Nenápadný, ale nezaměnitelný návštěvník jarních zahrad
Na přelomu března a dubna se v mnoha zahradách objevuje neobyčejně pohyblivý a nápadný ptáček. Má „masku" přes oko a po kmenech stromů se pohybuje hlavou dolů. To není trik – to je brhlík, malý obyvatel lesů a starých sadů, který stále častěji zavítá i do soukromých zahrad.
Jeho návštěva není náhodná. Vybírá si pouze místa, která splňují konkrétní podmínky. Pokud ve vaší zahradě rostou vzrostlé stromy, máte slušnou šanci ho spatřit.
Brhlík – drobný pták s velkým charakterem
Brhlíka poznáte na první pohled. Má zavalitou postavičku, špičatý zobák a modravě šedý hřbet. Břicho je oranžové, místy lehce rezavé. Přes oko mu prochází tmavý pruh, který působí jako maska.
Tento vzhled dokonale odpovídá jeho pohybovým schopnostem. Brhlík bez problémů sestupuje po kmeni stromu svisle dolů, s hlavou namířenou k zemi – to je mezi zahradními ptáky skutečná rarita. Pevné nožky a ostré drápy mu umožňují volně šplhat po kůře oběma směry.
Brhlík je jediný náš malý pták, který dokáže hbitě běhat po kmeni jak nahoru, tak dolů – jako drobný lesní akrobat.
Jakmile se usadí v okolí, hlasitě dává o sobě vědět. Vydává krátké, ostré výkřiky, opakované za sebou několikrát. Tak si vymezuje teritorium. Pokud uslyšíte energické, suché cvakání přicházející z korun stromů, rozhlédněte se pozorně – s velkou pravděpodobností jde právě o brhlíka.
Proč právě duben? Stručný kalendář brhlíka
Brhlík je stálým ptákem, tedy teoreticky zůstává u nás po celý rok. V praxi ho ale mnoho zahradníků výrazněji zaznamenává až na jaře, kdy začíná hnízdní období. Tehdy intenzivně hlídkuje na svém území a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co dělá brhlík? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz v kůře stromů |
| Červenec–září | Putuje mezi stromy, využívá hojnosti hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy okamžik, kdy jeho přítomnost nejsnáze zachytíte. Stává se pohyblivějším, častěji „promlouvá" a pečlivě prozkoumává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je silně vázán na stromy, zejména staré. Zajímají ho především kmeny s přirozenými štěrbinami, trouchnivějícími částmi a dutinami.
Pokud v zahradě není ani jeden dospělý strom s přirozenými dutinami, šance na hnízdění brhlíka klesá téměř na nulu.
Nejpříznivější místa jsou:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- nemovitosti, kde je ponechána alespoň část „divokého" koutu se vzrostlými stromy,
- staré aleje stromů s četnými přirozenými dutinami.
Brhlík dutiny sám nevytesal. Využívá již existující otvory – po datlech nebo vzniklé trouchnivěním dřeva. Přitom mu není lhostejná velikost vchodu. Pokud je otvor příliš velký, zmenší ho pomocí jílovité zeminy nebo bláta, čímž vytvoří jakousi „rámečku" kolem vstupu. Hnízdo se tak stane obtížněji dostupným pro predátory i konkurenční ptáky.
Lesní inspektor ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Život brhlíka se prakticky výhradně točí kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Osídluje především listnaté lesy, staré sady a stromy v parcích. Stejné podmínky hledá i v zahradě.
Pokud na pozemku dominuje krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento pták se pravděpodobně neobjeví. Potřebuje strukturu, kterou poskytují letité kmeny, popraskaná kůra a přirozené výrůstky. Čím starší strom, tím více zákoutí a tím větší šance, že brhlíka zaujme.
Z přírodního hlediska má přítomnost tohoto ptáka celou řadu výhod. Prohledáváním kůry při hledání larev a hmyzu pomáhá omezovat počty škůdců. V jistém smyslu plní roli „inspektora kvality" stromů v zahradě – pravidelně je kontroluje ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se s ročními obdobími výrazně mění. V teplejší části roku převládá živočišná bílkovina, v zimě naopak semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík zaměřuje především na to, co se skrývá pod kůrou: larvy, brouky, pavoukovce a různé drobné bezobratlé. Taková potrava je nezbytná pro rychle rostoucí mláďata. Pták pečlivě prohledává kmeny stromů a nahlíží do každé trhliny a štěrbiny.
Podzim a zima – semena a ořechy
Když hmyzu ubývá, brhlík mění jídelníček. Sahá po semenech, ořeších a tvrdých plodech. Rád si vybírá:
- semena slunečnice,
- vlašské a lískové ořechy (rozlouskne je nebo rozdrtí),
- zrna z šišek jehličnanů,
- další tvrdá semena, která dokáže rozbít silným zobákem.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá pouze ta, která nabízejí hodnotné, vysoce kalorické suroviny. Drcené ořechy a slunečnice jsou rozhodně lepší volbou než levné směsi s velkým podílem prosa.
Jak zvýšit šanci na příchod brhlíka do zahrady?
Tohoto ptáka nelze „objednat" na přání, ale lze vytvořit podmínky, které mu nahrávají. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí zde funguje velmi účinně.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chyba, které se stále dopouští mnoho majitelů pozemků, je kácení všech stárnoucích stromů „kvůli pořádku". Přitom právě ty jsou pro ptáky nejlepšími domovy.
Místo odstraňování každého stromu s dutinou stojí za to nechat odborně posoudit jeho stav. Často stačí seříznout část koruny, aby byl strom bezpečný, a přitom nadále poskytoval úkryt mnoha druhům včetně brhlíka.
Nechte přírodu dělat svou práci
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Mrtvé části kmenů, drobné trouchnivějící větve nebo přirozené praskliny v kůře zahradu nekazí – naopak budují její rozmanitost. Právě v takových místech vznikají přirozená zákoutí ideální pro hnízdění.
Chcete-li jít ještě dál, můžete pověsit budku s malým otvorem přizpůsobeným drobným ptákům. Občas brhlík takové konstrukce využije a otvor „upraví" hlínou, aby ho přizpůsobil svým potřebám.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoli
Když přijde zima, vyplatí se postarat o vhodný jídelníček. Pokud doufáte, že se brhlík v okolí usadí, věnujte pozornost složení krmiva. Osvědčuje se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým podílem olejnatých semen.
Zbytky pečiva a silně průmyslově zpracované potraviny raději vynechte. Neprospívají ani brhlíkovi, ani ostatním okřídleným návštěvníkům.
Proč dát divokým ptákům prostor?
Brhlík, stejně jako mnoho dalších druhů, požívá zákonné ochrany. Nejde o to ho ochočit nebo přivyknout na ruku. Cílem je spíše vytvořit zahradu, ve které mohou divoká zvířata fungovat po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, obohacuje krajinu a činí každodenní život zajímavějším. Pozorování brhlíka běžícího po kmeni hlavou dolů je zážitek, který předčí leckterý přírodopisný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná vnímat staré stromy jinak. Místo aby je považovali za problém k pokácení, vidí v nich živé domy pro ptáky, hmyz a drobné savce. V praxi stačí ponechat na pozemku jediný takový strom a šance na návštěvu brhlíka výrazně vzroste.
Pokud tedy v dubnu uslyšíte charakteristické, energické volání ze koruny staré jabloně, zastavte se na chvíli. Možná na kmeni, mezi záplatami kůry, sedí právě drobný modro-oranžový akrobat, který vyhodnotil vaši zahradu jako místo hodné k přebývání.
