Proč začátek dubna zvyšuje riziko mozkové mrtvice? Vědci varují

Změna času není jen o hodině méně spánku

Přelom března a dubna většina lidí spojuje s delšími dny a lepší náladou. Lékaři přitom v tomto období zaznamenávají znepokojivý trend, který stojí za pozornost.

Výzkumy ze severní Evropy naznačují, že první dny po přechodu na letní čas představují období výrazně zvýšeného rizika mozkové mrtvice — zvláště u starších osob a lidí s chronickými onemocněními. Lékaři proto apelují na to, aby lidé v těchto dnech pečlivěji sledovali své tělo a rychleji reagovali na varovné příznaky.

Poslední březnový víkend posouváme hodiny dopředu. Pro většinu z nás jde o malou nepříjemnost spojenou nanejvýš s ranní ospalostí. Vědci se na toto zdánlivě bezvýznamné opatření začínají dívat daleko vážněji.

Finští výzkumníci analyzovali lékařská data za deset let a sledovali, jak často dochází k mozkovým příhodám v týdnu po zavedení letního času. Soustředili se především na ischemickou cévní mozkovou příhodu, která vzniká tehdy, když krevní sraženina zablokuje přívod krve do části mozku.

Závěry analýzy jsou jednoznačné: změna času dokáže organismus tak rozhodit, že počet mozkových mrtvic v prvních dubnových dnech výrazně stoupá — zejména u nejzranitelnějších skupin.

Cirkadiánní rytmus vykolejený z rovnováhy

Naše tělo funguje podle vnitřních biologických hodin. Tento cirkadiánní rytmus řídí spánek, vylučování hormonů, krevní tlak i samotnou srážlivost krve. Jakmile si náhle ukrojíme hodinu spánku, tento jemný systém ztrácí rovnováhu.

Nedostatek spánku, výkyvy tlaku a tepové frekvence, vyšší míra stresu a horší regenerace — to vše může v krátkém časovém úseku zvyšovat náchylnost k srdečně-cévním příhodám, včetně mrtvice. Lékaři přirovnávají takové náhlé „přestavené" ráno k miniaturní změně časového pásma, kterou organismus nesnáší.

První dva dny po změně času jsou nejrizikovější

Finský výzkumný tým prošel více než 3 000 případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas a porovnal je s daty přes 11 000 pacientů z období dvou týdnů před a dvou týdnů po tomto datu.

Z analýzy vyplynulo několik zřetelných zákonitostí:

• počet mrtvic zaznamenaných v prvních dvou dnech po posunutí hodin prokazatelně vzrostl,
• změnily se denní hodiny, ve kterých k příhodám nejčastěji docházelo — špička se posunula, což naznačuje vliv narušeného cirkadiánního rytmu,
• u části pacientů bylo riziko podstatně vyšší než v ostatních skupinách.

V praxi to znamená, že pondělí a úterý po zavedení letního času jsou obzvláště kritická. Záchranné služby v zemích, které změnu času stále praktikují, v tomto období pravidelně hlásí vyšší počet akutních neurologických případů.

První dubnové dny nejsou „smolné" samy o sobě. Problémem je náhlé rozkolísání spánku a krevního tlaku, na které část organismů reaguje mimořádně prudce.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Každý, kdo jednou špatně přespí, samozřejmě neskončí na neurologické jednotce. Výzkum nicméně ukazuje, že určité skupiny by si měly v tomto období dávat zvláštní pozor.

U onkologicky nemocných je organismus již oslaben a systém srážení krve i cévy často pracují hůře než u zdravých lidí. Dodatečný „kopanec" v podobě narušeného spánku a výkyvů tlaku může snadno přetížit celý systém.

Podobná situace nastává u seniorů. Jejich tělesné rezervy jsou menší a jakékoli náhlé změny denního režimu se silněji projevují na srdci, cévách i mozku. Krátká, zdánlivě nevinná úprava spánkového harmonogramu se stává reálnou zátěží pro celý oběhový systém.

Mozková mrtvice — příznaky, které nelze přehlížet

Mozková mrtvice je stav, při němž každá minuta rozhoduje o budoucím životě pacienta — o tom, zda se plně zotaví, zda mu zůstanou trvalé ochrnutí, nebo dokonce zda přežije. Klíčem je rychlé rozpoznání prvních příznaků.

Nečekejte, až příznaky „samy odezní". Při podezření na mrtvici je nutné okamžitě zavolat záchrannou službu — záleží na každé minutě.

Nejčastější varovné signály

• Slabost nebo necitlivost tváře, ruky či nohy — zpravidla na jedné straně těla. Typickým projevem je pokles koutku úst nebo neschopnost zvednout obě ruce současně.
• Poruchy zraku — náhlá ztráta části zorného pole, „temná clona" přes jedno oko, dvojité vidění nebo přechodná slepota.
• Problémy s řečí — nesrozumitelná artikulace, neschopnost vyslovit jednoduchou větu, nepochopení toho, co říká druhá osoba.
• Ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině tváře — od mravenčení až po úplné „odpojení" vnímání bolesti, dotyku a teploty.
• Velmi silná, náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny, často doprovázená nevolností nebo zvracením — zvláště pokud se taková bolest objevuje poprvé v životě.
• Poruchy rovnováhy — náhlé závratě, nestabilní chůze, pády, nedostatečně koordinované pohyby.
• Změna vědomí — ospalost, zmatenost až ztráta vědomí a kóma.

Pokud někdo z vašeho okolí začne podivně mluvit, „křivě" se usmívat nebo nedokáže pohnout rukou, není třeba přemýšlet nad příčinou. Zavolejte záchranku a dispečerovi přesně popište, co vidíte, a uveďte čas, kdy příznaky začaly.

Dochází v tomto období častěji k úmrtím?

Data z finské analýzy v tomto ohledu přinášejí jisté uklidnění. V týdnu po přechodu na letní čas se počet nemocničních úmrtí na mozkou mrtvici dramaticky nezvyšoval. Pacienti, kteří se dostali na oddělení včas, měli srovnatelné šance na přežití jako v jiných obdobích roku.

To ještě více zdůrazňuje roli rychlé reakce. Pokud rodina nebo svědci příhody příznaky nepodcení a záchranáři dovezou pacienta do nemocnice v odpovídajícím „časovém okně", moderní léčba mrtvice může výrazně omezit trvalé následky.

Jak snížit riziko mrtvice po zavedení letního času?

Na politická rozhodnutí ohledně samotné změny času nemá většina lidí vliv. Lze ale připravit organismus tak, aby přechod proběhl co nejšetrněji.

Drobné úpravy každodenní rutiny několik dní před změnou času i po ní dokážou odlehčit srdci, cévám i mozku.

Praktické kroky na nejbližší dny

• Choďte spát o trochu dříve — už dva až tři dny před změnou času je vhodné posouvat čas usínání o 10–15 minut dříve, dokud nedosáhneme „nové" hodiny.
• Vyhněte se probdělým nocím — první dubnové dny jsou nevhodnou dobou pro velmi pozdní večírky, přesčasy nebo dlouhé noční jízdy autem.
• Hlídejte léky a měření — osoby s vysokým tlakem, arytmií, cukrovkou nebo po prodělané mrtvici by měly zvláště pečlivě dodržovat léčbu a kontrolovat hodnoty tlaku a glykémie.
• Omezte alkohol a těžká jídla večer — zatěžují srdce a narušují spánek, což dále zvyšuje únavu cév.
• Vsaďte na procházku ve dne — přirozené světlo usnadňuje synchronizaci vnitřních hodin s „novým" časem.

Senioři, onkologičtí pacienti, osoby po infarktu nebo se srdečním selháním by v tomto období raději neplánovali extrémní fyzickou zátěž ani stresující cesty. Pokud někdo začíná užívat nové léky nebo mu byly nedávno změněny dávky, je vhodné se poradit s lékařem, zda není třeba přijmout dodatečná opatření.

Proč tak malá změna způsobuje tak velký dopad?

Mnoho lidí překvapuje, že rozdíl jedné hodiny může mít tak výrazný vliv na zdraví. Vysvětlení spočívá v kombinaci několika faktorů: spánku, hormonů, krevního tlaku a srážlivosti krve.

Nedostatek spánku přispívá ke zvýšení hladiny kortizolu a adrenalinu — tedy stresových hormonů. Ty následně zvyšují krevní tlak, zrychlují srdeční tep a ovlivňují cévy. K tomu se přidává měnící se délka dne, která sama o sobě přestavuje vnitřní hodiny. U osob s křehkým oběhovým systémem může tato kombinace snáze přivést organismus do kritického bodu.

Je důležité si uvědomit, že změna času mrtvici nezpůsobuje „z ničeho". Nejčastěji jen urychlí příhodu, ke které byl organismus předurčen dlouholetým kouřením, vysokým tlakem, obezitou, cukrovkou nebo nedostatkem pohybu. O to větší smysl dává pojmout začátek dubna jako jasnou připomínku péče o sebe: lepší stravu, kontrolu tlaku a pravidelné návštěvy u praktického lékaře.