Malá žláza za hrudní kostí, která může chránit před rakovinou

Brzlík – opomíjený orgán imunitního systému

Po léta ho lékaři považovali za bezvýznamný přídavek imunitního systému dospělého člověka. Nový výzkum z Harvard Medical School ale ukazuje něco zcela jiného: stav brzlíku může ovlivňovat riziko rakoviny, srdečních chorob a dokonce i účinnost moderní imunoterapie.

Co vlastně brzlík je a co dělá?

Brzlík je malá žláza uložená v hrudní dutině, těsně za hrudní kostí. Patří do imunitního systému a zajišťuje dozrávání T-lymfocytů – buněk, které rozpoznávají a ničí nakažené i nádorové buňky.

Nejaktivnější je v dětství a dospívání, kdy váží přibližně 30–40 gramů. S věkem se postupně zmenšuje a původní tkáň je nahrazována tukem. U starších lidí může klesnout pod 10 gramů. Dlouhou dobu lékaři předpokládali, že po skončení mládí se brzlík prakticky „vypne" a přestane hrát jakoukoliv reálnou roli.

Nové analýzy naznačují, že brzlík v dospělosti ze hry nevypadá – jeho postupný úbytek je spojen s vyšším výskytem rakoviny, kardiovaskulárních chorob a horším celkovým zdravotním stavem.

Harvardský výzkum: lepší brzlík, nižší úmrtnost

Dva rozsáhlé výzkumné projekty harvardského týmu, publikované v časopise Nature, přivádějí pozornost zpět k tomuto orgánu. Vědci analyzovali snímky z počítačové tomografie (CT) u tisíců pacientů. Sledovali přitom tři klíčové věci:

• velikost brzlíku,
• tvar orgánu,
• míru nahrazení tkáně tukem.

K hodnocení snímků využili techniky hlubokého učení z oblasti umělé inteligence, které dokážou zachytit jemné rozdíly ve struktuře orgánu, jež jsou pouhým okem prakticky neviditelné.

V jedné ze studií sledovali vědci osudy 27 612 dospělých po dobu 12 let. Na začátku byli všichni v zásadě zdraví. Ukázalo se, že ti s lépe zachovaným brzlíkem měli až o 50 % nižší celkové riziko úmrtí v porovnání s těmi, jejichž orgán byl výrazně pozměněn.

Vědci zdůrazňují, že brzlík vytváří nové T-lymfocyty i v dospělosti, i když pomaleji. Jakmile tento proces slábne, organismus hůře zvládá nádorové buňky a chronické záněty.

Imunoterapie rakoviny a stav brzlíku

Druhý projekt zahrnoval 3 476 onkologických pacientů, kteří dostávali léky z oblasti imunoterapie. Ve skupině byli lidé s rakovinou plic, prsu, ledvin i melanomem. Všem byl stav brzlíku posouzen na základě CT snímků ještě před zahájením léčby.

Výsledky byly velmi výmluvné. Pacienti s lépe zachovaným brzlíkem vykazovali:

• o 37 % nižší riziko progrese nemoci po léčbě,
• o 44 % nižší riziko úmrtí během sledovaného období.

Dosud onkologové zakládali rozhodnutí o imunoterapii převážně na vlastnostech samotného nádoru – například na hladině proteinu PD-L1 nebo přítomnosti určitých neoantigenů. Tato data jsou užitečná, ale ne vždy spolehlivě předpovídají, kdo z léčby skutečně profituje.

Výsledky naznačují, že je třeba se dívat nejen na nádor samotný, ale také na „kondici" imunitního systému – a brzlík je jedním z jeho klíčových ukazatelů.

Zatím neexistuje jednoduchý rutinní test pro hodnocení zdraví brzlíku v běžné ambulanci. Vědci však předpokládají, že s dalším rozvojem výzkumu se taková diagnostická nástroje začnou objevovat v klinické praxi.

Kdo má zdravější brzlík: ženy, sportovci a nekuřáci

Pohlaví hraje roli

Harvardské analýzy ukazují, že ve stejné věkové skupině mají lepší stav brzlíku častěji ženy než muži. To dobře koresponduje s již známými epidemiologickými daty: ženy se dožívají vyššího věku a mívají obecně silnější imunitní odpověď.

Pohyb prospívá, kouření a obezita brzlík ničí

Výzkumníci sledovali také životní styl účastníků. Nejdůležitější zjištění jsou tato:

• lidé s pravidelnou fyzickou aktivitou měli lépe zachovanou tkáň brzlíku,
• u obézních osob byl orgán výrazně více „ztučnělý" a zmenšený,
• u kuřáků se stav brzlíku zhoršoval s každým rokem kouření i s každou další vykouřenou krabičkou denně.

Zajímavostí je, že výzkum neprokázal výraznou závislost mezi mírnou konzumací alkoholu a stavem brzlíku. To neznamená, že alkohol zdraví neškodí – pouze v tomto konkrétním případě se jednoznačná spojitost nepodařila prokázat.

Pohyb, kontrola tělesné hmotnosti a vyhýbání se tabákovému kouři neprospívají jen srdci a plicím. Nejnovější data naznačují, že mohou také zpomalovat „stárnutí" brzlíku.

Proč je brzlík pro imunitu tak zásadní?

V brzlíku se mladé T-lymfocyty učí rozlišovat „vlastní" od „cizího". Právě tam procházejí selekcí – buňky, které reagují příliš slabě nebo naopak příliš silně, jsou vyřazeny. Do krve a tkání se dostávají pouze správně vycvičené lymfocyty.

Pokud tento proces oslabí příliš brzy, má organismus menší „zásobu" nových, různorodých imunitních buněk. Důsledky mohou být rozsáhlé:

• nádorové buňky snadněji unikají imunitnímu dozoru,
• organismus hůře reaguje na nové infekce,
• roste sklon ke chronickým zánětům spojeným s urychlením stárnutí.

Před několika lety jiný harvardský výzkumný tým prokázal, že odstranění brzlíku u dospělých je spojeno s vyšším rizikem rakoviny a vyšší celkovou úmrtností. Aktuální analýzy tento obraz jen potvrzují: i „starý" orgán stále hraje roli při udržování imunity.

Co z toho plyne pro běžného pacienta?

Žádné pilulky „na brzlík" zatím neexistují. Z nových dat ale lze vyvodit několik praktických závěrů ohledně životního stylu:

• Hýbejte se pravidelně – rychlá chůze, jízda na kole, plavání nebo silový trénink několikrát týdně nejsou jen otázkou postavy. Takový pohyb podporuje celkovou imunitu a podle výzkumů je spojen s lepším stavem brzlíku.
• Kontrolujte tělesnou hmotnost – obezita je chronický zánětlivý stav, který zatěžuje mnoho orgánů. Z výzkumů vyplývá, že brzlík není výjimkou.
• Vyhýbejte se tabákovému kouři – každý rok bez cigaret pravděpodobně znamená méně poškození tkáně tohoto orgánu a nižší riziko rakoviny plic i srdečních chorob.

Pro onkologické pacienty se v blízkých letech může objevit nový prvek při posuzování vhodnosti terapie: hodnocení orgánu za hrudní kostí. Pokud další studie dosavadní poznatky potvrdí, popis stavu brzlíku by se mohl dostat do standardní lékařské dokumentace vedle výsledků biopsie nádoru.

Brzlík jako chybějící článek procesu stárnutí

Vědci upozorňují ještě na jeden důležitý aspekt. U různých lidí probíhá stárnutí odlišnou rychlostí: někteří si po léta zachovávají dobrou fyzickou kondici, jiní rychle „slábnou", přestože trpí podobnými onemocněními. Stav brzlíku může tyto rozdíly částečně vysvětlovat.

Pokud orgán rychleji ubývá, organismus ztrácí schopnost obnovovat zásobu imunitních buněk. To může zesilovat chronické záněty, zhoršovat kontrolu nad nádory a urychlovat rozvoj srdečních nebo metabolických onemocnění. Naopak lidé, u nichž si brzlík i s přibývajícím věkem zachovává lepší strukturu, mohou déle těžit z „mladší" imunity.

Téma tohoto nenápadného orgánu teprve začíná pronikat do hlavního proudu medicíny. Pro čtenáře je nejdůležitější jedno: rozhodnutí, která děláme každý den – pohyb, strava, cigarety – ovlivňují nejen srdce a plíce, ale také malý orgán za hrudní kostí, který může rozhodovat o tom, jak si organismus poradí s rakovinou, infekcemi i samotným procesem stárnutí.