Proč je jaro rozhodující okamžik v ochraně včel
S prvním teplem se zahradníci znovu potýkají se starým problémem — nebezpečnými predátory, kteří ohrožují včely a další opylovače. Jak je zastavit bez chemie a nákladných zásahů? Odpověď možná sedí na větvi přímo za vaším oknem.
Koncem zimy samice asijského sršně vylézají z otupění a hledají vhodné místo pro nové hnízdo. Pokud ho najdou v zahradě, sadu nebo v blízkosti včelínu, dokáží za několik měsíců vybudovat mohutnou kolonii, která ročně spotřebuje i několik kilogramů hmyzu — z velké části medonosných včel a dalších opylovačů.
Reagovat až v červnu nebo červenci bývá pozdě. Hnízdo je tehdy už velké a amatérské zásahy jsou nejen neúčinné, ale i nebezpečné. Odborníci přitom zdůrazňují, že úplné vymýcení tohoto invazivního druhu z Evropy není reálné — má obrovský rozmnožovací potenciál a přirozených nepřátel schopných ho systematicky hubit je pomálu.
Někteří dravci a dokonce i některá plemena slepic dokáží lovit dospělé jedince, jejich vliv je ale čistě lokální. Skutečný spojenec zahrádkáře přitom sedí klidně na větvích hned vedle domu — jsou to sýkorky.
Sýkorky jako chytří pomocníci v zahradě
Sýkoru koňadru, modřinku nebo uhelníčka zná každý z zimního přikrmování. V hnízdní sezóně však tyto ptáky čeká dramatická proměna jídelníčku — přecházejí ze semen na hmyz. A právě tady začíná jejich role v ochraně včel.
Jeden pár sýkorek dokáže během krmení mláďat přinést do hnízda až devět set porcí potravy denně. Tisíce housenek, larev a drobného hmyzu mizí ze zahrady v průběhu pouhých několika týdnů. Pokud se v jejich dosahu ocitne hnízdo asijského sršně, larvy tohoto hmyzu se snadno mohou dostat na jejich „jídelní lístek" — stejně jako jiné měkké a snadno dostupné kořisti. Tím se snižuje počet nových samic, které by v příštím roce zakládaly nové kolonie.
Koňadry navíc rády hnízdí v blízkosti úkrytů vos a sršňů. Pojídají larvy i mrtvé dospělé jedince, kteří zůstávají v opuštěných hnízdech na začátku zimy. Část rozmnožovacího potenciálu kolonie tak jednoduše zmizí dřív, než se stačí přeměnit v nové královny.
Sýkorky invazivní predátory samy nevylikvidují, ale dokáží výrazně snížit jejich počet a zároveň omezit jiné škůdce rostlin.
Ornitologové zdůrazňují, že takové žerování má příležitostný charakter. Žádné jediné zvíře samotné problém nevyřeší. Tlak ze strany sýkorek je však rozptýlený, trvalý a příznivě působí na celkovou rovnováhu zahrady.
Jak pozvat sýkorky do zahrady ještě před začátkem sezóny
Klíčem k úspěchu jsou dobře připravená útočiště. Právě od nich se odvíjí jarní „spolupráce" mezi zahradníkem a ptáky.
Správná budka pro ptáky
Nejlepší volbou je dřevěná uzavřená budka s malým vletovým otvorem. Průměr otvoru v rozmezí 2,5 až 3 cm je ideální pro většinu našich sýkorek. Větší otvor naopak usnadňuje vniknutí nežádoucích návštěvníků včetně predátorů.
- Výška montáže: 2 až 5 metrů nad zemí
- Umístění: chráněné před převládajícími větry, ne na přímém slunci po celý den
- Bezpečnost: mimo dosah koček a kun, s možností dobrého odtoku dešťové vody
- Termín: nejlépe před polovinou března, kdy začíná soupeření o hnízdní místa
Budka pověšená příliš pozdě může jednoduše zůstat prázdná — ptáci si do té doby najdou jiné místo.
Přátelská zahrada místo sterilního trávníku
Ani sebelepší budka nezabere, pokud v okolí nebude dostatek potravy a bezpečného prostoru. A právě zde přicházejí na řadu každodenní rozhodnutí zahradníka.
| Co stojí za to udělat | Proč to sýkorkám pomáhá |
|---|---|
| Podávat v zimě slunečnici, ořechy a rostlinný tuk, od počátku dubna přikrmování postupně ukončit | Ptáci nabírají kondici po zimě a přecházejí na hmyz — včetně larev nebezpečných predátorů |
| Sázet domácí keře jako svída, bez černý, hloh nebo líska | Poskytují úkryt, materiál pro stavbu hnízd a přitahují velké množství hmyzu, jímž se sýkorky živí |
| Ponechat v zahradě „divoké" kouty s listím a větvičkami | V takových místech zimuje hmyz, který na jaře zvyšuje potravní základnu pro ptáky |
| Umístit mělkou misku nebo malou nádrž s vodou | Ptáci mohou pít a koupat se, což zlepšuje jejich kondici v hnízdním období |
| Zcela upustit od insekticidů | Neotrávíme ani hmyz, ani samotné sýkorky, které se živí otrávenou potravou |
Sýkorky se odvděčí nejen pojídáním larev nebezpečných vos a sršňů, ale také omezováním populací mšic a housenek ničících pupeny a listy ovocných stromů.
Co dělat s hnízdišti nebezpečných predátorů v blízkosti domu
Ani při velké aktivitě sýkorek se hnízda asijského sršně v zahradě, na půdě nebo v korunách stromů nemusí vyhnout. V takovém případě rozhodně nejednejte na vlastní pěst, pokud jde o velkou kolonii. Hmyz hájí hnízdo agresivně a jejich bodnutí mohou být nebezpečná, zejména pro alergiky.
Nejrozumnější řešení je nahlásit nález příslušným službám nebo firmě specializující se na odstraňování takovýchto hnízd. Sýkorky nepatří chápat jako „levnou náhradu" profesionálního zásahu, ale spíše jako podporu, která celkově snižuje intenzitu ohrožení v okolí.
Nejlepšího výsledku dosáhnete spojením lidské péče s přirozeným „úklidovým servisem", který ptáci hmyzožravci každodenně vykonávají.
Zdravější zahrada, klidnější včely, více života za oknem
Pestrá, méně „učesaná" zahrada prospívá jak ptákům, tak opylovačům. Méně vyhrnutého listí, více domácích keřů, žádná chemie — v takovém prostředí mají sýkorky co jíst a včely nalézají nektar a pyl po větší část sezóny.
Je důležité mít na paměti, že sýkorky jsou chráněné druhy. Nesmíte ničit jejich hnízda, nahlížet do obsazených budek ani přemísťovat snůšky. Nejlepší pomocí je klid a pravidelná, nenásilná péče o infrastrukturu: čištění budek po sezóně, kontrola jejich technického stavu a soustavné omezování chemie v zahradě.
Pro začínající zahradníky je zajímavou strategií kombinace několika jednoduchých opatření: postavení jedné nebo dvou hnízdních budek, výsev pruhů medonosných rostlin, ponechání části trávníku nesečeného až do léta a vytvoření mělkého jezírka. Taková kombinace zajistí, že ze stejného místa těží včely, čmeláci i ptáci — a rovnováha v zahradě se buduje prakticky sama.
Březen a duben jsou nejlepší dobou pro začátek. Samice nebezpečných predátorů teprve vybírají místa pro nové kolonie a sýkorky si vymezují svá teritoria na sezónu. Pokud je s budkami a přátelským prostorem předběhneme, část práce v ochraně včel za nás odvede příroda — každý den, tiše a zdarma.
