Žlutý sýr a demence? Překvapivé výsledky rozsáhlé japonské studie

Demence přibývá, účinná léčba stále chybí

Stárnutí populace se zrychluje a problémy s pamětí zasahují stále více seniorů po celém světě. Demence, včetně Alzheimerovy choroby, patří dnes mezi nejzávažnější zdravotní výzvy naší doby. Odhaduje se, že s touto diagnózou žije přes 50 milionů lidí a do poloviny století by se toto číslo mohlo ztrojnásobit.

Japonsko, jedna z nejrychleji stárnoucích zemí světa, funguje jako jakási laboratoř budoucnosti. Plných 12,3 procenta tamních seniorů nad 65 let trpí demencí. Protože účinná léčba neexistuje, vědci se čím dál více zaměřují na životní styl – pohyb, spánek a zejména jídelníček.

Vědci z několika japonských vědeckých pracovišť analyzovali data téměř osmi tisíc seniorů a zjistili, že lidé, kteří pravidelně jedli sýr, trpěli demencí méně často.

Jak studie o sýru a paměti probíhala?

Analýza zahrnovala 7 914 osob ve věku 65 a více let, žijících ve vlastních domácnostech, bez předchozího přiznání nároku na dlouhodobou péči. Data pocházela z programu JAGES, který sleduje zdraví a fungování starších Japonců.

Účastníci byli rozděleni do dvou skupin:

• senioři, kteří jedli sýr alespoň jednou týdně,
• senioři, kteří prohlásili, že sýr nejedí vůbec.

Aby bylo srovnání smysluplné, vědci zajistili, aby byly obě skupiny co nejpodobnější z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, celkového zdravotního stavu i soběstačnosti v každodenních činnostech. K tomu využili pokročilou statistickou metodu vyrovnávající rozdíly mezi účastníky.

Rozdíl zdánlivě malý, statisticky však významný

Po dobu přibližně tří let vědci sledovali, u koho z účastníků bylo úředně potvrzeno rozpoznání demence v rámci systému pečovatelského pojištění – v Japonsku běžně používaný ukazatel.

Rozdíl se může zdát skromný, ale v přepočtu na relativní riziko představuje 24procentní snížení šance na vznik demence u lidí, kteří sýr konzumují. Když vědci do analýzy zahrnuli i celkový vzorec stravování – například příjem zeleniny, ovoce a ryb – efekt se mírně oslabil, přesto zůstal zřetelný na úrovni přibližně 21 procent.

Vědci zdůrazňují, že studie prokazuje souvislost, nikoli prokázanou příčinnost. Rozdíl je přesto dostatečně výrazný, aby podnítil další výzkum.

Co může být v sýru přínosné pro mozek?

Autoři studie naznačují několik mechanismů, které by mohly vysvětlovat ochranný účinek sýra na nervovou soustavu. Jde z velké části o hypotézy, ale dobře zapadají do toho, co už o výživě a fungování mozku víme.

Vitamín K2 a krevní cévy

Sýr, zejména zrající druhy, patří mezi důležité zdroje vitamínu K2. Tato látka je rozpustná v tucích a ovlivňuje hospodaření s vápníkem i pružnost cév.

• Cévní problémy, jako je vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza, zvyšují riziko demence, zejména vaskulárního typu.
• Vitamín K2 pomáhá omezovat ukládání vápníku do cévních stěn.
• Zdravější cévy znamenají lepší průtok krve mozkem.

Je tedy možné, že prostřednictvím K2 sýr nepřímo podporuje kognitivní výkonnost tím, že zpomaluje procesy poškozující drobné mozkové cévy.

Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní látky

Sýrové výrobky poskytují pořádnou dávku bílkovin a klíčových aminokyselin. Nervové buňky je potřebují ke správnému fungování, tvorbě neurotransmiterů i opravě poškození.

Během zrání sýra navíc vznikají takzvané bioaktivní peptidy, které mohou působit protizánětlivě a antioxidačně. Chronický zánět a oxidační stres jsou dva procesy úzce spojené se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.

Střevní mikrobiota a osa střevo–mozek

Stále více výzkumů spojuje složení střevní bakteriální flóry s fungováním mozku. Narušený mikrobiom se vyskytuje mimo jiné u osob s Alzheimerovou chorobou. Fermentovaný sýr, například klasické plísňové druhy, může být zdrojem probiotických bakterií regulujících tzv. osu střevo–mozek.

Zajímavé je, že v analyzované studii celých 82,7 procenta účastníků konzumovalo převážně tavený sýr, chudší na přirozené bakteriální kultury i část bioaktivních složek. Pouhých 7,8 procenta sahalo po sýrech s bílou plísní. Přesto se ochranný efekt projevil, což naznačuje, že zde působí více dílčích faktorů – ne nutně jen probiotický aspekt fermentace.

Dokonce i sýrové výrobky s nižší mikrobiologickou kvalitou mohou přinášet určitý přínos pro mozek, jsou-li součástí širší, přiměřeně vyvážené stravy.

Sýr jako součást životního stylu, nikoli zázračná potravina

Lidé konzumující sýr si podle japonských dat častěji vybírali i jiné potraviny spojované s lepší kondicí ve vyšším věku – ovoce, zeleninu, maso a ryby. Celkový obraz připomínal pestřejší jídelníček s větším množstvím složek nezbytných pro mozek.

Studie také ukázala, že tato skupina seniorů si lépe poradila s tzv. komplexními každodenními činnostmi: nakupováním, plánováním jídel či hospodařením s penězi. Méně často si stěžovala na problémy s pamětí. Je tedy možné, že do studie vstupovala v o něco lepším zdravotním stavu, což statistika nedokázala zcela zachytit.

Z dotazníků vyplývá, že 72,1 procenta konzumentů sýra ho jedlo jednou nebo dvakrát týdně – tedy v umírněném množství, rozhodně ne jako každodenní velké porce.

Jaká jsou omezení tohoto typu výzkumu?

Autoři přehledně popsali slabá místa své analýzy, což umožňuje na výsledky nahlížet střízlivěji.

• Dotaz na konzumaci sýra byl zařazen do dotazníku pouze jednou, na začátku studie. Není jasné, zda účastníci své návyky později změnili.
• Nebyla sebrána přesná data o velikosti porcí, takže nelze hovořit o optimální dávce.
• Údaje o demenci pocházely z administrativních dokladů, nikoli z úplných neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení typů onemocnění.
• Nebyly zohledněny genetické faktory, například přítomnost varianty APOE spojené s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby.
• Japonský kontext je specifický – průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských zemích.

Tato data nelze bez dalšího přenést do zemí s výrazně vyšší tradicí konzumace sýra, jako je například Česká republika.

Má smysl jíst více sýra kvůli mozku?

Závěry japonské studie rozhodně nenabízejí důvod nekriticky zvyšovat porce sýra donekonečna. Sýrové výrobky obsahují poměrně hodně nasycených tuků a soli, proto odborníci na výživu dlouhodobě doporučují střídmost. Na druhou stranu úplné vylučování sýra z obavy z cholesterolu také nedává vždy smysl, zvláště pokud je porce malá a zbytek stravy bohatý na zeleninu, ovoce a celozrnné produkty.

V praxi stojí za úvahu jednoduchá strategie: malé množství kvalitního sýra několikrát týdně, zařazené do jídel místo průmyslově zpracovaných uzenin nebo slaných snacků. V kombinaci s pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením kouření a alkoholu to může tvořit celkem rozumný soubor opatření ve prospěch paměti po šedesátce.

Stojí za připomenutí, že mozek miluje pestrost. Výzkumy ukazují, že kognitivním funkcím prospívají diety blízké středomořskému modelu a tzv. modelu MIND: hodně zelené zeleniny, bobulí, ořechů, olivového oleje, ryb a luštěnin, k tomu umírněné množství mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním dílem této skládačky, ale pohyb, spánek ani sociální kontakty nenahradí.

Pro české čtenáře je zajímavá ještě jedna úvaha: v Japonsku je sýr stále považován za trochu „cizokrajnou" potravinu, konzumovanou spíše výjimečně. Pokud se i při takto nízké výchozí spotřebě projeví alespoň mírný ochranný efekt, mohou budoucí studie v zemích s bohatší sýrovou tradicí přinést velmi konkrétní doporučení – ohledně druhu sýra i velikosti porcí. Prozatím je nejrozumnější brát japonské výsledky jako povzbuzení k vyvážené stravě, v níž trocha sýra není problémem a pro mozek se může ukázat jako skutečný spojenec.