Největší budova světa ustupuje do pozadí
Projekt Mukaab, který byl představován jako největší stavba v celé historii lidstva a srdce futuristické čtvrti, se náhle ocitl na vedlejší koleji. Podle zdrojů blízkých vládě v Rijádu byly práce na investici zastaveny a země přesouvá pozornost k jiným, výnosnějším projektům – včetně Expo 2030 a fotbalového mistrovství světa v roce 2034.
Mukaab měl být vlajkovou lodí rozsáhlého programu modernizace státu známého jako Vision 2030. Stavba má podobu obřího krychle s hranou přibližně 400 metrů, která měla v představách svých tvůrců fungovat jako celé město uzavřené v jediném objektu. Uvnitř se počítalo s prostorem pro až 400 tisíc obyvatel, hotely, obchodními galeriemi, muzei a zábavními zónami.
Podle odhadů by Mukaab pojmul dvacet budov velikosti Empire State Building. V praxi by šlo o konstrukci, která by zásadně přepsala dosavadní představu o tom, co je „mrakodrap" a kde leží hranice moderního městského inženýrství.
Saúdská Arábie pozastavila realizaci Mukaab po dokončení zemních prací. Nový, neoficiální horizont dokončení stavby se posunul někam do roku 2040.
Proč Saúdská Arábie couvá od megaprojektů
Z informací pocházejících od lidí blízkých saúdským rozhodovatelům vyplývá, že hlavní příčinou je prostá ekonomická kalkulace. Země již spustila projekty v celkové hodnotě přesahující 900 miliard dolarů, přičemž při stále relativně nízkých cenách ropy příjmy do státního rozpočtu nerostou tak rychle, jak se původně předpokládalo.
Vláda proto začala přeskupovat své priority. Do popředí se dostávají investice schopné přinést reálný zisk v kratším časovém horizontu, konkrétně:
- infrastruktura pro Expo 2030, které má hostit Rijád,
- objekty a komunikace spojené s fotbalovým mistrovstvím světa 2034,
- rozsáhlé turistické komplexy, mimo jiné v Qiddiya – plánovaném centru zábavy a sportu.
Ve srovnání s těmito projekty je Mukaab především symbolickým gestem a okázalou architekturou, nikoli investicí orientovanou na rychlou návratnost. Když ropa tvoří přibližně 40 procent HDP země, každé vážné zakopnutí u tak nákladných staveb může rozpočet bolet výrazně víc, než ještě před několika lety stratégové předpokládali.
New Murabba – futuristické centrum, které mělo proměnit Rijád
Mukaab je ústředním prvkem většího urbanistického plánu zvaného New Murabba. Úřady jej prezentovaly jako novou čtvrť Rijádu, jež se měla stát symbolem „nové Saúdské Arábie" – otevřenější turistům, zábavě a zahraničnímu kapitálu.
New Murabba bylo naplánováno jako komplex v hodnotě přibližně 50 miliard dolarů. Jeho součástí mají být:
| Prvek projektu | Plánovaná funkce |
|---|---|
| Obří stadion | Sportovní akce, koncerty a velké masové události |
| Muzeum a výstavní prostory | Propagace saúdské kultury a současného umění |
| Univerzita | Centrum výzkumu a vzdělávání propojené s ekonomikou budoucnosti |
| Kina a obchodní galerie | Součást zábavní a nákupní nabídky pro obyvatele i turisty |
| Mukaab | „Město v budově" s rezidenčními funkcemi, hotely a zábavní zónou |
Pozastavení hlavní stavby neznamená, že celá čtvrť přestane vznikat. Mění se však tempo a rozsah prací, což ovlivňuje celý urbanistický plán saúdské metropole.
Nejen Mukaab: problémy projektu The Line
Saúdská Arábie nestahuje nohu z plynu jen u jednoho megaprojektu. Brzda byla přibrzděna také u projektu The Line – futuristické „lineární metropole" navržené jako úzký pruh zástavby táhnoucí se přibližně 170 kilometrů napříč pouští. Město mělo fungovat bez tradičních silnic, s plnou digitální kontrolou dopravy a služeb.
Podle původní vize měli mít obyvatelé všechna potřebná místa – práci, školu, obchody – v dosahu několika minut chůze od domova. Celý koncept připomínal děj dystopického sci-fi filmu s obrovským důrazem na technologie a monitorování. Aktuální zprávy naznačují, že rozsah The Line bude výrazně zredukován a realizace se protáhne na podstatně delší dobu.
Pozastavení Mukaab a zpomalení The Line ukazuje, že i nejbohatší země světa musí korigovat kurz ve chvíli, kdy náklady na jejich vizi převyšují reálné možnosti ekonomiky.
Strategie po éře ropy – ambice versus realita
Všechny tyto investice vycházejí z jediného předpokladu: Saúdská Arábie se chce připravit na dobu, kdy ropa přestane být hlavním zdrojem příjmů. Inspirací je mimo jiné Dubaj, který vybudoval svou značku na luxusním cestovním ruchu, financích a okázalé architektuře.
Rijád chce jít podobnou cestou, ale v ještě větším měřítku. V plánech se objevují zábavní parky, luxusní letoviska u Rudého moře, centra her a e-sportu a rozvětvená kulturní scéna. Mukaab měl být jednou z nejviditelnějších vizitek této transformace – jakýmsi hmotným reklamním plakátem nové tváře země.
Realita se však ukázala méně spektakulární. Při dlouhodobě nižších cenách ropy státní rozpočet neunese tolik nákladných projektů najednou. Korunní princ, který prosazuje Vision 2030, musí volit mezi tím, co je efektní, a tím, co přinese hotovost rychleji a spolehlivěji.
Kontroverze kolem podoby Mukaab
Projekt budil vášně mezi Saúdy od samého začátku. Nešlo jen o astronomické náklady, ale také o vzhled budovy. Kolosální krychle mnoha obyvatelům připomíná Kaábu – posvátnou stavbu islámu v Mekce.
Pro část společnosti byla tato podobnost s nejvýznamnějším místem islámského kultu nepřijatelná. Kritici varovali, že předimenzovaný komerční protějšek posvátného objektu může být vnímán jako projev neúcty nebo pokus o „zbanalování" náboženského symbolu. Toto téma se vracelo do veřejné debaty pokaždé, když se objevily nové vizualizace Mukaab.
Co znamená „pozastavení" v praxi
V komunikaci úřadů a zdrojů blízkých investorovi hraje klíčovou roli jedno slovo: pozastavení, nikoli zrušení. V Rijádu byly dosud dokončeny zemní práce včetně rozsáhlých výkopů pro základy. Projekt formálně stále existuje a příslušné dokumenty ani smlouvy nebyly anulovány.
Neoficiálně se objevuje nový datum, kolem něhož se točí prognózy: přibližně rok 2040. Mukaab tak místo toho, aby dokonale zapadl do rámce Vision 2030, se může stát symbolem delšího a časově roztaženějšího procesu modernizace země.
Jak takové projekty proměňují města – a jaká rizika přinášejí
Gigantické investice typu Mukaab přitahují pozornost, přivádějí kamery a zapalují představivost architektů. Z pohledu běžného obyvatele ovšem také vyvolávají otázky: co infrastruktura, doprava, přístup ke službám a to, jak se tam bude prostě žít každý den?
Tak extrémní formy urbanismu mohou vést k velmi různorodým výsledkům. Na jedné straně vytvářejí nová pracovní místa a přitahují investory. Na druhé straně riskují, že se stanou luxusní „bublinou" pro nejbohatší, špatně propojenou se zbytkem města. V zemích bohatých na suroviny bývá pokušení stavět okázalé „pomníky bohatství" zvláště silné, což ne vždy jde ruku v ruce s rovnoměrným rozvojem obyčejných čtvrtí.
Případ Mukaab ukazuje, že i v zemi disponující obrovskými finančními rezervami přijde nakonec okamžik střízlivosti. Ani ta nejhlubší peněženka nestačí na všechno najednou – a právě toto poznání může být pro saúdské plánování urbanismu cennější než jakákoli sebevělebnější vizualizace.
