Kříženci „doodle“ pod drobnohledem: proč tak často působí problémy

Módní šílenství kolem „doodle" — odkud se vzalo

Labradoodle, cockapoo a cavapoo jsou takzvaní designer dogs — psi vznikající záměrným křížením oblíbených plemen, nejčastěji pudla s dalšími čtyřnohými miláčky. Majitelé doufají, že získají to nejlepší z obou světů: laskavost a půvab rodinného plemene spolu s inteligencí a srstí pudla, která méně dráždí alergiky.

Za poslední dekádu se tito psi stali symbolem moderního mazlíčka. Influenceři je prezentují na sociálních sítích, celebrity s nimi pózují na titulních stranách a chovatelé zesilují svůj marketingový vzkaz: bude to klidné, rodinné a bez alergií. Poptávka proto roste — a s ní i ceny štěňat.

Obraz dokonalého, bezproblémového rodinného psa je u „doodle" z velké části postaven na slibech, nikoli na tvrdých datech.

Rozsáhlá studie: přes 9 tisíc psů pod lupou vědců

Aby vědci z Royal Veterinary College ve Velké Británii zjistili, jak se módní kříženci s pudlem skutečně chovají, sáhli po prověřeném nástroji — dotazníku C-BARQ (Canine Behavioral Assessment and Research Questionnaire). Jde o standardizovaný soubor otázek popisující 24 různých typů chování u psů.

Do studie bylo zahrnuto celkem 9 402 psů. Mezi zkoumanými „doodle" figurovali tři zástupci:

• Cockapoo — kříženec pudla a anglického kokršpaněla,
• Cavapoo — kombinace pudla a cavalier king charles španěla,
• Labradoodle — mix pudla a labradora retrievera.

Výsledky každého křížence byly srovnány s výsledky obou rodičovských plemen. Vědci sledovali mimo jiné:

• agresivitu vůči majiteli,
• agresivitu vůči cizím osobám,
• reakce na jiné psy,
• míru strachu a úzkosti,
• problémy se samotou v bytě,
• celkovou vzrušivost a schopnost uklidnit se.

U každého chování bylo posuzováno, zda kříženec dopadl lépe, hůře nebo srovnatelně oproti čistokrevnému protějšku. Díky tomu bylo možné zjistit, zda křížení charakter skutečně zlepšuje — nebo naopak problematické vlastnosti zesiluje.

Výsledky, které jen málokdo čekal

Studie nenechává příliš prostoru pro optimistické závěry u příznivců módních kříženců. Téměř v polovině porovnání si kříženeci vedli hůře než jejich rodičovská plemena.

Jinými slovy: kříženec se v praxi choval méně žádoucím způsobem než čistokrevný pes mnohem častěji než naopak. Tvrdá data se tedy zásadně rozchází s rozšířeným přesvědčením, že „kříženec s pudlem bude určitě jednodušší".

Téměř polovina analyzovaných vlastností vyzněla v neprospěch módních kříženců. Zlepšení chování se vyskytovalo jen zřídka.

Cockapoo v čele žebříčku nejproblematičtějších kříženců

Nejhůře ze všech dopadl cockapoo. V 16 z 24 hodnocených oblastí chování se tento kříženec prosazoval hůře než obě rodičovská plemena. Zvlášť výrazně se projevovaly:

• agresivita namířená vůči majiteli,
• agresivní reakce na cizí osoby,
• nadměrná vznětlivost a neschopnost se uklidnit.

Cavapoo se rovněž neukázal jako snadný pes. V 11 z 24 oblastí zaostal za rodičovskými plemeny. Výrazněji se u něj vyskytovaly:

• silná úzkostlivost vůči jiným psům,
• potíže se samotou v bytě,
• projevy separační úzkosti, jako je vytí nebo ničení předmětů.

Labradoodle působí o něco příznivěji. V pěti kategoriích dopadl hůře než labrador či pudl, ale v šesti se choval dokonce lépe — například projevoval agresivitu vůči majiteli a jiným psům méně často než čistokrevný pudl. To ukazuje, že ne každý kříženec s pudlem automaticky přináší stejný balíček problémů.

Miliardový byznys a marketingové mýty

Trh s psy „doodle" se v současnosti odhaduje na více než miliardu dolarů ročně. Chovatelé a zprostředkovatelé těží z jednoduchého poselství: krásní, mazliví, chytří, rodinní, „hypoalergenní". Mnoho rodin si štěně pořizuje právě na základě takového slibu.

Vědci upozorňují, že většina těchto tvrzení nemá oporu ve výzkumu. Neexistuje žádná záruka, že kříženec:

• bude snášet děti lépe než rodičovské plemeno,
• se bude snadněji cvičit,
• bude skutečně méně alergizující pro alergiky.

Hezká, kudrnatá srst a módní název toho mnoho neříkají o tom, jak pes bude reagovat na stres, samotu nebo cizí lidi.

Riziko zklamání a opuštění psa

Když jsou očekávání příliš vysoká a realita odlišná, trpí především zvíře. Majitel, který počítal s „bezstarostným mazlíčkem na pohovku", bývá nepřipravený na:

• nutnost důsledného výcviku,
• vysokou míru energie a potřebu pohybu,
• separační úzkost a s ní spojené ničení bytu,
• agresivní reakce pramenící ze strachu nebo frustrace.

Z takového nesouladu vzniká tlak, frustrace a konflikty v domácnosti. V krajních případech to končí předáním psa do útulku nebo dalšímu majiteli. Vědci zdůrazňují, že lepší informovanost o typických vlastnostech daného křížence by mohla počet takových dramatů výrazně snížit.

Ne „zlý pes", ale špatně vybraný pro rodinu

Autoři studie zdůrazňují, že výsledky neříkají, že by smíšená plemena tohoto typu byla „špatnými psy". Mnozí z nich mohou být úžasnými společníky — pokud se dostanou ke správným lidem a dostanou odpovídající výchovu.

Největším problémem není samotný pes, ale propast mezi skutečným temperamentem zvířete a očekáváními člověka.

Aktivní člověk, ochotný se psem pracovat, chodit na výcvik a věnovat čas socializaci, si s energickým cockapoo poradí velmi dobře. Rodina hledající „plyšáka na gauč", která tráví většinu dne mimo domov, však může zažít nepříjemné překvapení.

Jak chytře přistoupit k pořízení módního křížence

Na co se ptát chovatele a čemu věnovat pozornost

Před rozhodnutím o pořízení labradoodla, cockapoo nebo cavapoo se vyplatí:

• zjistit, jaké chování je typické pro rodičovská plemena,
• zeptat se chovatele na povahu rodičů, nejen na jejich vzhled,
• navštívit štěně několikrát a sledovat ho v různých situacích,
• poradit se s behavioristou, pokud něco vyvolává pochybnosti,
• upřímně zhodnotit vlastní životní styl a čas na výcvik.

Správně vedený „doodle" může být výborným společníkem — potřebuje ale víc než hezký pelíšek a módní obojek. Jde zpravidla o velmi bystré psy, kteří se rychle nudí. A v tu chvíli si začínají hledat „zábavu" po svém.

Proč má dotazník C-BARQ vůbec smysl

C-BARQ je nástroj, který umožňuje porovnávat psy opakovatelným a strukturovaným způsobem. Každý pes je samozřejmě individualita, ale jakmile se shromáždí data o tisících zvířat, začínají se pro dané plemeno nebo typ křížence rýsovat charakteristické vzorce.

Pro budoucího majitele to znamená možnost informovanějšího rozhodnutí. Místo slepé důvěry v reklamu může sáhnout po výsledcích takových analýz a upřímně se sám sebe zeptat: jsem skutečně připravený na psa, který má ve srovnání s jinými typy větší sklony k separační úzkosti nebo přehnaně emotivně reaguje na cizí lidi?

V praxi je nejrozumnější přistupovat k módním křížencům stejně jako ke každému jinému plemenu: ověřit si, zda jejich typické potřeby ladí s každodenním životem majitele, počítat s výdaji na výcvik a ujistit se, že celá rodina chápe — i ten nejkrásnější pes může mít náročnou povahu.