Alkohol a paměť: demence, která začíná příliš brzy
Přitom jí lze do značné míry předejít. Řeč je o demenci způsobené chronickým nadměrným pitím alkoholu, jejíž nejzávažnější podobou je Korsakovův syndrom. Lékaři bijí na poplach: jde dnes o jednu z nejčastějších příčin časných poruch paměti ve vyspělých zemích, přičemž jednoduchý a levný ochranný mechanismus je stále přehlížen.
Evropské výzkumy jasně ukazují: čím větší a déle trvající konzumace alkoholu, tím vyšší riziko demence v relativně mladém věku. V rozsáhlé analýze zahrnující desítky tisíc případů časné demence se ukázalo, že většina onemocnění před 65. rokem života souvisela s alkoholem.
Podobné závěry přinášejí finská data. U osob s diagnostikovanou poruchou užívání alkoholu rostlo riziko demence ve středním věku více než pětinásobně u mužů a více než šestinásobně u žen. Ve skupině mužů ve věku 45–64 let bylo nadměrné pití zodpovědné za podstatnou část nových případů demence.
Nadměrné pití nekončí jen cirhózou jater nebo zánětem slinivky. Stále častěji znamená trvalé, nevratné poškození paměti a kognitivních funkcí.
Organizace zabývající se demencí odhadují, že mezi osobami s demencí vznikající před 65. rokem věku trpí kognitivními poruchami spojenými s alkoholem každý osmý. Diagnóza se zpravidla stanovuje mezi 40. a 50. rokem života – v době, kdy jsou mnozí lidé stále profesně aktivní, vychovávají děti a rozhodně se neshodují s obrazem pacienta s demencí.
Od „tvrdého víkendu" ke Korsakovovu syndromu
Dopady alkoholu na mozek tvoří jakési kontinuum. Na jednom konci stojí intenzivní jednorázové pití, které může způsobovat přechodné výpadky paměti. Na druhém konci se nachází těžká, chronická porucha užívání alkoholu vedoucí k hlubokým poškozením mozku.
Nejdramatičtější formou je Korsakovův syndrom – závažný, chronický a prakticky nevratný typ demence. Postihuje především osoby, které dlouhodobě hodně pijí a zároveň trpí nedostatkem vitaminu B1 (thiaminu).
Jak vypadá život s Korsakovovým syndromem?
U nemocného se postupně rozvíjejí velmi závažné poruchy paměti. Mizí vzpomínky na dobu před onemocněním a mozek současně ztrácí schopnost ukládat nové informace. Člověk si nepamatuje, co dělal ráno, s kým mluvil včera, není schopen zopakovat informaci z před několika minut.
Propadající se mezery v paměti mozek „záplatuje" vymyšlenými příběhy. Nejde o vědomé lhaní – jedná se o obranný mechanismus, díky němuž může rozhovor na první pohled vypadat zcela normálně. Dochází ke ztrátě orientace v čase i prostoru. Jednoduchý, dlouholetý návyk – cesta do obchodu nebo do práce – se najednou stává nevybavitelnou.
K tomu přistupují problémy s chůzí a rovnováhou, nejistá chůze, neobratné pohyby a mimovolné pohyby očních bulbů. Nemocní zpravidla nevidí rozsah svého problému – projevuje se tzv. anozognózie, tedy absence vědomí vlastních deficitů. Časté jsou rovněž poruchy chování, které okolí vnímá jako „obtížnou povahu" nebo „následky pití", nikoli jako příznak poškození mozku.
Korsakovův syndrom není „přemíra zábavy na oslavách", ale trvalé poškození mozkových struktur zodpovědných za paměť a orientaci.
Vitamin B1 – malý nedostatek, obrovské škody
Klíčem k pochopení této formy demence je thiamin, tedy vitamin B1. Tělo si ho nedokáže samo vytvořit, musí ho tedy přijímat z potravy. Zdravému člověku obvykle postačuje 1–2 mg denně.
Thiamin se podílí na energetickém metabolismu nervových buněk. Když ho chybí, určité oblasti mozku začínají odumírat. V první fázi vzniká akutní poškození mozku označované jako Wernickeova encefalopatie. Pokud není rychle rozpoznána a léčena vysokými dávkami vitaminu B1, přechází u velké části pacientů v Korsakovův syndrom.
Proč mají osoby pijící takový problém s thiaminem?
- Často jedí příliš málo, protože podstatnou část kalorií jim dodávají alkoholické nápoje.
- Alkohol snižuje vstřebávání vitaminu B1 ze střev.
- Narušuje jeho ukládání v játrech.
- Zvyšuje spotřebu thiaminu v buňkách.
- Časté zvracení a průjmy dále zhoršují jeho vstřebávání.
Tyto faktory dohromady způsobují, že nedostatek B1 narůstá často měsíce, ba i roky. Přitom přípravky s thiaminem jsou levné, bezpečné a lze je podávat ústy, intravenózně i intramuskulárně.
Stačilo by včasné, rutinní podávání vitaminu B1 osobám s rizikovým pitím, aby se mnoha případům těžké demence zcela předešlo.
Tichá chyba v diagnostice: jak rozpoznat Wernickeovu encefalopatii
Největším problémem je skutečnost, že akutní fáze onemocnění – Wernickeova encefalopatie – bývá často přehlédnuta. Klasická trojice příznaků: zmatenost, poruchy pohybů očních bulbů a ataxie, se vyskytuje pouze u malé části nemocných.
Odborníci proto doporučují využívat tzv. Cainova kritéria, která zahrnují širší spektrum příznaků a výrazně zvyšují záchytnost této encefalopatie.
| Klinické kritérium | Co by mělo lékaře znepokojit |
|---|---|
| Výrazná podvýživa | Značný úbytek hmotnosti, velmi nízké BMI, dlouhotrvající zvracení, přísné diety, příznaky malabsorpce |
| Poruchy pohybů očních bulbů | Třes očí, dvojité vidění, omezený rozsah pohybů |
| Mozečkové příznaky | Narušená rovnováha, nejistá chůze, potíže s koordinací |
| Poruchy vědomí nebo paměti | Dezorientace, roztěkaná pozornost, výrazné problémy se zapamatováváním |
Při problematickém pití by již jediný z těchto bodů měl vést k okamžitému podání thiaminu – bez čekání na výsledky počítačové tomografie nebo laboratorních vyšetření. Mozek se poškozuje velmi rychle a jakmile se rozvine Korsakovův syndrom, neexistuje žádná účinná kauzální léčba.
Kdo onemocní častěji a co to stojí systém
Data z velkých klinických center ukazují, že osoby s Korsakovovým syndromem jsou z větší části muži po šedesátce s mnohaletým intenzivním pitím v pozadí. Často se souběžně vyskytuje vysoký krevní tlak, depresivní epizody a další chronická onemocnění.
Prognóza je nepříznivá: těžké poškození kognitivních funkcí, malá šance na zlepšení a vysoká úmrtnost v průběhu několikaletého sledování. K tomu přistupují vysoké náklady na hospitalizaci, rehabilitaci a následnou dlouhodobou péči. Odhady z jednoho z evropských systémů zdravotní péče hovoří o pětimístných částkách ročně na pacienta, přičemž ani to nevede k návratu k soběstačnosti.
Korsakovův syndrom představuje obrovskou zátěž nejen pro rodinu, ale i pro finance celého zdravotního systému – naprosto neporovnatelnou s cenou ampulek s thiaminem.
Proč se nemocní „ztrácejí" v systému
Osoba s touto formou demence bývá příliš mladá pro typická geriatrická oddělení, příliš komplikovaná pro standardní zařízení sociální péče a zároveň příliš „stabilizovaná" pro akutní psychiatrická oddělení. Pro poradny léčby závislostí je někdy „příliš pozdě", protože hlavním problémem přestává být samotné pití a stávají se jím jeho důsledky v podobě demence.
K tomu se přidává silná stigmatizace závislosti na alkoholu a přesvědčení, že si nemocný „za to může sám". S takovým přístupem se mnoho lidí celá léta potácí mezi příjmovými odděleními, interními odděleními a sociálními zařízeními, bez uceleného plánu péče, rehabilitace a podpory rodiny.
Čtyři konkrétní kroky, které mohou změnit statistiky
Lékaři a pacientské organizace poukazují na soubor jednoduchých opatření, která reálně omezují počet nových případů alkoholové demence:
- Rutinní podávání thiaminu (intravenózně nebo intramuskulárně) každé osobě s podezřením na problematické pití nebo v průběhu odvykání od alkoholu.
- Rozsáhlá školení zdravotnického personálu v oblasti včasného rozpoznávání Wernickeovy encefalopatie.
- Zřizování specializovaných center pro osoby s Korsakovovým syndromem, která propojují zdravotní péči, kognitivní rehabilitaci a sociální podporu.
- Začlenění demence spojené s alkoholem do národních preventivních programů a do léčebných postupů závislostí.
Bez takovýchto řešení bude mnoho lidí i nadále přicházet do systému teprve v pokročilém stadiu onemocnění, kdy lze nabídnout již jen podpůrnou péči.
Pozor na glukózu u ohrožených osob
Malý, avšak velmi praktický detail: u silně pijícího a podvyživeného pacienta může podání samotné infuze s glukózou vyvolat akutní encefalopatii. Cukr zvyšuje nároky buněk na thiamin – pokud ho má organismus dramaticky málo, zbývající zásoby se vyčerpají během několika hodin a dále poškodí již narušený mozek.
Pravidlo pro zdravotnický personál: nejdříve thiamin, poté glukóza – nebo oboje současně. Jinak mohou dobré úmysly skončit prudkým zhoršením neurologického stavu.
Co může udělat běžný člověk?
Vedle systémových opatření má obrovský význam každodenní ostražitost. Pokud je v rodině nebo mezi přáteli někdo, kdo dlouhá léta hodně pije, hubne, hůře jí, má problémy s rovnováhou a pamětí, není radno čekat, „až se dá sám dohromady". Jde o okamžik pro intervenci, rozhovor s lékařem a obrácení se na poradnu závislostí.
Vyplatí se také znát základní zdroje thiaminu ve stravě: celozrnný chléb a těstoviny, hnědá rýže, luštěniny, ořechy, vepřové maso, drůbež a vitaminy obohacené obilné produkty. U silně pijící osoby to léčbu nenahradí, ale může to snížit riziko hlubokého nedostatku.
Demence se většinou spojuje s velmi pokročilým věkem a Alzheimerovou chorobou. Příběh Korsakovova syndromu ukazuje, že demence může postihnout lidi v nejproduktivnějším věku a příčinou může být něco tak „obyčejného" jako dlouholeté pití a zanedbávaný nedostatek jediného vitaminu. Pro část lidí může jít o varovný signál, který ještě přijde včas.
