Asijský sršeň – tichý zabiják včel
Asijští sršni devastují včelíny po celé Evropě a včelaři jsou vůči nim často zcela bezmocní. Jeden z nich se ale rozhodl sáhnout po technologii, která donedávna patřila spíše do světa armády a lovců.
Místo dalších plastových pastí, jedů a plynů vytáhl vysílače, směrovou anténu a termální dalekohled. Jeho cílem není jediný hmyz – jde rovnou po srdci celé invaze, po prvním hnízdě ukrytém hluboko v křovinách.
Jak asijský sršeň ničí včelí rodiny
Asijský sršeň je invazivní druh, který se do Evropy dostal na počátku 21. století. Ve Francii se zabydlel bleskově a postupně proniká do dalších zemí. Pro lidi nepředstavuje výrazně větší nebezpečí než naše domácí vosy, ale pro medonosné včely je to smrtelný nepřítel.
Dělnice těchto sršňů používají jednoduchou, ale mimořádně účinnou taktiku. Vznášejí se nehybně ve vzduchu před vstupem do úlu a čekají. Jakmile se včela pokusí vyletět nebo se vrátit s nektarem, dravec ji okamžitě chytí, odtkne hlavu i zadeček a do hnízda odnese pouze hrudník bohatý na bílkoviny.
Čím déle takové obléhání trvá, tím méně se včely odvažují opouštět úl. Přestávají sbírat nektar a pyl, které nezbytně potřebují na zimu. Rodina chudne, slábne a bez zásob nemusí vůbec přežít do jara. V oblastech silně zasažených asijskými sršni dokáží celé včelíny zmizet během jediné sezóny.
Asijský sršeň nemusí vůbec vstoupit do úlu. Stačí, že hlídkuje před vchodem, a za několik týdnů přivede včelí rodinu na pokraj zhroucení.
Vysílač, anténa, termální dalekohled – včelař přechází do protiútoku
Ve francouzském departementu Haut-Rhin se jeden včelař rozhodl přestat pouze bránit úly a začal aktivně hledat hnízda útočníků. Protože se sršni stále vracejí, někde musí mít své „mateřské město". Jeho nápad je překvapivě prostý: proměnit jednoho sršně v živý radiový vysílač.
Hmyz se nejprve chytí u úlu a na krátkou dobu omráčí plynem. V tomto krátkém časovém okně včelař přilepí na zadeček miniaturní vysílací destičku – tak lehkou, aby sršni nijak nepřekážela v letu. Poté sršeň nabyde vědomí a okamžitě letí zpět do svého hnízda.
Včelař mezitím stojí stranou s telefonem a směrovou anténou typu „rake", která připomíná televizní anténu na střeše. Souprava zachytává signál z vysílače připevněného na hmyzu. Otáčením antény může krok za krokem zužovat směr letu a sledovat, kudy sršeň putuje.
Metoda připomíná miniaturní sledování GPS, jen v low-tech provedení: anténa, zvukový signál a jediný cíl – dovést včelaře až k hnízdu.
Na konci trasy přichází ke slovu termální dalekohled. Sršni staví první hnízda často vysoko, v hustých křovinách nebo na budovách, kde je pouhým okem téměř nemožné je spatřit. Termokamera zachytí shluky tepla vyzářeného stovkami hmyzů stěsnaných na jednom místě. Včelař tak dokáže přesně lokalizovat úl dokonce i za tmy nebo v hustém listí.
Proč má první sršní hnízdo tak zásadní význam
Celá operace nekončí pouhým nalezením hnízda. Klíčové je zneškodnění takzvaného primárního hnízda. Právě tam začíná sezónu osamělá královna, která přežila zimu v hibernaci. Zakládá malou kolonii, vytváří první plástve a vychovává první dělnice. Teprve z tohoto základu vzejdou další královny a mnohem větší, sekundární stavby.
Pokud se takové hnízdo zlikviduje na jaře nebo začátkem léta, odstraní se tím celá budoucí generace. Nevzniknou obrovská sekundární hnízda, v nichž ke konci sezóny může žít i několik desítek tisíc jedinců. To snižuje počet dravců u včelínů a zmírňuje tlak na divoké opylovače – čmeláky, divoké včely i motýly.
Zlikvidování jednoho malého hnízda v květnu může zabránit vzniku desítek tisíc sršňů v srpnu.
Jak taková „operace v hnízdě" funguje krok za krokem
- Vybraný sršeň dostane miniaturní vysílač a vrátí se do hnízda.
- Včelař se směrovou anténou vede „hon na signál".
- Termokamera pomáhá odhalit úl v korunách stromů nebo na budovách.
- Tým odstraní hnízdo za použití odpovídajících prostředků a bezpečnostních opatření.
- Včelíny v okolí okamžitě zaznamenají výrazný pokles počtu útoků.
Pro profesionální včelaře je zásadní také načasování. Pokud se hnízdo odstraní ještě před tím, než vzniknou nové královny, efekt se projeví na mnohem větší ploše než jen v několika stovkách metrů kolem včelína. Méně královen znamená méně nových kolonií v příští sezóně.
Technologie ve včelíně – výhody i omezení
Využití antén, vysílačů a termálních dalekohledů stojí peníze a vyžaduje odborné znalosti. Nejde o řešení pro každý malý amatérský včelín, ale ukazuje to směr, kterým se část oboru vydává. Místo boje jen u úlů roste důraz na aktivní vyhledávání a ničení ohnisek invaze.
Tato metoda přináší několik důležitých výhod:
| Výhoda | Co přináší včelařům a přírodě |
|---|---|
| Přesnost zásahu | Odstraňují se konkrétní hnízda, nikoli veškerý hmyz v okolí – menší riziko pro prospěšné druhy. |
| Méně jedů | Není nutné masově rozmísťovat chemické pasti, což omezuje znečištění prostředí. |
| Dlouhodobý efekt | Zastavení nových kolonií snižuje tlak na včely v dalších letech. |
| Záchrana včelínů | Silnější včelí rodiny, vyšší výnosy medu, méně zimních ztrát. |
Existují ale i výzvy. Sledovací a termovizní vybavení není levné, vyžaduje školení a dodržování bezpečnostních pravidel při likvidaci hnízd. Ne každé hnízdo se podaří nalézt, zvláště v obtížném terénu. Přesto roste počet včelařů, kteří spojují síly s obcemi nebo hasiči a společně financují tyto akce.
Co z toho plyne pro běžného obyvatele?
Pro průměrného člověka žijícího ve městě nebo na venkově bývá asijský sršeň prostě „další velká vosa". Málokdo vidí drama, které se odehrává u vchodů do úlů. Přitom každá pomoc při lokalizaci podezřelých hnízd může mít reálný dopad na přežití včel v regionu.
Pokud se v zahradě, na půdě nebo v parku objeví velké seskupení hnědo-černých sršňů, je vhodné to nahlásit na obecní úřad nebo místní včelařský spolek – namísto pokusu o vlastní odstranění hnízda. Odborníci stále častěji disponují přesnějšími metodami než běžný postřik.
Rostoucí tlak asijského sršně se stává jedním z mnoha faktorů, které včely stresují – vedle chemizace zemědělství, nemocí a ztráty přirozených stanovišť. Tam, kde technologie pomůže odstranit alespoň jednu z těchto zátěží, roste šance, že včelíny i divocí opylovači přečkají další náročné sezóny. Pro včely může být taková „špionážní mise" proti dravcům rozdílem mezi klidným zimováním a úplným zánikem rodiny.
