Vytápění dominuje účtům za elektřinu, ale není v tom samo
Jakmile přijdou první mrazy, začneme podezíravě sledovat radiátory. Jenže skutečný „zloděj proudu" funguje kousek vedle a většina lidí si ho vůbec nevšimne.
Nestojí v obývacím pokoji, nesvítí jako televize a nebzučí jako lednice. Přesto dokáže spolknout tolik energie, že na účtu za elektřinu obsazuje místo hned za elektrickým vytápěním. A v zimě jeho apetit ještě roste.
V domech vytápěných elektřinou mají přímotopy a elektrické kotle největší podíl na spotřebě energie. Odhady evropských energetických institucí ukazují, že typický rodinný dům vytápěný elektřinou spotřebuje přes 4 000 kWh ročně jen na udržení tepla. Při dnešních sazbách to odpovídá stovkám eur, tedy několika tisícům korun.
V bytech je absolutní spotřeba nižší, ale poměry zůstávají podobné. Elektrické vytápění jednoznačně nejvíce nafukuje účet v topné sezóně.
Elektrické vytápění je jedničkou v domácích výdajích za energii. Hned za ním se skrývá méně nápadný, ale velmi energeticky náročný spotřebič – ohřívač vody.
Domácí žebříček největších spotřebičů energie
Mnozí by tipovali kuchyni jako největšího hříšníka. Realita je ale trochu jiná. Kuchyňské spotřebiče sice odebírají hodně wattů, jenže většinou je používáme jen krátce.
Kuchyně – vysoký příkon, krátká doba provozu
- Sklokeramická deska používaná přibližně 400krát ročně – přes 150 kWh za rok.
- Elektrická trouba při pravidelném pečení – přibližně 140–150 kWh ročně.
- Lednička s mrazákem – průměrně přes 300 kWh za rok, protože běží nepřetržitě.
- Samostatná mraznička – kolem 300 kWh ročně.
- Myčka nádobí pro rodinu – téměř 200 kWh při běžném počtu cyklů.
Na papíře to vypadá hrozivě, ale většina těchto spotřebičů pracuje cyklicky nebo jen po omezenou dobu. Jejich podíl na celkovém účtu je proto přece jen menší než u dvou hlavních „viníků" – vytápění a ohřevu vody.
Elektronika a internet také přikládají pod kotlík
K účtu přispívají i elektronické přístroje, zejména ty zapnuté mnoho hodin denně:
- Televize spuštěná asi 7 hodin denně – téměř 190 kWh za rok.
- Router a modem, které prakticky nikdy neodpočívají – téměř 100 kWh ročně.
- Stolní počítač při každodenní práci několik hodin – přes 120 kWh ročně.
Každý jednotlivý přístroj katastrofu neudělá, ale dohromady vytvářejí trvalou základní spotřebu energie, kterou nelze ignorovat.
Největší požírač po vytápění: ohřívač vody
Skutečné překvapení se zpravidla skrývá v koupelně nebo v technické místnosti. Elektrický ohřívač vody – nejčastěji ve formě velkého zásobníku – generuje druhý největší náklad na elektřinu v domácnosti.
U typického zásobníku s objemem přibližně 200 litrů může roční spotřeba energie dosáhnout až přibližně 1 700 kWh. Při přepočtu na ceny elektřiny to představuje stovky eur ročně – částku srovnatelnou s výdaji za vytápění v menším bytě.
Elektrický ohřívač vody dokáže za rok spotřebovat téměř polovinu toho, co plné vytápění celého domu – a většina lidí o tom vůbec netuší.
Proč ohřívač vody spotřebuje tolik energie?
Příčin je hned několik a vzájemně se násobí:
- Voda musí být ohřátá a udržovaná na vysoké teplotě celých 24 hodin denně.
- Zásobník odevzdává teplo okolí – čím hůře je izolovaný, tím větší jsou ztráty.
- Termostat bývá nastaven výše, než je ve skutečnosti potřeba.
- V zimě přitéká do instalace studenější voda, takže přístroj pracuje déle a častěji.
- V chladném počasí si lidé rádi dopřejí delší a horkou sprchu nebo koupel.
Odborníci odhadují, že až třetina energie vynaložené na ohřev vody se jednoduše plýtvá. Důvodem jsou příliš vysoké teploty, slabá izolace zásobníku a tepelné ztráty na potrubí.
Zima: ohřívač vody dostává obzvlášť zabrat
V mrazivých měsících pracuje přístroj za obtížnějších podmínek. Teplotní rozdíl mezi vnitřkem zásobníku a okolím roste, takže teplo uniká rychleji. Studená voda z vodovodu navíc musí být dohřáta na stejnou teplotu jako v létě – a to vyžaduje více energie.
Mění se také chování obyvatel domácnosti. Když venku prší a fouká, mnozí si dopřejí delší sprchu nebo se rozhodnou pro koupel ve vaně. Pro ohřívač to znamená další pracovní cykly a další kilowatthodiny navíc.
V zimě ohřívač vody pracuje déle, častěji a pod větší zátěží. To se okamžitě projeví na účtu – i když vinu zpravidla svádíme výhradně na vytápění.
Jak snížit náklady na ohřev vody bez ztráty komfortu
Dobrá zpráva je, že právě na tomto spotřebiči lze poměrně snadno ušetřit, aniž byste museli každodenní život proměnit v odříkání.
Teplota vody – malá změna, velký efekt
Mnoho zásobníků je z výroby nastaveno na přibližně 60 °C nebo i výše. Z hlediska bezpečnosti a běžného používání ve většině domácností postačuje rozsah 50–55 °C. Snížení nastavení o několik stupňů omezí tepelné ztráty i spotřebu energie. Rozdíl pod sprchou pravděpodobně vůbec nepocítíte, ale na účtu se projeví.
Izolace zásobníku a potrubí
Pokud ohřívač stojí v chladné místnosti, vyplatí se ho dodatečně zaizolovat – například speciálním termálním obalem. Jde o jednoduchý způsob, jak omezit tepelné ztráty a snížit náklady klidně o desítky eur ročně. Podobně fungují izolační návleky na nejdůležitějších úsecích potrubí s teplou vodou.
Úspornější zacházení s vodou
Velký potenciál mají i drobná vylepšení v koupelně a kuchyni:
- Perlátor nebo omezovač průtoku na umyvadlové baterii a ve sprše.
- Sprchová hlavice s nižším průtokem vody.
- Hlídání, zda nenecháváme zbytečně téct vodu, například při čištění zubů.
Regulací průtoku spotřebujete méně teplé vody při stejném pohodlí. Ohřívač pak musí méně často dohřívat zásobu.
Servis a nastavení provozu
Pravidelná kontrola přístroje odborníkem pomůže odhalit vodní kámen, poškozený termostat nebo nefunkční topné těleso. Usazený kámen na topném tělese funguje jako deka – brání přenosu tepla do vody, takže spotřebič potřebuje více energie ke stejnému výsledku.
U řady modelů se také vyplatí využít časový spínač. Pokud se cena elektřiny liší podle denní doby, je výhodné ohřívat vodu především v hodinách levnějšího tarifu.
Na co dalšího se zaměřit při domácí spotřebě energie
Samotné snížení teploty v zásobníku a přidání izolace nevyřeší úplně vše, ale dává solidní základ. Vyplatí se sestavit si jednoduchou hierarchii opatření: nejprve vytápění a ohřívač vody, teprve potom elektronika a drobné spotřebiče.
Dobrým nápadem je také pravidelná analýza účtů za elektřinu. Pokud po výměně sprchové hlavice zaznamenáte pokles spotřeby, snáze se motivujete k dalším krokům – třeba k výměně staré mrazničky za model s vyšší energetickou třídou.
Stále více lidí se rozhoduje pro kombinaci několika řešení najednou: lepší izolace domu, termostatické hlavice na radiátorech, omezovače průtoku vody a rozumné nastavení ohřívače. Efekt se násobí – jednotlivé změny přinášejí umírněné úspory, ale dohromady dokážou viditelně odlehčit domácímu rozpočtu, zvláště v chladných měsících.
