Spolu s nadšením se vrací i jedna nepříjemná otázka
Kratos z éry PlayStation 2 a 3 je úplně jiná postava než ten z God of War z roku 2018 a Ragnaröku. A právě tady začíná problém: jak oživit kultovní hry, aniž bychom slepě přenesli prvky, které dnes spíše dráždí, než baví?
Starý Kratos: brutální, nemilosrdný a… přehnaný
Původní God of War 1, 2 a 3 vznikaly v době, kdy tvůrci rádi šokovali násilím a erotikou. Kratos, „Duch Sparty", byl ztělesněním přehánění: mučil, zneužíval a ničil každého, kdo mu stál v cestě, a to způsoby krajně krutými.
Příkladů je víc než dost. V první části hrdina zaživa upálí vojáka, aby vyřešil hádanku v chrámu Pandory. Ve třetí části přiváže služebnou k mechanismu, který má udržet otevřenou bránu — dívka vzápětí zemře a Kratos ji ani nepohledí. Taková byla tehdy stylistika série: brutální, komiksová, zaměřená na efekt „wow".
Tvůrci budovali obraz Kratose jako monstra v lidské kůži — jeho krutost neměla šokovat realismem, ale ukazovat, že v něm už nezbyly žádné zábrany.
K tomu přistupoval ještě jeden prvek, který dnes vyvolává značné rozpaky: mini-hry se sexuálním podtextem, roztroušené po celé trilogii zasazené do antického Řecka.
Kontroverzní mini-hry: odměny za „potěšení"
Téměř v každé části odehrávající se v antickém Řecku mohl Kratos trávit čas s náhodnými ženami. Hráč scénu aktivoval interakcí s určitým místem nebo postavou, načež se spustil krátký segment QTE — sekvence rychlých stisků tlačítek.
Mechanika byla přímočará: stiskni správné tlačítko ve správný okamžik a hra tě odmění červenými orby sloužícími k vylepšování zbraní, nebo — jako ve třetí části — trofejí s výmluvným názvem. Kamera se obvykle vzdálila od postele či pohovky a soustředila se na okolí, ale zvuky a animace nenechávaly pochyb o tom, co se děje mimo záběr.
Na pozadí zbytku hry to mělo působit jako hravé mrknutí oka dospělému hráči. Dnes je zřejmé, že ženy tím byly redukovány na roli odměny a doplňku image „tvrdého chlapa".
Erotické mini-hry fungovaly jako systém bodů za sbírání dalších „dobrodružství", místo aby vážně zpracovávaly vztahy nebo emoce hlavního hrdiny.
Skrytý smysl první části: sex jako útěk před traumatem
Zajímavost, o které spousta hráčů vůbec neví: v prvním God of War tvůrci těmto scénám přisoudili poněkud hlubší význam. Režisér série z tehdejší doby v jednom starším rozhovoru vysvětloval, že náhodné románky Kratose měly znázorňovat jeho pokus o umlčení bolesti po smrti manželky, kterou sám zabil — zmanipulován bohem Aresem.
Ve hře se dokonce nachází deník ležící vedle kurtizán doprovázejících hrdinu. Zápisky jasně naznačují, že každá další žena mu připomíná ztracenou manželku a veškerá „zábava" nepřináší úlevu, ale jen prohlubuje pocit viny.
Problém je, že tato interpretace se ke většině hráčů nikdy nedostala. Většina si mini-hry pamatuje hlavně jako rozpustilý přerušovač a záminku k získání extra bodů. V pokračováních psychologický rozměr prakticky zmizel — zůstal jen tradiční, povinný „moment pro dospělé".
Proč remake nemůže jít stejnou cestou
Pokud Santa Monica Studio skutečně pracuje na kompletním oživení trilogie, stojí před těžkou volbou. Na jedné straně mají staré díly kultovní status a mnoho fanoušků na ně vzpomíná s nostalgií právě pro odvážný, drzý styl. Na druhé straně prošla série obrovskou proměnou.
Kratos z God of War z roku 2018 a Ragnaröku je otec, člověk zápasící s vlastní minulostí, vinou a hněvem. Brutální, ale vědomý si následků. Hra vsází na emoce, dialogy a vývoj postavy, nikoli na laciný šok. Pokud má remake propojit obě éry v jeden celistvý celek, nelze staré scény jednoduše zkopírovat 1:1.
Táž postava nemůže v jedné hře hovořit se synem o zodpovědnosti a v „oživené" minulosti zacházet s lidmi jako s rekvizitami a spouštět erotické scénky jako automat na odměny.
Dnešní publikum se na hry dívá jinak. Triky, které dříve procházely jako provokativní, dnes často vypadají jednoduše neobratně, infantilně nebo rovnou otravně.
Jak lze kontroverzní sekvence zachránit
Tvůrci mají k dispozici několik cest, které by umožnily zachovat ducha originálu a zároveň hry přizpůsobit současné citlivosti i novému obrazu Kratose.
- Úplné odstranění mini-her — nejjednodušší řešení. Intimní vztahy se objevují pouze na pozadí příběhu, bez přímé účasti hráče.
- Přepsání scén — upuštění od QTE, zaměření na dialogy a emocionální důsledky pro postavu.
- Možnosti v nastavení — volba vypnout obsah tohoto charakteru, podobně jako filtry pro násilí nebo vulgarismy.
- Ironické obrácení motivu — krátká, vědomá narážka, která ukazuje, že hra si je své minulosti vědoma a vyrovnává se s ní.
Nejhorším scénářem by naopak bylo věrné zrekonstruování starých mini-her pouze s novou grafikou. Fotorealistické modely postav, pokročilá mimika a moderní vizuální zpracování by způsobily, že to, co bylo kdysi přehnanou kresbou, by se náhle stalo znepokojivě doslovným.
Nový Kratos vyžaduje nový tón
V God of War z roku 2018 se hrdina vyhýbá nahotě, jeho vztahy jsou chladné, uzavřené, často plné studu. To není náhoda, ale vědomý směr zvolený scénáristy. Zralý Kratos není hrdý na minulost, v níž zacházel se vším jako s nástrojem — ať už se zbraněmi, nebo s lidmi kolem sebe.
Pokud remake ukáže tuto dřívější verzi postavy, musí zároveň naznačovat, že kdesi v tom šílenství už klíčí pozdější reflexe. Bez toho zůstane přechod od „starého" Kratose k „novému" nevěrohodný.
Co hráči získají odvážnou změnou
Vzdání se primitivních mini-her vůbec neznamená, že remake bude uhlazenější. Naopak — umožní přesunout důraz z laciné senzace na to, co v sérii dnes funguje nejlépe: střet člověka s bohy, tíha rodinných tragédií a pokus vymanit se z začarovaného kruhu násilí.
Pro část fanoušků může jít i o příležitost podívat se na staré díly jinýma očima. Po letech se k nim mnoho lidí vrací se smíšenými pocity: hratelnost stále baví, ale některé scény vyvolávají spíše grimasu než smích. Dobře napsaný remake dokáže zachovat to nejzajímavější a vyčistit to, co zestárlo obzvláště nevzhledně.
Stojí za připomenutí, že akční hry stále častěji soupeří se seriály či kinovými produkcemi nejen vizuální stránkou, ale i kvalitou scénáře. Postava, která pár minut po dramatické smuteční scéně bezstarostně skočí do erotické mini-hry pro extra body, rozbíjí soudržnost příběhu víc než jakýkoli technický bug.
Dobře navržený remake trilogie God of War se může stát mostem mezi hráči, kteří se sérií vyrůstali, a novou generací, která Kratose poznala teprve jako unaveného, mlčenlivého otce. Podmínka je jednoduchá: staré hry nesmí být přepsány bezmyšlenkovitě řádek po řádku — zvláště v těch pasážích, které dnes vnímání příběhu spíše narušují, než obohacují.
