Zima, mráz, krmítko plné dobrot — a kos stále chodí po zemi
Pro mnoho lidí je to záhada. Ostatní ptáci se šílí kolem sádla a zrní, zatímco černý pták se žlutým zobákem se k ničemu z toho ani nepřiblíží. Není to rozmar — je to výsledek tisíců let přizpůsobení životu u země, nikoliv na houpajících se krmítkách.
Proč kos ignoruje plné krmítko
Pták, který ze zásady zůstává při zemi
Kos není žádný akrobat jako sýkora. Visící tukové koule sice z dálky vidí, ale instinkt mu říká jasně: hledej potravu na zemi. Má silné nohy, vynikající zrak a tělo stvořené k poskakování po trávě, přehrabování listí a rýpání ve stelách. Větev s krmítkem je pro něj nepřirozená situace plná rizika pádu i útoku predátora.
Kos instinktivně důvěřuje tomu, co se skrývá pod jeho nohama — ne tomu, co se kymácí nad hlavou na provázku.
I při největším mrazu bude procházet sněhem, nahlížet pod listí a hledat to, co my na první pohled vůbec nevidíme: drobný hmyz, larvy, žížaly a měkké rostlinné zbytky.
Obrovská spotřeba energie při nízkých teplotách
Studené ráno není pro kosa jen nepříjemnost. Je to boj o přežití. Malý organismus ztrácí teplo závratnou rychlostí, takže kos musí jíst často a vydatně. Každé zbytečné úsilí, každý neúspěšný pokus o tvrdou potravu znamená plýtvání energií, kterou pak nezíská zpět.
Visící semena nebo mrazem zkamenělé tukové koule jsou pro něj riskantní záležitost — musí šplhat, balancovat a nakonec je stejně většinou nedokáže sníst.
Listí v zahradě jako přirozená zimní jídelna
Jak pod listím vzniká zimní mikroklima
Pro mnoho zahradníků je shrabané a odvezené listí synonymem „pořádku". Pro kosa je to katastrofa. Vrstva listí u keřů funguje jako peřina — izoluje půdu, zpomaluje zamrzání a udržuje těsně pod povrchem o trochu vyšší teplotu než na odhalené ploše trávníku.
V této tenké, nezamrzlé vrstvě stále pulzuje život. Mikroorganismy rozkládají organickou hmotu a uvnitř se ukrývají larvy, drobní bezobratlí a další zdroje bílkovin. Pro kosa je to pravý regenerační bufet.
Proč kos potřebuje bílkoviny i v zimě
V zimě obvykle uvažujeme hlavně o tuku jako palivu pro ptáky. U kosa je to trochu jinak. Jeho organismus, zvyklý na stravu složenou z hmyzu, žížal a měkkých plodů, stále vyžaduje slušnou dávku živočišných bílkovin.
Pod listím kos najde to, co mu ani ta nejtučnější koule nedá — měkké, snadno stravitelné bílkoviny v podobě larev a žížal.
Když jsou keře obnažené a trávník „dokonale uklizený", pták přichází o jedno z nejdůležitějších míst, kde se živí. Nechat listí v zákoutích zahrady proto není lajdáctví — je to skutečná pomoc.
Zobák kosa a krmítka plná tvrdých semen
Co v praxi znamená „měkký zobák"
Kos má štíhlý a poměrně jemný zobák. S tvrdou slupkou slunečnicového semínka si neporadí tak jako dlask nebo vrabec. Směs plná velkých neloupaných semen je pro něj prakticky k ničemu. Drobné kousky sice popadne, ale energetická náročnost takového jídla je vysoká a zisk minimální.
Pták proto instinktivně krmítko obchází — to, co je pro jiné druhy rájem, mu prostě nevyhovuje. Hledá něco, co může okamžitě spolknout bez loupání a namáhání.
Když plody na keřích zkamení mrazem
Na podzim kosy rády zobají bobule břečťanu, bezu nebo hlohyně. Studené noci však tyto plody mění v tvrdé, vyschlé kuličky. Po několika vlnách mrazu jsou i ty, co zůstaly na větvích, těžko poživatelné — suché, málo výživné a pro jemný zobák prakticky nepropíchnutelné.
Proto se kos v průběhu zimy stahuje téměř výhradně „na zem" — doslova. Pod ochranou listí a steliva stále nachází měkké sousta, která nemusí drtit ani loupat.
Jak kosovi v zahradě skutečně pomoci
Zimní menu, které kos ochotně sní
Místo přidávání dalších tukových koulí se vyplatí připravit speciální „koutek" pro ptáky žerující při zemi. Fungují především měkké potraviny, které snadno pozřou:
- Ovoce: přezrálá jablka a hrušky rozkrojené na půl, položené řeznou plochou nahoru, aby se kos snadno dostal k dužině.
- Rozinky: nejlépe předem namočené v teplé vodě, aby změkly a obsahovaly dostatek vlhkosti.
- Ovesné vločky: lehce pokropené rostlinným olejem (například řepkovým), což zvyšuje energetickou hodnotu jídla.
- Hotové směsi pro hmyzožravé ptáky: obsahují zpravidla sušené larvy moučného červa a další zdroje bílkovin.
Pro kosa je nejlepší měkká potrava — ovoce, vločky, larvy — nikoliv tvrdá semena vyžadující drcení.
Kde rozkládat jídlo, aby se kos cítil bezpečně
Klíčové je místo. Střed vydlážděné terasy je pro kosa prostor ohrožený útokem ze všech stran. V přírodě tento pták žeruje v blízkosti keřů a hustých porostů, odkud může jediným skokem zmizet do bezpečné houštiny.
Nejlepší místa pro přikrmování jsou:
| Místo | Proč kosům vyhovuje |
|---|---|
| U živého plotu nebo hustého keře | Poskytuje rychlý úkryt a pocit bezpečí |
| Na holé zemi nebo trávě | Připomíná přirozené žeroviště, snadno se tam „hrabá" |
| Daleko od míst, kde číhají kočky | Snižuje riziko náhlého útoku predátora |
Potravu je dobré rozhodit po větší ploše místo hromadění na jednom místě. Omezí se tím agrese mezi ptáky — kosy jsou totiž překvapivě teritoriální, a to i v zimě.
Bezpečnost při krmení na zemi
Jak kosa chránit před kočkami a dalšími predátory
Krmení při zemi má jednu zásadní nevýhodu: ptáci se stávají snadným terčem pro kočky. Zvíře schované v křoví může zaútočit zlomkem vteřiny. Stačí okamžik nepozornosti ptáka nakloněného nad kouskem jablka.
Krmná zóna by měla splňovat dvě věci zároveň: volný výhled do vzdálenosti jednoho až dvou metrů dokola a hustý keř hned vedle jako okamžitý úkryt.
Neklaďte potravu u verandy, v zákoutích, pod terasou ani poblíž hromad prken — to jsou ideální úkryty pro predátory. Reagujte také tehdy, když vidíte, že sousedova kočka pravidelně hlídkuje na vybraném místě v zahradě.
Krmítko nahoře a „restaurace" dole
Dobré řešení pro zahradu jsou dvě úrovně přikrmování: zavěšené krmítko pro sýkory, vrabce a čížky a nízké, speciální místo pro kosa a další ptáky žerující při zemi, jako jsou kvíčaly nebo drozdci.
Na zemi servírujte měkké potraviny, v krmítku výše pak tvrdá semena, ořechy a slunečnici. K tomu mělká miska s vodou pravidelně doplňovaná — v mrazivých dnech se vyplatí přilévat mírně teplou vodu, aby hned nezamrzala.
Co dalšího můžete pro kosy ve své zahradě udělat
Z dlouhodobého hlediska nejvíc pomůže samotné uspořádání zahrady. Husté živé ploty, keře s jedlými plody, kouty ponechané „divočejší", listí nesgrabené pod každým keřem — to vše vytváří prostor, kde má kos co jíst a kde se může celý rok schovávat.
Stojí také za vědomí, že kos si rychle zapamatuje schémata v naší zahradě. Když každé ráno pokládáte na stejném klidném místě porci ovoce a vloček, ptáci to začnou považovat za stálý a relativně bezpečný zdroj energie. Právě tohle může rozhodnout o jejich přežití během nejtvrdších mrazů.
