10 oblíbených druhů ovoce z supermarketu nejvíce postříkaných chemií. Toto raději pěstujte na vlastní zahradě

Jíme je téměř každý den a často je dáváme dětem jako svačinu

Málokdo tuší, kolik chemie se v nich ve skutečnosti skrývá. Rostoucí spotřeba ovoce je skvělá zpráva pro zdraví – jenže problém nastává ve chvíli, kdy se na slupce i v dužině usadí celé koktejly přípravků na ochranu rostlin.

Některé druhy z masových pěstíren jich obsahují tolik, že odborníci doporučují: pokud máte zahradu, balkon nebo zahrádku, právě toto ovoce si raději vypěstujte sami a ekologicky.

Proč je v ovoci vůbec tolik pesticidů?

Průmyslové pěstování ovoce funguje podle jednoduchého vzorce: žádné riziko ztrát, maximální výnos, dlouhá přeprava a hezký vzhled na pultu. Na každý problém – houby, škůdce, plíseň při skladování – existuje postřik. Tak vznikají směsi látek, které nezůstávají jen na slupce.

Až 6–7 z každých 10 kusů ovoce z konvenčních pěstíren obsahuje stopy alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin – nezřídka hned několika najednou.

Producenti se hájí „nutností ochrany úrody". Pro spotřebitele je ale podstatné něco jiného: kolik té chemie nakonec skončí na talíři a zda se jí dá skutečně vyhnout tím, že si ovoce vypěstuje sám – třeba i na malé ploše.

Nejvíce postříkané ovoce – top 10 ze supermarketové police

1. Třešně – královna postřiků

Třešně dlouhodobě otevírají seznamy ovoce nejčastěji kontaminovaného chemií. Většina vzorků z konvenčního pěstování obsahuje hned několik látek současně, včetně těch, které jsou podezřelé z negativního vlivu na hormonální systém nebo z podpory vzniku nádorů.

Třešňové stromy napadají mšice a třešňová moucha. Aby ovoce vypadalo dokonale a neobsahovalo červíky, bývají sady postřikovány prakticky až do samotné sklizně.

Na zahradě se vyplatí vsadit na staré místní odrůdy, které jsou obvykle odolnější. Dobré výsledky přinášejí také feromonové pasti a sítě proti hmyzu místo dalších dávek chemie.

2. Jahody – ovoce bez slupky, ale s koktejlem látek

Jahoda nemá typickou ochrannou slupku. Dužina vstřebává vše, co se na plantáži rozstřikuje. Není divu, že velká část jahod z obchodů obsahuje směs několika přípravků najednou.

Mnohé šarže k nám přicházejí z intenzivně zavlažovaných a chemicky chráněných pěstíren, někdy navíc ošetřených pro potřeby dlouhé přepravy.

Dobrá zpráva: jahody je nesmírně snadné vypěstovat vlastními silami. Hodí se do truhlíků na balkoně, do pytlů s hlínou nebo do závěsných nádob. Sazenice rodí už v první sezóně a úroda z několika čtverečních metrů klidně vystačí pro celou rodinu.

3. Hrozny – 15 různých látek v jednom hroznu

Réva vinná je velmi náchylná na padlí a listové choroby. V komerčních pěstírnách to znamená časté postřiky – preventivně, „pro jistotu". Výsledkem jsou stopy i několika desítek různých pesticidů v jediném hroznu. Týká se to jak stolních hroznů, tak těch určených na víno.

Na zahrádce vypadá situace úplně jinak. Stačí slunná zeď, pevná mříž nebo pergola a odrůda proslulá dobrou odolností. Rostlina se rychle rozroste a při minimální biologické ochraně dokáže přinést skutečně bohatou úrodu.

4. Jablka – rekordman v počtu ošetření

Mezi kvetením a sklizní může jabloň v konvenčním sadu projít desítkami ochranných zásahů. Chrání se tak před listovými chorobami, hnilobou plodů i škůdci, kteří se zavrtávají dovnitř jablka.

Loupání sice sníží množství chemie, ale neodstraní ji úplně – část látek proniká do dužiny. Proto je rozumné doma sahat po ovoci z ekologického pěstování nebo od prověřeného malého sadu.

Na předzahrádce se nejlépe osvědčují staré místní odrůdy, obvykle méně náročné na postřiky. Pomáhají feromonové pasti na obaleče, hnízdní budky pro ptáky a ponechání koutků přívětivých prospěšnému hmyzu.

5. Broskve a nektarinky – tenká slupka, široce otevřené dveře pro chemii

Jemná slupka broskví a nektarinek propouští velké množství používaných přípravků. Výzkumy ukazují, že většina šarží z trhu obsahuje stopy pesticidů, často hned několika najednou.

Tyto stromy napadá mimo jiné kadeřavost listů, která dokáže zničit úrodu během jediné sezóny. V komerčních pěstírnách je odpovědí pravidelný postřik.

Na zahradě lze hledat geneticky odolné odrůdy vůči této chorobě. Oblíbené jsou také přírodní rostlinné výtažky nebo léty prověřená měďnatá směs, používaná s rozumem v určitých fázích vývoje stromku.

6. Citrusové plody – silná slupka, a přesto „koupel" v chemii

Mandarinky, pomeranče nebo citrony mají silnou slupku, která část látek skutečně zachytí. Kontrolní data však ukazují, že na povrchu slupek se často nacházejí zbytky přípravků chránících před plísní a hnitím během přepravy a skladování.

Na plantážích bývají citrusy postřikovány také proti listovým a plodovým chorobám. Mytí pod tekoucí vodou a loupání sice snižuje míru expozice, ale neodstraní vše – zejména pokud slupku strouhame do dortů nebo nápojů.

V České republice je pěstování citrusů v zemi možností jen pro naprosté výjimky, v nejpříznivějším klimatu. Stále oblíbenější jsou ale stromky v nádobách: v zimě ve světlé a chladnější místnosti, v létě na terase nebo balkonu. Při takovém pěstování se dá vystačit téměř bez chemie, pokud vsadíte na kvalitní půdu a prevenci.

7. Hrušky – citlivé stromy, časté problémy

Hrušeň je citlivější než jabloň. Snadno podléhá listovým a plodovým chorobám a plody se rychle kazí. Proto se v konvenčních sadech používá mnoho ochranných zásahů, což se pak projeví ve výsledcích laboratorních rozborů: velká část vzorků obsahovala stopy nejméně jednoho přípravku.

Na zahradě se osvědčují hrušně vedené plochým tvarem při zdech – lepší provzdušnění znamená méně problémů s vlhkostí a houbami. Důležité jsou také prosvětlovací řezy a odstraňování napadených zbytků z pozemku.

8. Borůvky a další drobné bobulové ovoce

Borůvky, maliny, rybíz nebo módní goji jsou propagovány jako pokladnice antioxidantů. Zároveň jde o jedny z nejcitlivějších a nejměkčích plodů, které se před očima kazí.

Aby vydržely přepravu a skladování, někteří pěstitelé ochotně sahají po chemické ochraně. Protože jsou plody křehké, jsou náchylnější k vstřebávání použitých přípravků.

Na zahradě se situace zásadně mění. Keře bobulového ovoce se snadno sázejí, brzy začínají rodit a před ptáky a hmyzem ochrání běžná síť. Borůvka potřebuje jen půdu s nižším pH, čehož docílíte přidáním kyselé rašeliny nebo borové kůry.

9. Ostružiny – pohodlné pěstování, ale ne vždy čisté ovoce

Moderní beztrnné odrůdy ostružin způsobily, že se tento plod dostal do velkých pěstíren. Při sklizni z rozsáhlých plantáží přichází ke slovu chemické ničení plevelů a zbytky takových přípravků bývaly v ovoci detekovány.

Na hobby zahradě je ostružina vulkánem energie – roste rychle, dává spoustu plodů, často bez nutnosti jakékoli ochrany. Stačí pevná síť, plot nebo pergola a kontrola rozpínajících se výhonů.

10. Melouny – silná slupka nestačí

Přestože meloun má tvrdou a často silnou kůru, přípravky na ochranu rostlin mohou pronikat do dužiny spolu s rostlinnými šťávami. Melouny trápí listové a kořenové choroby i škůdci vysávající šťávy, což v komerčních pěstírnách vede k četnému ošetření.

Na zahrádce melouny milují slunce a teplo, stejně jako propustnou půdu. Dobře reagují na mulčování slámou nebo netkanou textilií, což omezuje kontakt plodů s vlhkou zemí, a tím i počet zdravotních problémů rostlin.

Jak omezit chemii v ovoci z vlastní zahrady

I malá zahrádka nebo několik velkých nádob na terase dokáže výrazně změnit složení nákupního košíku. Stačí začít s nejvíce postřikovanými druhy a postupně je „přesouvat" do vlastního pěstování.

Každý plod z keře nebo stromu pěstovaného bez chemie znamená menší dávku pesticidů ve stravě – zvláště u dětí, které ovoce jedí nejčastěji.

• Tolerujte malé množství škůdců – stanou se potravou pro slunéčka a další prospěšný hmyz
• Pravidelně přihnojujte domácím kompostem místo minerálních hnojiv
• Chraňte rostliny fyzicky: sítě proti hmyzu a ptákům, lepové a feromonové pasti
• Používejte nálevy z kopřivy, přesličky nebo česneku jako přírodní podporu pro rostliny
• Sázejte odrůdy přizpůsobené místnímu klimatu, nejlépe starší a v dané oblasti osvědčené

Které ovoce se nejvíce vyplatí mít z vlastního pěstování?

Mytí, loupání, vaření – co skutečně spotřebiteli pomůže?

U ovoce z obchodu se vyplatí vypěstovat si několik návyků. Mytí pod tekoucí vodou s jemným drhnutím kartáčkem odstraní část povrchových látek, stejně jako loupání. Vaření nebo pečení může snížit koncentraci některých sloučenin, ale rozhodně ne všech.

Největší roli hraje to, odkud ovoce pochází a jak dlouho bylo „v oběhu". Čerstvý plod z malého místního hospodářství, i bez formálního certifikátu, bývá nezřídka lepší volbou než produkt z intenzivní masové plantáže vzdálené stovky kilometrů.

Malé kroky, velký efekt pro zdraví

Ne každý má dům se sadem, ale téměř každý může něco změnit. Pár keříků jahod na balkonu, nádoba s borůvkou, jeden sloupový jabloní stromek na zahrádce – to je reálné snížení množství pesticidů v každodenní stravě.

Postupem času takový „ovocný plán minimum" často pohltí. Přidáváte další rostliny, učíte se jednoduchým způsobům biologické ochrany a zjišťujete, že místo znepokojování nad seznamem chemikálií v kontrolních zprávách jednoduše trháte do mísy vlastní, čisté ovoce.