Demence nabírá na síle, účinná léčba stále chybí
Populace světa rychle stárne a potíže s pamětí trápí stále více seniorů napříč kontinenty. Demence včetně Alzheimerovy choroby představuje jeden z nejpalčivějších zdravotních problémů současnosti. Odborníci odhadují, že s touto diagnózou žije přes 50 milionů lidí a do poloviny století by se tento počet mohl ztrojnásobit.
Japonsko patří mezi nejrychleji stárnoucí země planety a funguje jako jakási laboratoř budoucnosti. Celých 12,3 procenta tamních obyvatel nad 65 let bojuje s demencí. Protože účinná terapie zatím neexistuje, vědci se intenzivně zaměřují na životní styl – pohyb, kvalitu spánku a především stravování.
Výzkumníci z několika japonských vědeckých institucí prozkoumali údaje téměř osmi tisíc seniorů. Zjistili, že ti, kteří pravidelně konzumovali sýr, trpěli demencí méně často.
Průběh výzkumu o konzumaci sýra a paměti
Studie zahrnula 7 914 osob starších 65 let žijících ve vlastních domovech bez předchozího rozhodnutí o nutnosti dlouhodobé péče. Informace pocházely z programu JAGES, který monitoruje zdraví a životní podmínky japonských seniorů.
Účastníci byli rozděleni do dvou skupin:
- senioři konzumující sýr minimálně jednou týdně,
- senioři, kteří uvedli, že sýr vůbec nejedí.
Aby srovnání dávalo smysl, vědci zajistili maximální podobnost obou skupin z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, celkového zdravotního stavu i samostatnosti při běžných činnostech. Použili k tomu sofistikovanou statistickou metodu vyrovnávající rozdíly mezi sledovanými osobami.
Rozdíl zdánlivě malý, statisticky však významný
Přibližně tři roky se sledovalo, kdo z účastníků obdrží administrativní potvrzení diagnózy demence v rámci systému pojištění péče. V Japonsku jde o běžně využívaný ukazatel.
Skupina konzumentů sýra (alespoň jednou týdně): 3,4 % nových diagnóz demence
Skupina nekonzumující sýr: 4,5 % nových diagnóz demence
Rozdíl se může zdát nepatrný, ale v přepočtu na relativní riziko představuje 24% snížení pravděpodobnosti vzniku demence u lidí sahajících po sýru. Když vědci do analýzy zahrnuli i celkový model stravování zahrnující zeleninu, ovoce a ryby, efekt mírně zeslábl, ale zůstal zřetelný – kolem 21 procent.
Autoři zdůrazňují, že výzkum ukazuje souvislost, nikoli prokázanou příčinu. Přesto je rozdíl natolik markantní, že motivuje k dalším studiím.
Čím může sýr prospívat mozku?
Tvůrci studie poukazují na několik mechanismů potenciálně vysvětlujících ochranný vliv sýra na nervový systém. Jedná se převážně o hypotézy, které však dobře zapadají do současných poznatků o výživě a fungování mozku.
Vitamin K2 a cévní systém
Sýr, zejména zrající varianty, představuje jeden z důležitých zdrojů vitaminu K2. Tato v tucích rozpustná látka ovlivňuje hospodaření s vápníkem a pružnost cév.
- cévní obtíže jako hypertenze či ateroskleróza zvyšují riziko demence, především vaskulární,
- vitamin K2 pomáhá omezovat ukládání vápníku ve stěnách cév,
- zdravější cévy znamenají lepší průtok krve mozkem.
Je tedy možné, že díky K2 sýr nepřímo podporuje kognitivní schopnosti tím, že zpomaluje procesy poškozující drobné mozkové cévy.
Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní látky
Sýrové výrobky dodávají solidní dávku bílkovin a klíčových aminokyselin. Nervové buňky je potřebují pro správné fungování, tvorbu neurotransmiterů i opravu poškození.
Při zrání sýra vznikají takzvané bioaktivní peptidy s protizánětlivým a antioxidačním působením. Chronický zánět a oxidační stres patří mezi procesy úzce spojené se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.
Střevní mikrobiom a osa střevo-mozek
Stále více výzkumů spojuje složení střevní bakteriální flóry s fungováním mozku. Narušený mikrobiom se objevuje mimo jiné u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Fermentovaný sýr, například klasické plísňové druhy, může být zdrojem probiotických bakterií regulujících takzvanou osu střevo-mozek.
Zajímavost: v analyzované studii konzumovalo 82,7 procenta účastníků především tavený sýr, chudší na přirozené bakteriální kultury a některé bioaktivní složky. Pouze 7,8 procenta volilo sýry s bílou plísní. Přesto se ochranný efekt projevil. To může naznačovat, že zde působí více drobnějších faktorů – ne nutně samotný probiotický aspekt fermentace.
I sýrové výrobky s nižší kvalitou mikrobiologického složení mohou mozku přinášet určitý prospěch, pokud jsou součástí širší, relativně vyvážené stravy.
Sýr jako součást životního stylu, ne zázračný produkt
Lidé konzumující sýr podle japonských dat častěji volili i další potraviny spojované s lepší kondicí ve vyšším věku: ovoce, zeleninu, maso, ryby. Celkový obraz připomínal pestřejší jídelníček s větším množstvím látek nezbytných pro mozek.
Studie také ukázala, že tato skupina seniorů lépe zvládala takzvané komplexní denní činnosti: nakupování, plánování jídel, hospodaření s penězi. Méně často si stěžovala na paměť. Je tedy možné, že do výzkumu vstupovala v poněkud lepším zdravotním stavu, což statistika nedokázala plně zachytit.
Z dotazníků vyplývá, že 72,1 procenta konzumentů sýra ho jedlo jednou až dvakrát týdně. V praxi tedy mluvíme o umírněném množství, nikoli o každodenním hodování na sendvičích s tlustou vrstvou.
Jaká jsou omezení tohoto typu výzkumu?
Autoři jasně popisují slabiny své analýzy, což umožňuje střízlivější pohled na výsledky.
- Sýr se v dotazníku objevil pouze jednou, na začátku studie. Není jasné, zda účastníci později měnili své návyky.
- Nebyly shromážděny přesné údaje o velikosti porcí, takže je obtížné hovořit o optimální dávce.
- Informace o demenci pocházely z administrativních záznamů, nikoli z kompletních neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení typů onemocnění.
- Nezohlednily se genetické faktory, například přítomnost varianty APOE spojené s vysokým rizikem Alzheimera.
- Japonský kontext je specifický – průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských zemích.
Přenést tyto údaje jedna ku jedné na Českou republiku, kde se sýr – zejména tvrdý a tvarohový – objevuje na stolech výrazně častěji, není jednoduché.
Vyplatí se jíst více sýra s ohledem na zdraví mozku?
Závěry japonské studie nevedou k bezmyšlenkovitému navyšování porcí sýra do nekonečna. Sýrové výrobky obsahují značné množství nasycených tuků a soli, proto dietologové dlouhodobě doporučují rozumnou míru. Na druhou stranu jejich úplné vyloučení z obavy před cholesterolem také ne vždy dává smysl, zvláště když je porce malá a zbytek stravy staví na zelenině, ovoci a celozrnných produktech.
V praxi lze zvážit jednoduchý přístup: menší množství kvalitního sýra několikrát týdně, zařazené do jídel místo vysoce zpracovaných uzenin nebo slaných pochutin. V kombinaci s pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením cigaret a alkoholu to může vytvořit docela rozumný balíček opatření pro podporu paměti po šedesátce.
Stojí za to připomenout, že mozek má rád rozmanitost. Výzkumy ukazují, že kognitivním funkcím prospívají diety podobné středomořské a takzvanému modelu MIND: hodně zelené zeleniny, borůvek, ořechů, olivového oleje, ryb, luštěnin a k tomu umírněné množství mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním z dílků této skládanky, ale nenahradí pohyb, spánek ani sociální kontakty.
Pro české čtenáře může být zajímavá ještě jedna úvaha: v Japonsku sýr stále platí za produkt poněkud importní, konzumovaný spíše výjimečně. Pokud je při tak nízké výchozí spotřebě patrný byť jen mírný efekt, budoucí výzkumy v zemích s větší sýrovou tradicí, jako je Česko, mohou přinést velmi konkrétní doporučení – jak ohledně druhu sýra, tak velikosti porce. Prozatím je nejrozumnější brát japonské výsledky jako povzbuzení k vyvážené stravě, ve které trocha sýra nepředstavuje problém, a pro mozek se může ukázat dokonce jako spojenec.
