Výběr supermarketu se stává strategickým rozhodnutím
Ceny rostou rychleji než mzdy a nakupování přestává být automatickou rutinou. Správný výběr obchodu začíná hrát v rodinném rozpočtu mnohem větší roli než dřív. Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir se proto rozhodla celou věc pořádně prověřit.
Prošla tisíce prodejen a jejich ceníky důkladně analyzovala. Výsledky jednoznačně ukazují, kde skutečně ušetříte — a kde naopak zaplatíte zbytečně moc.
Rozsáhlý průzkum: přes 4 500 prodejen pod drobnohledem
V lednu 2026 organizace UFC-Que Choisir prověřila více než 4 500 prodejen nabízejících službu drive — tedy přípravu a výdej předem objednaného zboží. Šlo přitom o reálné ceny, s nimiž se zákazníci setkávají každý den, nikoli o jednorázové akční nabídky z letáků.
Průzkum nepokrýval jen hrstku oblíbených produktů. Zahrnoval prakticky vše, co průměrná rodina dává do košíku:
- výrobky známých značek dostupných v celé Francii,
- privátní značky jednotlivých obchodních řetězců,
- různé formáty prodejen — od hypermarketů po středně velké supermarkety.
Cílem nebylo zachytit jeden cenový výstřel, ale zmapovat skutečnou úroveň výdajů za pravidelný potravinářský nákup.
Průzkum UFC-Que Choisir ukazuje, kolik celý nákupní košík v různých řetězcích stojí v praxi — ne jen pár atraktivních položek ze slevové akce.
E.Leclerc opět vévodí žebříčku nejnižších cen
Vítěz v lednu 2026 byl stejný jako v předchozích letech: E.Leclerc. Řetězec si dlouhodobě buduje pověst místa, kde zákazník nejlépe stlačí účtenku dolů — a tentokrát to tvrdá data potvrdila.
Výhoda E.Leclerc není jen symbolická. Jde o kombinaci nízkých cen značkového zboží a agresivní politiky vlastních privátních značek. Pro zákazníka to znamená dvojí efekt: kdo chce, může sáhnout po oblíbené značce za rozumnou cenu, a tam kde na značce nezáleží, ušetří ještě víc díky levnějším alternativám řetězce.
Hyper U na druhém místě díky velkým formátům
Druhé místo obsadil Hyper U, tedy hypermarkety skupiny U. Jejich silnou kartou jsou právě velmi rozsáhlé prodejní plochy. Velký obrat jim dává výhodnější pozici při vyjednávání s dodavateli a prostor pro agresivnější cenovou politiku.
Hyper U sice E.Leclerc nepředčil, ale jasně se odlišil od zbytku průměru. Pro mnoho rodin je to signál, že nákup ve velkém hypermarketu stále vychází reálně levněji než v menších supermarketech — i přesto, že cesta tam bývá méně pohodlná.
Intermarché a Super U: přijatelně, ale ne rekordně levně
Na třetím místě skončily hypermarkety Intermarché, těsně za nimi pak supermarkety stejné skupiny a prodejny Super U. Tyto řetězce hrají v jiné lize než giganti jako E.Leclerc — provozují menší prodejny blíže k obytným čtvrtím.
To jim ztěžuje vyjednávání stejných podmínek u dodavatelů a snižování marží do srovnatelné hloubky. I přesto dokáží nabídnout atraktivní ceny, a to hlavně díky propracovaným privátním značkám, které v mnoha kategoriích nahrazují dražší brandy.
Intermarché a Super U nevyhrávají závod o nejnižší ceny, ale díky silným privátním značkám a rozumným cenám se udržují blízko čela.
Carrefour ztrácí, Auchan je nejdražší z velkých řetězců
Níže v žebříčku se objevují výsledky, které mohou překvapit ty, kdo si pamatují dřívější agresivní cenové kampaně. Skupina Carrefour dopadá ve srovnání s lídry špatně — rozdíl v účtence je nejpatrnější při velkém „rodinném" košíku.
Ještě hůře vychází Auchan. Poté, co z trhu zmizely řetězce Casino a Cora, stal se Auchan podle dat UFC-Que Choisir nejdražším velkým hráčem na trhu. Platí to zejména pro supermarkety této značky, jejichž ceny výrazně překračují celostátní průměr.
Pro zákazníka to znamená jediné: za podobný sortiment zaplatí pod tímto logem zpravidla nejvíc. Rozdíl nemusí být vidět po jediné návštěvě, ale za měsíc nebo kvartál se nasčítá do pořádné sumy.
Kde v celém žebříčku skončily diskontní prodejny?
Zvláštní pozornost si zaslouží segment, který v České republice dobře znají zákazníci Lidlu, Aldi nebo Penny — tedy diskontní řetězce. V hlavním průzkumu UFC-Que Choisir chyběly z prostého důvodu: Lidl ani Aldi neprovozují službu drive ve srovnatelném rozsahu jako velké hypermarkety.
Bez jednotného systému a každodenních online ceníků není možné sbírat data se stejnou přesností jako u klasických řetězců s propracovanými drive platformami. Organizace proto rozhodla, že je do jednoho srovnání s hypermarkety a supermarkety nezařadí.
Samostatný průzkum diskontů: Lidl před E.Leclerc
UFC-Que Choisir má nicméně čerstvá data i o diskontních prodejnách — ze samostatné analýzy provedené o rok dříve. Tento test vycházel z košíku, v němž dominovaly privátní značky, tedy scénář typický pro většinu zákazníků diskontů.
| Řetězec | Cenová úroveň košíku s privátními značkami |
|---|---|
| Lidl | nejlevněji, předčil i E.Leclerc |
| E.Leclerc | druhé místo, výrazně konkurenceschopný |
| Aldi | dražší než E.Leclerc, méně atraktivní než lídři |
Výsledek může překvapit: při košíku plném privátních značek se Lidl ukázal jako levnější než samotný E.Leclerc. Znamená to, že správně sestavený nákup v diskontu může cenově porazit i ty nejagresivnější hráče z tradiční velké distribuce.
Naopak Aldi nedosáhl na lídry a za nimi zaostal. Nálepka „diskont" tedy sama o sobě nezaručuje nejnižší výdaje.
Data ze samostatného průzkumu ukazují, že diskont může být levnější než největší hypermarket — ale ne každý řetězec s tímto image svůj slib splní.
Co tyto výsledky znamenají pro běžného zákazníka?
Příběh z Francie dobře ilustruje mechanismus, který platí i na českém trhu. Čím větší řetězec a čím širší sortiment, tím větší tlak na nízké ceny v celé nabídce. Odtud pramení silné pozice hráčů jako E.Leclerc nebo Hyper U a složitější situace menších formátů, které nemají k dispozici srovnatelnou vyjednávací sílu.
Z pohledu peněženky nezáleží na jednom slevovém hitu, ale na celkových nákladech za pravidelný, opakující se nákup. I rozdíl několika procent mezi řetězci se v průběhu roku nasčítá do znatelné částky.
Jak tyto závěry prakticky využít
Poznatky z francouzského průzkumu lze snadno aplikovat i na každodenní nákupní rozhodnutí. Stojí za to řídit se několika jednoduchými zásadami:
- sledovat celkovou výši účtenky za košík, nikoli jen ceny „tahounů" z reklam,
- vědomě kombinovat privátní značky se značkovým zbožím tam, kde v kvalitě není viditelný rozdíl,
- porovnávat konkrétní paragony z různých prodejen místo slepého spoléhání na reklamní hesla,
- využívat aplikace a online ceníky k prověření cenové hladiny ještě před cestou do obchodu.
Pro mnoho domácností se nejlépe osvědčuje hybridní model: část nákupu se odbaví ve velkém hypermarketu s nízkými cenami, zbytek v blízkém diskontu, kde privátní značky umí účtenku výrazně srazit dolů.
Žebříček pro rok 2026 je ovšem momentkou z konkrétního okamžiku. Řetězce na taková srovnání reagují a své strategie dokáží rychle přizpůsobit. Pro zákazníky z toho plyne jedno: pozorné sledování paragonů a ochota měnit návyky přinesou větší úspory než leckterý slevový kód.
