Na onkologickém kongresu v Berlíně byly zveřejněny výsledky výzkumu léku, který by mohl zásadně proměnit léčbu pokročilých nádorů hlavy a krku.
Londýnští vědci představili data o průlomové terapii podávané formou jednoduchého podkožního vpichu. U pacientů, jimž ostatní metody přestaly pomáhat, se podařilo zastavit nebo zvrátit postup nemoci v překvapivě krátkém časovém horizontu.
Rakovina hlavy a krku – narůstající problém s čím dál mladšími pacienty
Nádory hlavy a krku zahrnují mimo jiné dutinu ústní, hltan, hrtan, dutiny nosní a vedlejší nosní dutiny. Převážná většina z nich jsou dlaždicobuněčné karcinomy, které vznikají z buněk vystýlajících sliznice horních cest dýchacích a trávicích. Celosvětově jde již o jednu z nejčastějších forem rakoviny a počet nově diagnostikovaných případů soustavně stoupá.
Po dlouhá léta stály za touto diagnózou především cigarety a nadměrné pití alkoholu. Poslední desetiletí však přineslo zřetelnou proměnu. Stále větší úlohu hraje infekce virem lidského papilomatu (HPV), zejména u nádorů lokalizovaných v hrdle a ústech. Postihuje přitom často muže před šedesátkou, kteří nikdy nekouřili.
Takový posun v profilu pacientů ztěžuje předvídání průběhu nemoci i volbu vhodné terapie. A jakmile nádor po léčbě recidivuje nebo vytváří metastázy, možnosti lékařů se velmi rychle vyčerpávají.
Proč dosavadní léčba tak rychle narážela na své limity
Standardním postupem bývá kombinace operace, radioterapie a chemoterapie na bázi platiny. Tato sestava nabízí šanci na vyléčení nebo alespoň dlouhodobou kontrolu nemoci, ale převážně v časnějších stadiích.
Jakmile se rakovina vrátí po ukončené léčbě nebo je od začátku rozeseta po těle, situace se stává dramaticky obtížnou. V posledních letech přibyla do lékařského arzenálu imunoterapie – léky odblokující imunitní systém, takzvané inhibitory kontrolních bodů. U části nemocných dokážou nemoc déle brzdit, ale nezanedbatelná skupina pacientů na ně vůbec nereaguje nebo přestane reagovat záhy.
Dosud existoval také jediný schválený cílený lék – cetuximab. Přinášel spíše umírněné výsledky a pomáhal jen vybraným nemocným. Po selhání chemoterapie i imunoterapie tak lékaři často stáli před zdí bez dalšího východiska. Právě pro tyto pacienty vznikl výzkumný protokol Orig-AMI 4, postavený na novém přípravku zvaném amivantamab.
Amivantamab – protilátka útočící na nádor ze tří stran
Zkoumaný přípravek patří do nové generace monoklonálních protilátek označovaných jako bispecifické. To znamená, že dokáže zároveň rozpoznávat dva různé cíle na povrchu nádorových buněk a blokovat dvě klíčové dráhy pohánějící onemocnění.
Blokáda receptorů pohánějících růst nádoru
Za prvé, amivantamab se váže na receptor EGFR. Tento bílkovinný „spouštěcí mechanismus" bývá v rakovinných buňkách dramaticky přeaktivován, což vede k nekontrolovanému dělení buněk. Zabrzdění EGFR tak nádoru odřezává jeden z hlavních signálů pro růst.
Druhým cílem je bílkovina MET. Tato molekulární dráha funguje jako „záložní plán", díky němuž mohou nádorové buňky unikat před léčbou zaměřenou na EGFR. Pokud MET pracuje bez překážek, nádor se snadněji vrací a opět zrychluje.
Aktivace imunitního systému
Třetí složka působení léku ho výrazně odlišuje od mnoha jiných cílených terapií. Amivantamab dokáže přilákat a aktivovat imunitní buňky pacienta – především takzvané NK buňky, tedy přirozené zabíječe. Imunitní systém nemocných tak dostává jasný signál, které buňky je třeba zlikvidovat.
Amivantamab současně blokuje dvě klíčové dráhy růstu nádoru a „nastartuje" imunitní obranu, čímž vytváří efekt trojitého úderu proti rakovině.
Taková kombinace mechanismů může vysvětlovat rychlost a rozsah odezvy, kterou výzkumníci pozorovali v klinickém hodnocení.
Jedna podkožní injekce místo mnohahodinné kapačky
Řada onkologických terapií vyžaduje dlouhé nitrožilní infuze, podávané často na denním stacionáři nebo při hospitalizaci. Pro pacienta to znamená další hodiny strávené na křesle, řešení dopravy, volno v práci a trvalou zátěž pro celou rodinu.
Amivantamab byl v rámci studie Orig-AMI 4 podáván jako běžná podkožní injekce. Takový způsob aplikace otevírá cestu k ambulantní léčbě a v budoucnu možná i k částečnému podávání doma pod dohledem zdravotnického personálu.
- kratší čas strávený v onkologickém centru,
- menší zátěž pro denní stacionáře,
- snazší logistika pro pacienty z menších měst a venkova,
- lepší šance na zachování každodenní pracovní i osobní aktivity.
Výsledky studie: první účinky již po šesti týdnech
Studie Orig-AMI 4 zahrnovala 86 dospělých s recidivujícím nebo metastatickým dlaždicobuněčným karcinomem hlavy a krku. Každý z těchto pacientů měl za sebou neúspěšný pokus o chemoterapii na bázi platiny i imunoterapii. Šlo tedy o skupinu nemocných, pro které prakticky neexistovaly žádné účinné léčebné možnosti.
U všech byl amivantamab nasazen jako monoterapie. Průběžná analýza dat ukázala, že přibližně u 76 procent pacientů se nádor buď zmenšil, nebo přinejmenším přestal růst podle standardních kritérií hodnocení léčebné odpovědi.
Průměrně po šesti týdnech od zahájení terapie lékaři pozorovali zřetelnou stabilizaci nebo ústup nádorových změn – což je u takto pokročilých případů jev jen velmi zřídka vídaný.
Doba, po kterou zůstávala nemoc pod kontrolou – takzvaná přežití bez progrese – činila v průměru 6,8 měsíce. V červenci 2025 pokračovalo v léčbě stále 62 procent účastníků studie, což bylo u této skupiny nemocných hodnoceno jako vysoký podíl.
Bezpečnost terapie a nežádoucí účinky
Na rozdíl od klasické chemoterapie, která velmi často přináší závažné vedlejší účinky, byl nový lék obecně dobře snášen. Nejčastěji hlášené problémy měly kožní charakter – vyrážky, podráždění, suchá kůže. Zpravidla šlo o mírnou nebo středně těžkou intenzitu.
Ve srovnání se zvracením, těžkou neutropenií, vypadáváním vlasů nebo poškozením orgánů, jichž se pacienti při tradiční chemoterapii obávají, lze takový bezpečnostní profil považovat za podstatné zlepšení kvality života. Lék samozřejmě nadále vyžaduje pečlivý dohled lékaře a sledování zdravotních parametrů.
Příběhy pacientů: co se mění v každodenním životě
Velká čísla a procenta působí silným dojmem, ale podstatu věci nejlépe vystihují konkrétní osudy. Jedním z účastníků studie byl 59letý muž s rakovinou jazyka. Nemoc mu byla diagnostikována v roce 2024. Absolvoval standardní léčbu, nádor se však vrátil a další linie terapií nepřinesly očekávaný výsledek.
Po nasazení amivantamabu – v průběhu několika léčebných cyklů – začal pacient pociťovat výrazné zlepšení. Ustoupily obtíže bránící mluvení a jídlu, vrátila se schopnost normálně přijímat potravu. Nemocný zdůrazňoval, že kromě kožních změn nepociťuje obtěžující vedlejší účinky a v každodenním životě na nemoc nepřemýšlí neustále.
Nová léčba nejenže prodlužuje dobu bez progrese nádoru, ale u části pacientů obnovuje schopnost normálně mluvit, jíst a zapojovat se do rodinného života.
Co dál s amivantamabem v onkologii hlavy a krku
Studie Orig-AMI 4 má předběžný charakter, avšak její výsledky stačily k tomu, aby onkologická komunita začala hovořit o možné změně přístupu k léčbě těchto nádorů. Vědci nyní plánují přechod do rozsáhlé třetí fáze klinického hodnocení s účastí širšího okruhu nemocných. Tam bude lék porovnáván se stávajícím standardem léčby nebo přidáván k existujícím schématům.
Pokud se výsledky potvrdí, dalším krokem budou úhradová řízení v rámci veřejných systémů zdravotní péče. Cílem je přechod od terapie „poslední naděje" k léčbě, kterou bude možné nabídnout dříve a většímu počtu pacientů.
Možné využití u jiných nádorů
Mechanismus účinku amivantamabu – současná blokáda EGFR a MET spolu s aktivací imunitního systému – přitáhl zájem specialistů z dalších oblastí onkologie. Probíhají již studie u rakoviny plic a objevují se také projekty zaměřené na rakovinu tlustého střeva či jícnu, kde tytéž molekulární dráhy hrají zásadní roli.
| Nádor | Role EGFR/MET | Stav výzkumu amivantamabu |
|---|---|---|
| Rakovina hlavy a krku | Časté přeaktivování EGFR, únikové mechanismy přes MET | Dokončena studie časné fáze, plánována navazující fáze |
| Rakovina plic | Mutace a amplifikace EGFR, aktivace MET | Lék již schválen u vybraných podtypů |
| Rakovina tlustého střeva | U části pacientů nadměrná exprese EGFR a aktivace MET | Časná stadia klinického výzkumu |
Co to znamená pro pacienty a lékaře
Příchod takové terapie otevírá několik důležitých směrů uvažování o léčbě rakoviny hlavy a krku. Za prvé, do středu pozornosti se dostává nejen účinnost měřená v měsících přežití, ale i kvalita každodenního fungování. Možnost podávat lék ve formě injekce, nižší toxicita a šance zachovat si základní životní aktivity jsou argumenty, které mají pro nemocné i jejich blízké velkou váhu.
Za druhé, stále zřetelněji se ukazuje, že u nádorů spojených s HPV a drahami EGFR/MET jsou zapotřebí terapie „šité na míru" biologii konkrétního onemocnění. Amivantamab do tohoto trendu přesně zapadá jako příklad léku navrženého na základě konkrétních molekulárních cílů, nikoli obecných chemoterapeutických schémat. V praxi to může znamenat nutnost častějšího genetického testování nádorů a lepšího profilování pacientů již ve fázi stanovení diagnózy.
