Průměrný věk při prvním porodu se blíží třicítce
Nejnovější unijní data odhalují znepokojivý trend: průměrný věk ženy při prvním porodu v Evropě se nebezpečně přibližuje třiceti letům. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou přitom obrovské – od raných dvacítek v některých státech až po hranici 32 let v těch nejbohatších.
Podle oficiálních statistik se žena v zemích Evropské unie stává matkou poprvé průměrně ve věku 29,8 roku. To je zhruba o rok později než před deseti lety. Trend je jasný: každá další generace odkládá rozhodnutí o rodičovství dál a dál.
| Země | Průměrný věk při prvním dítěti |
|---|---|
| Moldavsko | 24,7 roku |
| Itálie | 31,8 roku |
| Průměr EU | 29,8 roku |
Moldavsko stojí na jednom konci tohoto spektra – tamní ženy se stávají matkami výrazně dříve. Na opačném pólu se nachází Itálie, kde první dítě přichází na svět nejčastěji až po třicítce, v okolí 32. narozenin.
Rozdíl více než sedmi let mezi nejdříve a nejpozději rodícími Evropankami ukazuje, jak dramaticky se proměnil životní model v různých částech kontinentu.
Východ rodí dříve, západ a jih čeká déle
Výzkumníci poukazují na zřetelné geografické rozdělení. Ve státech střední a východní Evropy přicházejí první děti obvykle v polovině nebo na konci dvacátek. V zemích západní a jižní Evropy většina žen čeká až do raných třicítek.
Na severu a západě kontinentu patří mezi ty, které se pro mateřství rozhodují nejpozději, ženy z těchto zemí:
- Dánsko
- Německo
- Irsko
- Kypr
- Nizozemsko
- Portugalsko
- Švédsko
- Lichtenštejnsko
- Norsko
Zajímavé je, že mnohé z těchto zemí zároveň vykazují relativně vyšší míru plodnosti v evropském srovnání. To je jasný signál: pozdější rodičovství neznamená automaticky méně dětí, spíše jen jejich časové posunutí.
Proč evropské ženy odkládají rozhodnutí o dítěti?
Demografové upozorňují, že napříč celou Evropou se opakuje podobná sada „startovních podmínek" pro založení rodiny. Než přijde na svět dítě, chce mít většina lidí za sebou několik klíčových kroků.
Co lidé považují za nezbytné před těhotenstvím?
- Dokončení studia nebo odborného vzdělání
- Stabilní zaměstnání a pocit finanční jistoty
- Vlastní bydlení nebo alespoň dlouhodobý pronájem
- Pevný a prověřený vztah s partnerem či partnerkou
Budování stabilních vztahů také trvá déle než dříve. Lidé častěji střídají zaměstnání, města i země. To komplikuje plánování dlouhodobých vztahů a posouvá okamžik, kdy pár dospěje k přesvědčení, že „teď je ten správný čas".
Odborníci zdůrazňují, že velikost rodiny, o níž Evropané sní, se nijak radikálně nezměnila. Mění se především moment, kdy se ji pokoušejí naplnit.
Zdravotní dopady pozdního rodičovství jsou znatelné
Lidské tělo nestíhá tempo společenských trendů. S přibývajícím věkem roste riziko problémů s plodností – a to jak u žen, tak u mužů. Roky může člověk mít pocit, že „čas ještě je", a pak se ukáže, že otěhotnět vyžaduje mnoho pokusů nebo lékařskou pomoc.
Když pár čeká do třicítky nebo ještě déle, okno pro případná další těhotenství se výrazně zužuje. V praxi to znamená, že část lidí nestihne mít tolik dětí, o kolika původně uvažovala. Odtud pramení stále silnější zájem o reprodukční medicínu.
Prudký nárůst popularity metod asistované reprodukce
V celé Evropě výrazně roste počet léčebných cyklů neplodnosti, včetně oplodnění in vitro. V roce 2021 bylo provedeno více než 1,1 milionu takových zákroků v téměř 1 400 klinikách.
To je ohromující číslo, které ukazuje, jak rozšířený je problém odkládání mateřství a otcovství. Tyto metody mohou být účinné, ale pro pacienty rozhodně nejsou bez zátěže.
- Finanční náklady: v mnoha zemích je léčba částečně nebo zcela hrazena z vlastní kapsy.
- Emocionální zátěž: zdlouhavá léčba, opakované neúspěšné pokusy, napětí ve vztahu.
- Omezená dostupnost: v některých státech jsou procedury nedostupné pro svobodné ženy, stejnopohlavní páry nebo osoby nesplňující věková kritéria.
Posouvání věku prvního dítěte způsobuje, že léčba neplodnosti přestává být výjimkou a stává se trvalou součástí evropského zdravotního prostředí.
Proč mají „pozdě rodící" země někdy vyšší porodnost?
Na první pohled by pozdější mateřství mělo logicky znamenat méně narozených dětí. Ve skutečnosti některé státy, kde ženy čekají na první dítě déle, dosahují vyšší míry plodnosti než regiony, kde se rodí dříve.
Výzkumníci to vysvětlují mimo jiné širší nabídkou podpory pro rodiny:
- dlouhá rodičovská dovolená s vysokými dávkami,
- dostupné jeslí a mateřské školy,
- flexibilní práce a ochrana zaměstnání po narození dítěte,
- programy příspěvků na bydlení nebo půjček pro rodiny.
Pokud stát, samosprávy a zaměstnavatelé skutečně usnadňují slaďování práce s rodičovstvím, část lidí se rozhodne pro další dítě i přes pozdní start. Naopak tam, kde je podpora slabší, mnoho párů zůstane u jednoho dítěte, přestože by si přálo rodinu větší.
Co v praxi znamená „okno plodnosti"?
Pojem „okno plodnosti" se stále častěji vrací do diskusí o odkládání rodičovství. Jde o ta léta, kdy je šance na přirozené otěhotnění a donesení těhotenství statisticky nejvyšší. Pro ženy je biologicky nejpříznivější období dvacítka a začátek třicítky. Poté rizika narůstají a ovariální rezerva se zmenšuje.
To neznamená, že těhotenství po třicítce je nemožné. Jde o pravděpodobnost, počet pokusů, četnost potratů a zbývající čas na případná další děti. Lékaři stále důrazněji doporučují, aby lidé při plánování kariéry, bydlení nebo cestování zohledňovali také vlastní biologii.
Pro část lidí představuje mezistupeň zmrazení vajíček v mladším věku s odložením těhotenství na později. Jde však o nákladný zákrok bez stoprocentní záruky výsledku. Nejlepším nástrojem v praxi zůstávají informace: znalost toho, jak rychle se plodnost po třicítce mění a jaké jsou reálné šance na těhotenství v daném věku.
Trend stále pozdějšího mateřství se v nejbližších letech pravděpodobně neotočí. Rozhodnutí o dětech je čím dál více svázáno s trhem práce, bytovou politikou a kvalitou pečovatelských služeb. Reprodukční medicína přitom bude nabývat na významu, protože pro mnoho párů se stane poslední šancí, jak naplnit rodičovské plány v značně posunutém „okně" života.
