Vytápění ovládá účty za energie, ale není jediným viníkem
Jakmile se ochladí, podezřívavě zíráme na radiátory. Jenže skutečný „zloděj elektřiny" funguje hned vedle nich – nenápadně a bez povšimnutí.
Nestojí v obývacím pokoji, nesvítí jako televize ani nebručí jako lednička. Přesto dokáže spolknout tolik energie, že v účtu za elektřinu obsazuje místo hned za elektrickým vytápěním. A v zimě jeho apetit ještě roste.
V domech vytápěných elektřinou mají největší podíl na spotřebě energie samozřejmě topná tělesa. Odhady evropských energetických institucí ukazují, že typický rodinný dům vytápěný elektřinou spotřebuje přes 4 000 kWh ročně jen na udržení tepla. Při dnešních cenách to odpovídá stovkám eur, tedy několika tisícům korun.
V bytech je rozsah menší, ale poměry zůstávají podobné: elektrické vytápění je jednoznačně největší nákladovou položkou. Právě ono nejvíc „nafukuje" účet v topné sezóně.
Elektrické vytápění je na prvním místě v domácích účtech za energii. Hned za ním se skrývá méně zřejmý, avšak velmi energeticky náročný spotřebič – ohřívač vody.
Domácí žebříček největších spotřebičů elektřiny
Mnoho lidí podezírá z největší spotřeby kuchyni. Fakta jsou ale trochu jiná. Kuchyňské spotřebiče sice odebírají hodně energie, jenže je obvykle používáme jen po krátkou dobu.
Kuchyně – hodně wattů, krátká doba provozu
- Keramická varná deska používaná přibližně 400krát ročně – přes 150 kWh ročně.
- Elektrická trouba při pravidelném pečení – přibližně 140–150 kWh ročně.
- Lednička s mrazákem – v průměru přes 300 kWh ročně, protože běží nepřetržitě celý den.
- Samostatná mraznička – přibližně 300 kWh ročně.
- Myčka nádobí pro rodinu – téměř 200 kWh při typickém počtu cyklů.
Na papíře to vypadá hrozivě, ale většina těchto spotřebičů pracuje cyklicky nebo po omezenou dobu. Jejich podíl na celkovém účtu je tak přece jen menší než u dvou hlavních „hráčů": vytápění a ohřevu vody.
Elektronika a internet mají také svůj díl
K účtu přispívají i elektronická zařízení, zejména ta zapnutá mnoho hodin denně:
- Televize fungující přibližně 7 hodin denně – téměř 190 kWh ročně.
- Router a internetový modem, které prakticky nikdy neodpočívají – téměř 100 kWh ročně.
- Stolní počítač při každodenním několikahodinovém používání – přes 120 kWh ročně.
Každý z těchto spotřebičů sám o sobě katastrofu neudělá, ale dohromady vytvářejí trvalou základní spotřebu energie, kterou lze jen těžko přehlédnout.
Největší žrout po vytápění: ohřívač vody
Skutečné překvapení se obvykle skrývá v koupelně nebo v kotelně. Elektrický ohřívač vody – často ve formě velkého zásobníku – generuje druhou největší nákladovou položku v domácí spotřebě elektřiny.
U typického zásobníku s objemem přibližně 200 litrů může roční spotřeba energie dosáhnout až přibližně 1 700 kWh. V přepočtu na ceny energií to představuje stovky eur ročně – tedy částku srovnatelnou s účtem za vytápění v menším bytě.
Elektrický ohřívač vody dokáže za rok spotřebovat téměř polovinu toho, co plné vytápění domu – a mnoho lidí o tom vůbec netuší.
Proč ohřívač vody spotřebuje tolik energie?
Příčin je hned několik a navzájem se překrývají:
- Voda musí být ohřívána a udržována na vysoké teplotě po celý den a noc.
- Zásobník předává teplo okolnímu prostředí – čím hůře je izolovaný, tím větší jsou ztráty.
- Termostat bývá nastaven výše, než je skutečně potřeba.
- V zimním období přitéká do instalace studenější voda, takže spotřebič pracuje déle a častěji.
- Při chladném počasí si lidé rádi dopřejí delší horkou sprchu nebo koupel.
Odborníci odhadují, že až třetina energie spotřebované na ohřev vody se jednoduše ztratí. Je to důsledek příliš vysoké teploty, špatné izolace zásobníku a tepelných ztrát v potrubí.
Zima: ohřívač vody dostává pořádně zabrat
V mrazivějších měsících pracuje zařízení za podstatně těžších podmínek. Teplotní rozdíl mezi vnitřkem zásobníku a okolím roste, takže teplo uniká rychleji. Navíc musí být studená vodovodní voda ohřáta na stejnou teplotu jako v létě – a to vyžaduje více energie.
Mění se také chování obyvatel domácnosti. Když prší a fouká, mnoho lidí si prodlouží sprchu nebo se rozhodne pro častější koupele. Pro ohřívač to znamená další pracovní cykly a další kilowatthodiny navíc.
V zimě ohřívač vody pracuje déle, častěji a pod větší zátěží. To se okamžitě projeví na účtu, i když vinu obvykle svalujeme výhradně na vytápění.
Jak snížit náklady na ohřev vody bez obětování pohodlí
Dobrá zpráva je, že právě u tohoto spotřebiče lze poměrně snadno ušetřit – aniž by se každodenní život změnil v odříkání.
Teplota vody – malá změna, velký efekt
Mnoho zásobníků je z výroby nastaveno na teplotu přibližně 60 °C nebo více. Z hlediska bezpečnosti a každodenního používání ve většině domácností postačuje rozsah 50–55 °C. Snížení nastavení o několik stupňů omezuje tepelné ztráty a spotřebu energie. Pod sprchou rozdíl téměř nepocítíte – na účtu za elektřinu ano.
Izolace zásobníku a potrubí
Pokud stojí ohřívač v chladné místnosti, vyplatí se ho dodatečně zaizolovat – třeba speciálním tepelným obalem. Je to jednoduchý způsob, jak omezit tepelné ztráty a snížit náklady o desítky eur ročně. Podobně fungují izolační návleky na nejdůležitějších úsecích potrubí s teplou vodou.
Hospodárnější využívání vody
Velký potenciál mají i drobná vylepšení v koupelně a kuchyni:
- Perlátor nebo omezovač průtoku na vodovodní baterii u umyvadla a ve sprše.
- Sprchová hlavice s nižším průtokem vody.
- Kontrola, zda nenechávám vodu zbytečně téct, například při čištění zubů.
Regulací průtoku spotřebujete méně teplé vody při stejném pohodlí. Ohřívač pak musí vodu dohřívat méně často.
Servis a nastavení provozu
Pravidelná prohlídka zařízení odborníkem pomůže odhalit vodní kámen, poškozený termostat nebo nefunkční topné těleso. Usazený kámen na topném tělese funguje jako deka – brání předávání tepla do vody, takže spotřebič spotřebuje více energie, aby dosáhl stejné teploty.
U některých modelů se vyplatí využít i časový programátor. Pokud se cena energie liší podle denní doby, je výhodné ohřívat vodu především v hodinách levnějšího tarifu.
Na co se ještě zaměřit při domácí spotřebě energie
Samotné snížení teploty v zásobníku a přidání izolace nevyřeší všechny problémy, ale dává solidní základ. Vyplatí se sestavit jednoduchou hierarchii kroků: nejprve vytápění a ohřívač vody, teprve potom elektronika a drobné spotřebiče.
Dobrým nápadem je také pravidelná analýza účtů za energie. Pokud vidíte, že po výměně sprchové hlavice spotřeba klesla, snadněji se namotivujete k dalším krokům – například k výměně staré mrazničky za model s vyšší energetickou třídou.
Stále více lidí se rozhoduje pro kombinaci několika řešení: lepší izolaci domu, termostaty na radiátorech, omezovače průtoku vody a rozumné nastavení ohřívače. Efekt se násobí – jednotlivé změny přinášejí umírněné úspory, ale dohromady dokážou výrazně odlehčit domácímu rozpočtu, zejména v chladných měsících.
