Tiché změny ve Francii zasáhnou přivýdělek seniorů
Od roku 2027 vstoupí ve Francii v platnost nenápadná legislativa, která zásadně promění pravidla přivýdělku k důchodu. Nejvíce pocítí dopady lidé před dovršením 67 let.
Reforma proklouzla téměř bez povšimnutí veřejnosti, protože byla ukryta v rozpočtu systému sociálního zabezpečení. Její důsledky však mohou být velmi citelné: práce po odchodu do penze se přestane skutečně vyplácet stovkám tisíc budoucích důchodců, především ve věku mezi 64 a 67 lety.
Tři klíčové věkové hranice: 64 a 67 let mění vše
Nová pravidla vycházejí ze tří etap pracovního života penzisty:
- před dosažením 64 let
- mezi 64. a 67. rokem života
- po dovršení 67 let
Oficiálně úřady vysvětlují změny snahou omezit „případy nadměrného využívání systému" a směřovat podporu k osobám s nižšími příjmy. Ve skutečnosti jde také o škrty v nákladech. Odhady hovoří o úsporách kolem 0,4 miliardy eur v roce 2027 a dokonce 1,9 miliardy eur v roce 2030.
Reforma nerušní přivýdělek k důchodu, ale výrazně ho omezuje až do 67. roku věku. Skutečný „volný přivýdělek" zůstane vyhrazen nejstarším ročníkům.
Odborníci na pracovní právo upozorňují, že tímto způsobem úřady uzavírají dřívější věkové reformy. Celá konstrukce je podřízena hranici 64 let, tedy novému věku opravňujícímu k důchodu v plné výši.
Před 64. rokem života: přivýdělek prakticky bez smyslu
Nejcitelnější změny se týkají osob, které by chtěly odejít do důchodu dříve a poté si přivydělávat. V tomto věkovém rozpětí bude systém nastaven tak, aby přivýdělek ztratil reálný finanční smysl.
Princip je jednoduchý: každé vydělané euro v práci bude „spotřebováno" snížením vyplácené penze. Celkové příjmy seniora se tedy nezmění.
Mechanismus funguje následovně: důchodce dostává nižší penzi přesně o částku, kterou si přivydělá. Veškerá dodatečná námaha nakonec nezvýší měsíční příjem.
Příklad z praxe:
- důchod: 2000 eur měsíčně
- práce na částečný úvazek: 500 eur měsíčně
- po změnách se důchod sníží o 500 eur
- celkově důchodce stejně dostává 2000 eur
Ve výsledku bude mít člověk ve věku 62–63 let, který počítal s několika lety klidnější práce při současném pobírání penze, nulový zisk z přivýdělku. Stát chce tímto způsobem přimět lidi k práci formou částečného důchodu nebo prostě k delšímu setrvání v plném zaměstnání až do 64 let.
Mezi 64. a 67. rokem života: přivýdělek pouze do limitu
Druhá etapa se týká osob, které již dosáhly věku otevírajícího nárok na dávku (64 let), ale ještě nemají takzvaný plný rozměr oprávnění, tedy nedovršily 67 let. Zde úřady zavádějí mechanismus částečného krácení penze.
Podle popisu expertů má systém fungovat takto: při překročení ročního limitu příjmu je část důchodu redukována. Člověk ve věku 64–67 let může přivydělávat bez čekací doby, dokonce u stejného zaměstnavatele.
Stát má stanovit roční práh příjmů – ohlašovala se částka vyšší než 7 tisíc eur ročně. Po překročení tohoto prahu nastupuje takzvané „ořezávání" důchodu ve výši 50 procent přebytku.
Jak to vypadá v číslech:
- práh příjmu z práce a jiných dávek: 7000 eur ročně
- důchodce ve věku 65 let vydělává přivýdělkem 9000 eur ročně
- přebytek nad limit: 2000 eur
- roční důchod se pak sníží o polovinu přebytku, tedy o 1000 eur
Přivýdělek mezi 64. a 67. rokem života bude stále možný, avšak nad určitý práh začne důchodce reálně ztrácet část dávky. Čím vyšší dodatečné výdělky, tím výraznější krácení penze.
Pro mnohé, kteří plánovali odejít do důchodu hned po dosažení nového věku opravňujícího k dávce a počítali s dodatečným úvazkem nebo zakázkami, se finanční rovnice značně zkomplikuje. Část z nich se možná rozhodne zůstat déle v plném zaměstnání, aby nepřicházeli o peníze kvůli krácení.
Po dovršení 67 let: plná svoboda přivýdělku
Teprve po překročení 67. roku života se vrací plná svoboda spojování práce s důchodem. V tomto věku se uznává, že důchodce pobírá takzvaný plný rozměr dávky a jakékoliv dodatečné příjmy z práce již neovlivňují její výši.
Mění se také důležitý technický detail. V současnosti při návratu ke stejnému zaměstnavateli platí půlroční přestávka, než může senior opět přivydělávat. Reforma má tento požadavek zrušit pro nové ročníky – osoba po 67. roce života bude moci pokračovat v zaměstnání nebo se do něj vrátit bez přerušení, bez jakéhokoliv limitu příjmů.
Po 67. narozeninách se přivýdělek stane na papíře nejvýhodnějším: bez limitu, bez čekacích dob, bez krácení dávky.
Je třeba přitom pamatovat, že spojování práce s důchodem je ve Francii masovým jevem. V samotném roce 2019 takto fungovalo více než půl milionu osob. Systém existuje od konce čtyřicátých let a byl již mnohokrát upravován, zejména v letech 2003 a 2014. Nová změna je dalším krokem směrem k větší závislosti výhodnosti přivýdělku na věku.
Kritické hlasy: riziko práce načerno a poklesu odvodů
Právníci a ekonomové varují, že takové omezování možností přivýdělku může mít opačný efekt, než byl zamýšlen. Dosud mnoho seniorů oficiálně spojovalo úvazek nebo zakázky s pobíráním dávky, udržujíc životní úroveň blízkou období před odchodem do penze. Systém, ačkoliv nákladný, byl hodnocen jako stabilní a spíše společensky přijatelný.
Pokud lidé ve věku 64–67 let uvidí, že každá hodina práce navíc reálně snižuje jejich důchod, část z nich může hledat jiná řešení. Experti mluví přímo o riziku přechodu do šedé zóny – zaměstnání bez smlouvy nebo s uměle sníženými přiznanými výdělky.
Když stát odebírá část toho, co důchodce poctivě vydělává, přirozenou reakcí bývá hledání způsobů, jak alespoň zlomek příjmu nechat nezdaněný a nepřiznaný. V důsledku klesají příjmy z odvodů a daní.
Není to malý problém. Osoby spojující důchod s prací tak činí nejčastěji z velmi prostého důvodu: chtějí udržet životní standard, na který si zvykly, splatit závazky, podpořit dospělé děti nebo prostě nerezignovat na pracovní aktivitu. Když začínají výhody legálního přivýdělku mizet, objevuje se silné pokušení část činností vykonávat mimo oficiální oběh.
Co tato reforma vypovídá o směřování důchodových změn
Historie francouzského přivýdělku k důchodu je zajímavou lekcí pro ostatní země, včetně Česka. Na jedné straně se vlády snaží motivovat lidi k delší pracovní aktivitě, protože důchodový systém je pod tlakem stárnoucí společnosti. Na druhé straně – když důchodci skutečně chtějí pracovat, objevuje se pokušení snižovat náklady systému prostřednictvím škrtů a limitů.
Nová pravidla dělí seniory do tří kategorií, přičemž každá má jiné podněty:
- před 64 lety: formálně lze spojovat příjmy, ale bez reálného finančního přínosu
- 64–67 let: přivýdělek je částečně výhodný, avšak nad určitý limit začíná snižovat dávku
- nad 67 let: plná svoboda, ale týká se již nejstarší věkové skupiny
V delším horizontu mohou taková řešení vést lidi k přehodnocení celé kariérní strategie. Část osob bude raději pracovat intenzivněji a déle před odchodem do důchodu, místo aby počítala s pozvolným útlumem s částečným přivýdělkem. Jiní budou hledat formy zaměstnání, které se snáze skryjí nebo rozdělí na formální a neformální složky.
Stojí za to pamatovat i na prostou psychologii. Když senioři vidí, že stát či pojišťovna jim odebírá část výsledků dodatečné práce po mnoha letech odvádění příspěvků, roste pocit nespravedlnosti. I když se systém účetně uzavírá, objevuje se frustrace a klesá důvěra v pravidla hry. A to se nakonec může ukázat dražší než krátkodobé úspory zapsané v rozpočtu na příští roky.
