Jediná kúra antibiotiky a střeva změněná na roky. Nová data překvapují

Co antibiotika dělají bakteriím ve střevech

Vědci to právě změřili. Studie provedená na téměř 15 000 dospělých ukázala něco znepokojivého: některá antibiotika dokážou trvale přestavět střevní flóru. Změny nezmizí po několika týdnech ani měsících – přetrvávají až osm let.

Ve střevech průměrného dospělého člověka žije přibližně 350 druhů bakterií. Tento mikrosvět pomáhá při trávení, reguluje imunitu, ovlivňuje hladinu cukru a tuků v krvi a dokonce i psychickou pohodu. Antibiotika zachraňují životy, ale pro tento ekosystém jsou jako hurikán.

Mezinárodní výzkumný tým analyzoval mikrobiom téměř 15 000 dospělých ze Švédska. Vědci měli výjimečnou výhodu: národní registr receptů, v němž je zaznamenáno každé vydané antibiotikum z posledních let. Mohli tak přesně propojit konkrétní léky s aktuálním stavem střevní flóry.

Od účastníků byly odebrány vzorky stolice a zkoumány pomocí metagenomiky – techniky umožňující přečíst DNA všech bakterií najednou, aniž by bylo nutné je pěstovat v laboratoři. Díky tomu vznikla pro každou osobu velmi podrobná „mapa" střevního mikrobiomu.

Výzkumníci sledovali vliv různých antibiotik na více než 1 300 druhů bakterií a sáhli až osm let zpět do historie léčby.

Porovnávali osoby, které antibiotika vůbec neužívaly, s těmi, které absolvovaly jednu nebo více kúr v různých časových odstupech: do jednoho roku, od jednoho do čtyř let a od čtyř do osmi let před studií.

Tři nejagresivnější antibiotika

Ne všechny léky působily stejně. Z 11 skupin antibiotik tři obzvláště výrazně ničily bakteriální rozmanitost:

• klindamycin – často používaný při infekcích kůže, plic a ve stomatologii,
• fluorochinolony – nasazované především při infekcích močových cest a dýchacích cest,
• flukloxacilin – penicilín s užším spektrem, podávaný mimo jiné při kožních infekcích.

Nejsilněji zasahoval klindamycin. Jediná kúra během roku před odběrem vzorku byla spojena průměrně s úbytkem 47 druhů bakterií. Změněno bylo až 296 z 1 340 analyzovaných druhů – tedy téměř čtvrtina celého mikrobiomu.

Fluorochinolony způsobovaly průměrně o 20 druhů méně a narušovaly početnost 172 druhů. Flukloxacilin pak o 21 druhů méně a ovlivňoval 203 druhy.

Zajímavým pozorováním byla role flukloxacilinu. Jde o lék s poměrně úzkým spektrem účinku, přesto zřetelně zasahoval do mikrobiomu. Vědci přiznávají, že tento efekt chtějí potvrdit v dalších analýzách.

Pro srovnání – klasický penicilin V měl vliv mnohem mírnější a spíše přechodný. To je důležitý signál pro lékaře, kteří často vybírají mezi několika stejně účinnými léky.

Jak dlouho se střeva „vzpamatovávala"

Po skončení antibiotické léčby začíná počet bakterií opět narůstat. V prvních dvou letech bývá obnova poměrně rychlá. Střevní mikroflóra se snaží vrátit do stavu před léčbou, i když se jí to ne vždy podaří.

Po tomto počátečním zlepšení se tempo změn výrazně zpomalí. Když vědci sledovali období čtyř až osmi let po podání klíčových antibiotik, stále byl patrný jejich otisk:

• u klindamycinu – změněná početnost až 196 druhů bakterií,
• u flukloxacilinu – 148 druhů,
• u fluorochinolonů – 80 druhů.

V mnoha případech stačila jediná, jednotlivá kúra k tomu, aby mikrobiom zůstal ochuzený i po uplynutí několika let.

Důležité je, že vědci sledovali také osoby, které měly v historii jen jeden epizodický průběh léčby antibiotiky. Dokonce i u nich – bez opakovaných kúr – se podařilo prokázat trvalé ochuzení bakteriální rozmanitosti u sedmi z 11 analyzovaných antibiotik.

Vědci nyní plánují odebrat od části účastníků další vzorky stolice, aby zjistili, zda po osmi letech dochází k dalšímu zlepšení, nebo zda mikrobiom jednoduše „uvízl" v novém stavu rovnováhy.

Co to může znamenat pro zdraví v dlouhodobém horizontu

V posledních letech přibývá studií, které spojují intenzivní užívání antibiotik s vyšším rizikem obezity, cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění nebo některých nádorů. Sama spojitost nestačí k tomu, abychom mluvili o přímé příčině, ale stále více indicií poukazuje na zprostředkovanou roli střevního mikrobiomu.

V analyzované práci vědci zaznamenali, že po některých antibiotikách rostla početnost konkrétních druhů bakterií, které jsou již dříve spojovány s:

• vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI),
• zvýšenou hladinou triglyceridů,
• vyšším rizikem cukrovky 2. typu.

To neznamená přímý důkaz, že jedna tableta způsobí infarkt nebo cukrovku o roky později. Jde spíše o signál, že po určitých lécích ve střevech častěji převládají bakterie „nakloněné" nepříznivým metabolickým změnám.

Změna složení mikrobiomu nemusí vyvolávat žádné příznaky tady a teď, ale může v pozadí pracovat roky a ovlivňovat způsob, jakým tělo zpracovává jídlo a reaguje na zánět.

Vědci avizují další analýzy – chtějí zjistit, jak antibiotika mění soubor genů rezistence přítomných ve střevech. To je důležité v kontextu globálního problému bakterií odolných vůči lékům.

Jak mohou lékaři a pacienti antibiotika používat rozumněji

Kdy je antibiotikum skutečně nezbytné

Odborníci jasně zdůrazňují: závažné infekce je třeba léčit. Sepse, zápal plic, nebezpečné infekce kůže nebo ledvin bez antibiotik jednoduše zabíjejí. Nejde tedy o to, aby se lidé antibiotik báli, ale aby je nepoužívali tam, kde nepomáhají – především při typických virových infekcích.

V praxi stojí za to s lékařem důkladně probrat několik věcí:

• zda existují reálné důvody domnívat se, že jde o bakteriální, a nikoli virovou infekci,
• zda lze ještě chvíli sledovat příznaky, než se sáhne po receptu,
• zda existuje jiné antibiotikum s podobnou účinností, ale s mírnějším dopadem na mikrobiom,
• zda jsou dávka a délka terapie co nejkratší, ale přitom stále účinné.

Co lze pro střeva udělat během kúry

Studie neodpovídá na otázku, jak nejlépe podpořit mikrobiom v průběhu a po antibiotické léčbě, ale stále více dat poukazuje na roli stravy a životního stylu. Střevní bakterie mají rády především vlákninu a pestrost rostlinných potravin.

V průběhu léčby a po ní se vyplatí dbát na:

• zeleninu a ovoce v každém hlavním jídle,
• celozrnné výrobky místo bílého pečiva a těstovin,
• fermentované potraviny, jako je přírodní jogurt, kefír, kysané zelí nebo okurky,
• omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nadměrného množství cukru.

Užívání probiotik během antibiotické léčby stále vyvolává diskuse. Část studií ukazuje přínosy, jiné naznačují, že ne každý přípravek funguje stejně a že ne vždy obnovuje přirozenou rozmanitost mikrobiomu. Při delší nebo silné kúře je vhodné tuto otázku probrat s lékařem nebo klinickým dietologem, a nesahat po prvním výrobku z reklamy.

Lze mikrobiom po letech „opravit"

Mnozí se mohou ptát: pokud jsem před lety absolvoval několik silných kúr antibiotiky, dá se to zvrátit? Věda zatím nemá jednu jednoduchou odpověď. Je známo, že střeva jsou plastická a reagují na stravu, pohyb, stres, tělesnou hmotnost i další léky. To znamená, že mikrobiom není jednou provždy „zničen", ale jeho složení může přijmout nový, ustálený vzorec.

V praxi jsou nejreálnějšími nástroji, které máme dnes k dispozici, tyto:

• rozumné užívání antibiotik v budoucnu,
• strava bohatá na vlákninu a pestré rostlinné produkty,
• péče o spánek a snižování chronického stresu, který také ovlivňuje střeva,
• udržování zdravé tělesné hmotnosti a pravidelná fyzická aktivita.

Stále více se hovoří také o pokročilejších metodách, jako je transplantace fekální mikrobioty, ale ta je stále vyhrazena převážně pro závažné a opakující se střevní infekce – nikoli jako „profylaktický reset" po antibiotikách.

Nejzajímavější na popsané studii je skutečnost, že ukazuje velmi dlouhý stín, který jediný běžný recept může vrhnout na budoucnost našeho organismu. Příští žádost o „něco silnějšího na krk" v ordinaci může po přečtení těchto dat znít trochu jinak – vědoměji a s větší ochotou hledat společně s lékařem nejbezpečnější řešení pro aktuální problém i pro střeva na celé roky dopředu.