Mezinárodní průzkum odhalil, co Francouzi považují za svůj kulinářský symbol
Těsně před vyhlášením nových hvězd průvodce Michelin 2026 proběhl rozsáhlý průzkum, který osvětlil, jak Francouzi vnímají vlastní gastronomickou identitu. Ze sýrů, palačinek a proslulých zapékancí nakonec zvítězilo jídlo dušené v červeném víně – pokrm spojovaný s domácím teplem a pomalým nedělním obědem v kruhu rodiny.
Francouzi o svém talíři: obrovská hrdost na vlastní kuchyni
Průzkum zajišťoval institut Ipsos. Dotazníkové šetření proběhlo online na reprezentativním vzorku tisíce respondentů ve věku od 18 do 75 let. Otázky se na první pohled zdály jednoduché: jak účastníci vnímají vlastní gastronomii a která tradiční jídla se skutečně pravidelně objevují na jejich stolech.
Výsledky mluví samy za sebe. Plných 97 procent dotázaných uvedlo, že má o kuchyni své země dobré mínění. O rok dříve byl tento ukazatel nižší o pět procentních bodů – francouzská kuchně tedy v očích samotných obyvatel zažívá nenápadný, ale zřetelný návrat na výsluní.
Silné sepjetí s národní kuchyní se projevuje v každodenních zvyklostech: drtivá většina Francouzů stále pravidelně vaří tradiční jídla doma.
Téměř sedm z deseti respondentů přiznává, že po klasických regionálních pokrmech sahá alespoň jednou týdně. Ještě vyšší je podíl těch, kteří si je sami připravují – inspirují se recepty z kulinářských webů nebo rodinnými zápisky předávanými z generace na generaci.
Jedna otázka: které jídlo nejlépe reprezentuje Francii?
Vrcholná část ankety se soustředila na výběr symbolického „velvyslance" francouzské kuchyně. Účastníci dostali seznam nejznámějších klasik – od sýrových zapékanek po jednohrnkové pokrmy – a měli označit jediné jídlo, které podle jejich názoru nejlépe vystihuje charakter jejich kuchyně v zahraničí.
Nešlo přitom o nejoblíbenější pokrm, ale o ten, který si lze snadno představit v typickém pařížském bistru i ve francouzské restauraci otevřené kdekoli v Tokiu, New Yorku nebo Praze. Jídlo, které má v očích celého světa shrnout francouzský přístup k vaření: pomalé tepelné zpracování, důraz na omáčku, úloha vína a společný stůl.
Vítěz je jasný – hovězí po burgundsku, dušené do tmavé aromatické dokonalosti
Jednoznačným vítězem se stalo hovězí po burgundsku. Celých 46 procent dotázaných označilo právě tento guláš jako pokrm, který si svět nejspíše spojuje s Francií. Zajímavé je, že jde o druhý rok v řadě, kdy zvítězila stejná volba – v předchozím průzkumu získalo toto jídlo 39 procent hlasů, takže jeho pozice se ještě upevnila.
Čím to je? Toto jídlo v sobě nese vše, s čím si průměrný člověk spojuje francouzskou kuchyni: kvalitní maso, červené víno, dlouhé pomalé dušení na mírném ohni a uvolněný oběd v rodinném kruhu. Je to kuchyně zároveň rustikální i elegantní, vhodná stejně tak pro venkovský dům jako pro restauraci s bílými ubrusy.
Hovězí po burgundsku se stalo symbolem především proto, že spojuje francouzské víno, lokální suroviny a myšlenku společného, dlouze prožívaného jídla.
Přestože název jednoznačně odkazuje na burgundský region, pokrm dávno překročil hranice místní tradice. Stal se celofrancouzským jídlem a postupně i značkou samotnou. V českých restauracích se rovněž stále častěji objevuje v jídelních lístcích – někdy v odlehčené verzi, jindy věrně podle klasického receptu se slaninou, žampiony a drobnou cibulkou.
Nejen hovězí: co dalšího prozrazuje žebříček oblíbených klasik
Podrobný přehled jasně ukazuje, že francouzský vztah ke kuchyni se točí především kolem vydatných jídel určených ke sdílení. Vysoko se umísťují husté jednohrnkové pokrmy, zapékanky a syté speciality, které zpravidla přicházejí na stůl ve velkém nádobí, odkud si každý nabere sám.
Přestože přesná procenta pro všechny položky nebyla v popisu průzkumu zveřejněna, bylo zmíněno několik dalších hitů, dobře známých i českým labužníkům. Mezi nimi figuruje těžká masová zapékanka z jihozápadu země, krémový telecí guláš v bílé omáčce, sýrová jídla s bramborami a tradiční máslem potřené palačinky s jemně slanou příchutí.
| Typ pokrmu | Příklad klasiky | Co symbolizuje pro Francouze |
|---|---|---|
| Dlouze dušený jednohrnkový pokrm | Hovězí po burgundsku | Víno, čas, rodinný oběd |
| Vydatná zapékanka s fazolemi a masem | Jihofrancoušský cassoulet | Sytá kuchyně na chladnější dny |
| Krémový guláš ve světlé omáčce | Klasická blanquette z telecího | Jemná chuť, domácí kuchyně |
| Sýrový zimní hit | Různé druhy sýrových zapékanek | Setkání s přáteli, hory, lyžování |
| Jednoduchý dezert nebo sladká večeře | Palačinky s máslem a cukrem | Dětství, babiččina kuchyně |
Z přehledu jasně vyplývá, že v obecném povědomí vítězí jídla, která mají sílu přenést člověka na konkrétní místo: na jih Francie, do Alp nebo do Burgundska. Pro mnohé respondenty nejde jen o chuť, ale také o kulinářskou mapu – každé sousto odkazuje na jiný krajinný ráz, jiný příběh a jiný způsob trávení času u stolu.
Který region je považován za nejchutnější
Průzkum se dotkl také otázky regionů. Jihozápad Francie, spojovaný s tučnou kachnou, fazolemi a aromatickými guláši, je považován za kulinářsky nejatraktivnější oblast – tak to vidí zhruba polovina respondentů. Daleko za ním se umísťují území zahrnující Alpy a okolí Lyonu a také region hraničící s Německem, proslulý zelím, klobásami a moučníky.
Hovězí po burgundsku je v tomto kontextu jistou výjimkou. Pokrm, který vyrostl na půdě jednoho regionu, se vymanil z místního rámce a stal se symbolem celé země – v plebiscitu daleko předstihl sýrové klasiky i palačinky.
Domácí vaření versus restaurace: kde žije kulinářská tradice
Průzkum rovněž ukazuje, že francouzská tradice nežije výhradně v jídelních lístcích oceňovaných restaurací. Většina respondentů uvádí, že se tradiční pokrmy na jejich stolech pravidelně objevují i v běžných týdnech, bez jakékoli zvláštní příležitosti. Taková dušená nebo zapečená jídla putují do trouby v neděli ráno, aby se pomalu dostala do plné chuti, zatímco se celá rodina schází k společnému obědu.
- Přibližně 70 procent dotázaných sahá po klasických pokrmech alespoň jednou týdně.
- Téměř 80 procent si je připravuje samostatně doma.
- 62 procent se inspiruje recepty z internetových stránek.
- 48 procent využívá rodinné recepty předávané z generace na generaci.
Takové rozložení odpovědí naznačuje zajímavou kombinaci: moderní zdroje poznání – kulinářské weby a sociální sítě – se setkávají s tradiční domácí kuchyní. Mnoho lidí hledá recept na jídlo pamatované z dětství na internetu, protože babičin zápisník nemají vždy po ruce.
Když Francouz staví v neděli ráno hrnec s hovězím dušeným ve víně, nepřipravuje jen jídlo – udržuje při životě určitý obraz své země.
Co tento výsledek říká českému čtenáři
Pro české publikum může být výsledek průzkumu zajímavým zrcadlem. I v naší kulinářské kultuře existují pokrmy, které plní roli symbolů – hovězí vývar, svíčková, knedlíky nebo svíčková na smetaně. Francouzi, tázáni na podobný „vlajkový" talíř, sáhnou po dlouze dušeném hovězím v červeném víně. Nevolí dezert, rychlé občerstvení ani efektní předkrm, ale něco, co vyžaduje čas a trpělivost.
To možná vysvětluje, proč bývá francouzská kuchyně vnímána jako náročná. Ve skutečnosti recept na hovězí po burgundsku není složitější než český guláš – vyžaduje spíše dobré naplánování než komplikované techniky. Pro mnohé domácí kuchaře je to dokonce ideální nedělní jídlo: příprava začne dřív a pokrm se pak pomalu dusí sám.
Jak tuto inspiraci využít v české kuchyni
Hovězí po burgundsku se na českých stolech objevuje stále častěji, a to nejen v restauracích. Mnozí domácí kuchaři ho přizpůsobují místním podmínkám a nahrazují některé suroviny snáze dostupnými alternativami. Základ v podobě dlouhého dušení masa ve víně přitom zůstává nezměněn, zatímco poměry a přílohy lze přizpůsobit vlastním chuťovým preferencím.
Pro ty, kteří s francouzskou kuchyní teprve začínají, může být tento guláš dobrým prvním krokem. Spojuje nám důvěrně známou formu jednohrnkového jídla s trochu odlišným přístupem: důrazem na kvalitu vína, správné opečení masa a pomalou redukci omáčky. Výsledkem je pokrm, který obstojí na elegantní večeři, i když vyžaduje především trpělivost – žádné profesionální vybavení není potřeba.
Pohled na výsledky francouzského průzkumu přirozeně svádí k otázce, co by zvolili Češi v obdobném šetření. Zvítězil by tradiční hovězí vývar, svíčková na smetaně nebo knedlo-vepřo-zelo? Nebo snad nějaká nová interpretace regionální kuchyně? Francouzi svého favorita určili s obrovskou jednomyslností – postavili se za hrnec plný dlouze dušeného masa v červeném víně jako za nejreprezentativnější chuť své země v očích celého světa.
