Spolu s nadšením se vrací i jedna nepříjemná otázka
Kratos z éry PlayStation 2 a 3 je úplně jiná postava než ten z God of War z roku 2018 a Ragnaröku. A právě tady začíná problém: jak oživit kultovní hry, aniž by se do remaku přenesly prvky, které dnes působí spíš trapně než zábavně?
Starý Kratos: brutální, nelítostný a… přehnaný
Původní God of War 1, 2 a 3 vznikaly v době, kdy tvůrci rádi šokovali násilím a erotikou. Kratos, „Duch Sparty", byl ztělesněním přehánění — mučil, využíval a ničil každého, kdo mu přišel do cesty, často způsoby krajně krutými.
Příkladů je spousta. V prvním díle hrdina zaživa zapálí vojáka, aby vyřešil hádanku v Pandořině chrámu. Ve třetím díle přikuje služku k mechanismu, který má podepřít otevřenou bránu — dívka záhy zahyne a Kratos se na ni ani nepodívá. Taková byla tehdy estetika série: brutální, komiksová, zaměřená na efekt „wow".
Tvůrci budovali obraz Kratose jako monstra v lidské kůži — jeho krutost neměla šokovat realismem, ale ukazovat, že v něm už nezbyla žádná zábrана.
K tomu přistupoval ještě jeden prvek, který dnes vyvolává značné rozpaky: mini-hry se sexuálním podtextem, rozsypané po celé trilogii zasazené do antického Řecka.
Kontroverzní mini-hry: odměny za „potěšení"
Téměř v každém díle odehrávajícím se ve starověkém Řecku mohl Kratos strávit čas s náhodně potkanými ženami. Hráč scénu aktivoval interakcí s konkrétním místem nebo postavou, načež se spustil krátký QTE segment — tedy sekvence rychlých stisků tlačítek.
Mechanika byla prostá: stiskni správné tlačítko ve správnou chvíli a hra tě „odmění" červenými orbovými koulemi sloužícími k vylepšování zbraní, nebo — jako ve třetím díle — trofejí s výmluvným názvem odkazujícím na sukničkáře. Kamera se většinou oddálila od postele či pohovky a soustředila se na okolí, ale zvuky a animace nenechávaly na pochybách, co se odehrává mimo záběr.
Na pozadí zbytku hry to mělo být žertovné mrknutí na dospělého hráče. Dnes je jasné, že to ženy redukovalo na roli odměny a příslušenství image „machra".
Erotické mini-hry fungovaly jako bodovací systém za sbírání dalších „dobrodružství", místo aby braly vážně vztahy nebo emoce hrdiny.
Skrytý smysl prvního dílu: sex jako útěk před traumatem
Zajímavost, o které mnoho hráčů vůbec neví: v prvním God of War vložili tvůrci do těchto scén o něco hlubší význam. Režisér série z tehdejší doby vysvětloval ve starém rozhovoru, že náhodné románky Kratose měly představovat pokus o utlumení bolesti po smrti jeho ženy, kterou sám zabil — zmanipulován Aresem.
Ve hře se dokonce nachází deník ležící poblíž dívek doprovázejících hrdinu. Zápisky jasně naznačují, že každá další žena mu připomíná ztracenou manželku a veškerá „zábava" nepřináší úlevu, nýbrž prohlubuje pocit viny.
Problém je v tom, že tato interpretace se nikdy nedostala k širšímu publiku. Většina hráčů si mini-hry pamatuje především jako rozpustilý přerušovač a záminku k získání bonusových bodů. V pokračováních psychologický smysl prakticky vymizel — zůstal jen tradiční, povinný „moment pro dospělé".
Proč remake nemůže jít stejnou cestou
Pokud Santa Monica Studio skutečně pracuje na kompletním oživení trilogie, čeká ho těžká volba. Na jedné straně mají staré díly kultovní status a mnozí fanoušci je mají v srdci právě pro odvážný, drzý styl. Na druhé straně série prošla obrovskou proměnou.
Kratos z God of War z roku 2018 a Ragnaröku je otec, člověk zápasící s vlastní minulostí, vinou a hněvem. Brutální, ale vědomý si následků. Hra sází na emoce, dialogy a vývoj postavy, nikoliv na laciný šok. Pokud má remake spojit obě éry do jednoho uceleného celku, nelze jednoduše zkopírovat staré scény 1:1.
Stejný hrdina nemůže v jedné hře rozmlouvat se synem o odpovědnosti a v „oživené" minulosti zacházet s lidmi jako s rekvizitami a spouštět erotické scénky jako automat s odměnami.
Dnešní publikum se na hry dívá jinak. Triky, které kdysi platily za provokativní, dnes často působí jen neobratně, infantilně nebo prostě únavně.
Jak lze kontroverzní sekvence zachránit
Tvůrci mají k dispozici několik cest, které by umožnily zachovat ducha originálu a zároveň přizpůsobit hry současné citlivosti i novému obrazu Kratose.
- Úplné odstranění mini-her — nejjednodušší řešení. Intimní vztahy se objevují pouze v pozadí příběhu, bez účasti hráče.
- Přepsání scén — upuštění od QTE, zaměření na dialogy a emocionální důsledky pro hrdinu.
- Možnosti v nastavení — volba vypnout obsah tohoto charakteru, podobně jako filtr násilí nebo vulgárních výrazů.
- Ironické obrácení motivu — krátká, vědomá narážka, která ukazuje, že hra si je vědoma své vlastní minulosti a vyrovnává se s ní.
Nejhorším scénářem by bylo zrekonstruovat staré mini-hry pouze s novou grafikou. Fotorealistické modely postav, pokročilá mimika a moderní zpracování by způsobily, že to, co kdysi bylo přehnaným komiksem, by se najednou stalo znepokojivě doslova zachycenou skutečností.
Nový Kratos vyžaduje nový tón
V God of War z roku 2018 se hrdina vyhýbá nahotě, jeho vztahy jsou chladné, uzavřené, často plné studu. To není náhoda — jde o vědomý směr zvolený scenáristy. Zralý Kratos není hrdý na minulost, v níž vše bral jako nástroj — ať už zbraně, nebo lidi kolem sebe.
Pokud remake ukáže tuto dřívější verzi postavy, musí zároveň naznačovat, že někde uprostřed toho šílenství už klíčí pozdější uvědomění. Bez toho přechod od „starého" Kratose k „novému" zůstane nevěrohodný.
Co hráči získají odvážnou změnou
Upuštění od primitivních mini-her vůbec neznamená, že remake bude ochočený. Naopak — umožní přesunout důraz z laciné senzace na to, co v sérii dnes funguje nejlépe: konflikt mezi člověkem a bohy, tíha rodinných tragédií, snaha vymanit se z začarovaného kruhu násilí.
Pro část fanoušků to může být také příležitost, jak se na staré díly podívat jinak. Po letech se mnoho lidí ke kultovním hrám vrací se smíšenými pocity — hratelnost stále baví, ale některé scény vyvolávají spíš grimasu než smích. Dobře napsaný remake umožní zachovat to nejzajímavější a vymazat to, co zestárlo obzvlášť ošklivě.
Stojí za to připomenout, že akční hry stále častěji soutěží se seriály nebo filmovými produkcemi nejen vizuálním zpracováním, ale také kvalitou scénáře. Postava, která pár minut po dramatické scéně smutku bezstarostně skočí do erotické mini-hry pro bonusové body, rozbíjí soudržnost příběhu víc než jakýkoliv technický bug.
Dobře navržený remake trilogie God of War se může stát mostem mezi hráči, kteří s sérií vyrůstali, a novou generací, která Kratose poznala teprve jako unaveného, mlčenlivého otce. Podmínka je jednoduchá: staré hry nemohou být přepsány mechanicky řádek po řádku — zejména v těch pasážích, které dnes vnímání příběhu spíš narušují, než obohacují.
