Překvapivý objev na stavbě odhalil nejstarší zlato světa
Dávno před vznikem pyramid a mezopotámských chrámů vzkvétala u Černého moře komunita, která dokonale ovládla zpracování zlata. Archeologické nálezy z tohoto místa zcela převracejí naše dosavadní představy o počátcích šperkařství a vzniku mocenských struktur.
V bulharské Varně, na zdánlivě obyčejném staveništi, narazili dělníci na pohřebiště starší než mnohé proslulé starověké civilizace. Tato nekropole se ukázala být pokladnicí plnou zlatých předmětů, ale především klíčem k pochopení toho, jak se rodily první elity a společenské hierarchie.
Náhodný nález bagrem změnil pohled na lidskou historii
Na podzim roku 1972 stavební četa pracující na okraji Varny zastavila stroje. Ve výkopu se místo hlíny začaly objevovat kosti a úlomky nádob. Na místo přivolali archeology a rychle se ukázalo, že nejde o běžný hrob, nýbrž o rozsáhlé pohřebiště z přelomu pátého a čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
Během zhruba dvou desetiletí vykopávek badatelé odkryli téměř 300 hrobů. V 62 z nich se nacházely předměty ze zlata. Postupem času napočítali přes 3000 artefaktů: náhrdelníky, náramky, náušnice, korálky i drobné plíšky, které se kdysi přišívaly na oděvy a vytvářely tak zářivé obřadní roucha.
Celková hmotnost zlatých předmětů z varnské nekropole přesahuje šest kilogramů. Jedná se o nejstarší tak rozsáhlý soubor důkazů o zpracování zlata člověkem, datovaný přibližně 6600 let zpět.
Na jiném nalezišti v Bulharsku byl později objeven drobný zlatý korálek, možná ještě nepatrně starší. Jeho datování však vzbuzuje pochybnosti. V případě Varny máme ucelený obraz: hřbitov s četnými hroby, dobře zachovaný kontext a konzistentní radiokarbonová data.
Zlatý stařec z hrobu číslo 43
Mezi stovkami pohřbů jeden přitahuje pozornost nejvíce. Archeologové ho označili číslem 43. Právě zde odpočíval muž, který za svého života nepochybně patřil k absolutní společenské špičce své komunity.
Kostra náležela osobě starší šedesáti let, což samo o sobě na tehdejší dobu naznačuje vysoké postavení a relativně dobré životní podmínky. Tělo uložili v obklopení výjimečné sady předmětů: zbraní, šperků, ozdob a doplňků ze zlata v množství, jaké neměl žádný jiný hrob na tomto pohřebišti.
V jediném hrobě číslo 43 bylo uloženo téměř třetina veškerého zlata nalezeného v celé nekropoli. Taková koncentrace bohatství nemá v jiných pohřbech z tohoto období obdoby.
Zlatá sekera a nejzvláštnější předmět
V rukou zesnulého badatelé identifikovali sekeru s rukojetí pokrytou zlatým plechem. Nešlo o obyčejný nůž či zemědělské nářadí. Takový předmět pravděpodobně spojoval funkci symbolu moci, zbraně a znaku příslušnosti k elitě.
Stejně fascinující – a dnes vzbuzující řadu otázek – je zlaté pouzdro na penis. Jde o jediný takový artefakt z tohoto naleziště a jeden z mála známých z tak raného období. Nesloužilo zřejmě k běžnému užívání, spíše připomíná ceremoniální součást oděvu, která měla zřetelně zdůraznit mužnost, plodnost a privilegované postavení zemřelého.
- Sekera s bohatě zdobenou zlatou rukojetí
- Četné náhrdelníky a náramky z plíšků a korálků
- Zlaté ozdobné prvky přišívané na látky
- Unikátní pouzdro na penis jako výraz prestiže a mužnosti
Tak zlatem nasycený pohřeb nenechává nikoho na pochybách: šlo o osobu obdařenou obrovskou mocí. Místní vůdce? Kněz? Mistr tavby kovů? Archeologové nedokáží odpovědět jednoznačně, všechny stopy však vedou k elitě spojující politické, hospodářské i náboženské funkce.
Nejstarší zlaté šperky a zrod nerovnosti
Dřívější neolitické společnosti v Evropě využívaly především kámen, kosti, keramiku a měď. V oblasti dnešního Bulharska se odehrálo něco přelomového: zpracování zlata dosáhlo zcela nové úrovně. Tamní předměty nejsou primitivními hrudkami, ale promyšlenými ozdobami, často velmi drobnými.
Zlato plnilo nejen dekorativní, ale především společenskou funkci: označovalo, kdo vládne, kdo má přístup ke zdrojům a kdo stojí nejblíže posvátné sféře.
Vědci spatřují ve Varně jeden z nejstarších příkladů výrazné hierarchie. Část osob spočinula v prostých hrobech prakticky bez vybavení. Jiné rozloučili s bohatou výbavou nádob, nástrojů a ozdob. Nejvýše na této stupnici se nacházejí právě nemnohé hroby doslova zalité zlatem.
Přehled typů pohřbů podle vybavení
Chudý pohřeb – bez cenných předmětů, občas jednotlivá keramika. Pravděpodobně členové komunity bez zvláštního významu.
Pohřeb s výbavou – nástroje, zbraně, měděné a kamenné ozdoby, keramika. Zřejmě řemeslníci, bojovníci, respektované osoby.
Zlatý pohřeb – zlaté šperky, insignie, symboly prestiže. Politická a náboženská elita, možní vůdci.
Rozmístění bohatších a chudších hrobů ukazuje, že nešlo o náhodu. Tato společnost měla již jasná pravidla dělení moci a prestiže. Vynořuje se tedy otázka: neměli bychom oblast Černého moře považovat za jedno z prvních center organizované civilizace, nikoli jen za vzdálenou „předehru" k Egyptu a Mezopotámii?
Proč se právě Balkán stal kolébkou zlata
Archeologové vidí v tomto regionu jedinečné spojení několika faktorů. Zaprvé se poblíž nacházela ložiska mědi a pravděpodobně i přírodního zlata. Zadruhé přímořské komunity využívaly obchodní cesty vedoucí podél pobřeží, což usnadňovalo dálkový obchod.
Zatřetí toto období časově odpovídá dynamickému rozvoji hornictví a metalurgie. Odborníci hovoří dokonce o „revoluci mědi a zlata" v jihovýchodní Evropě. Metalurgické dílny mohly pracovat nejen pro místní potřeby, ale také posílat výrobky dál, čímž posilovaly pozici místních elit.
Bez přístupu k surovinám, rostoucího obchodu a technických dovedností by žádný vůdce z hrobu 43 neměl čím se pochlubit. Zlatá nádhera představuje konečný výsledek rozvoje celých řetězců směny a výroby.
Nejbohatší hroby tudíž nejsou pouze estetickou zajímavostí. Vypovídají mnoho o síti kontaktů, toku zboží a o tom, kdo tuto síť ovládal. Právě v rukou nemnohých se soustředila ekonomická převaha, a s ní i politická síla.
Šperky jako jazyk moci a posvátna
Z dnešní perspektivy si zlaté náhrdelníky či náramky spojujeme s luxusem a módou. Pro obyvatele okolí Varny před více než šesti tisíci lety neslo zlato ještě jinou váhu: náboženskou a symbolickou. Kov, který nerezne a nemění barvu, lze snadno spojovat s nesmrtelností, sluncem, božskou energií.
Není divu, že zlato se objevuje především v pohřbech výjimečných osob. Taková sada ozdob mohla označovat prostředníka mezi lidmi a božskou sférou, strážce rituálů, vůdce obdařeného „právem vládnout shůry".
Příklad hrobu 43 rovněž ukazuje, že tělo vůdce se po smrti stávalo jakýmsi „ideologickým pomníkem". Okázalý pohřeb sděloval živým: zde leží člověk, jehož moc přesahuje běžnou existenci, proto jeho pozemské ostatky musí zdobit nejcennější materiál.
Co nám varnská nekropole prozrazuje o nás samých
Při pohledu na fotografie zlatých korálků z Varny lze jen stěží uvěřit, že vznikly tak dávno. Jsou drobné, pravidelné, velmi jednotvárné. To je výsledek nejen řemeslného talentu, ale také velkého množství času věnovaného výrobě. Znamená to, že někdo takové specialisty financoval, osvobozoval je od zemědělských prací a staral se o jejich obživu.
Proto mnozí badatelé spatřují v této nekropoli první velmi zřetelný krok směrem ke třídní společnosti. Na vrcholu stojí elita kontrolující obchod a výrobu kovů. Uprostřed se nacházejí řemeslníci a bojovníci. Na dně pak většina obyvatelstva udržující celý systém prací na polích a chovem dobytka.
Pro současné čtenáře to může být překvapivé: už před 6600 lety se lidé dělili na bohaté a chudé a šperky představovaly jeden z hlavních znaků tohoto rozdělení. Zlato prestiž nepřinášelo – přímo ji vytvářelo a upevňovalo rozdíly mezi skupinami.
Stojí za připomenutí, že zlatá nádhera hrobu 43 nevznikla ve vzduchoprázdnu. Za každým takovým předmětem stojí mnoho anonymních řemeslníků, horníků, nosičů a rolníků. Jejich jména neznáme, ale právě jejich práce umožnila existenci jedince, který s takovou pompou vstoupil do dějin archeologie. Dnes jejich odkaz obdivujeme v muzejních vitrínách a ty drobné třpytivé korálky vnímáme jako začátek dlouhého příběhu o moci, prestiži a lidské fascinaci zlatem.
