, kde se ukrývají hmyz – zimní jídelníček pak přestane být závislý výhradně na tukových koulích. Čím rozmanitější zdroje potravy, tím menší riziko, že jedna chyba – například nešťastná plastová síťka – zmaří veškerou naši dobrou vůli.
