Tato olivový olej ze supermarketu vyhrál chuťový test. Je hitem, ale má háček

Chutí nadchne, ale složení i cena kladou otázky

Vzbudil nadšení degustátorů, přesto jeho složení a cenovka rozhodně nejsou bez výhrad. Co přesně odhalil podrobný francouzský spotřebitelský test olivových olejů?

Jak test olivových olejů ze supermarketů probíhal

Redakce francouzského spotřebitelského časopisu podrobila hodnocení celkem dvaadvacet olivových olejů označených jako extra vergine, které jsou běžně dostupné v obchodech. Testovány byly jak privátní značky řetězců, tak dobře známé etikety i prémiové produkty.

Označení extra vergine podle unijních předpisů zaručuje, že olej vznikl čistě mechanickým lisováním bez použití chemie, při přísně kontrolované teplotě a nízké kyselosti. Všechny testované oleje tedy na papíře splňovaly přísné normy. Rozdíly se ale ukázaly při detailní analýze.

Test stál na třech pilířích: profilu mastných kyselin, obsahu nečistot a senzorické hodnocení specializovaným panelem degustátorů.

Odborníci se zaměřili především na:

• kvalitu tuků – podíl prospěšných mononenasycených mastných kyselin,
• přítomnost nežádoucích látek, včetně stop změkčovadel,
• smyslové vjemy – intenzitu ovocnosti, hořkosti a pálivosti a jejich vzájemnou rovnováhu.

Na základě těchto kritérií obdržel každý výrobek výslednou známku. Rozdíly mezi jednotlivými oleji se ukázaly jako výrazné, přestože etikety uváděly podobné informace.

Tři olivové oleje na vrcholu žebříčku

V celkovém hodnocení se výrazně odlišily tři produkty. Dva z nich jsou francouzské ekologické oleje z vyšší cenové kategorie. Podle výsledků testu to vypadalo takto:

Dva z oceněných olejů – Costa d'Oro La Riserva biologica a francouzský Puget – podle informací z francouzského článku již zmizely z běžného prodeje. Jejich místo na vrcholu žebříčku obsadil třetí produkt, který se stal hlavní hvězdou celého hodnocení.

H de Leos fruité vert – olej, který testeři označili za „výjimečný"

Nejvyšší hodnocení získal olivový olej prodávaný pod názvem H de Leos fruité vert. Jde o produkt z Provence, z olivového háje patřícího slavnému francouzskému umělci. Vyznačuje se takzvaným „zeleným" chuťovým profilem – intenzivně ovocným, s výraznou hořkostí a charakteristickým pálením v hrdle.

Degustační panel mu přidělil rovné dva body ze tří možných v senzorické části hodnocení. Testeři konstatovali, že hořkost a pálivost jsou dobře vyváženy a celek zanechává harmonický dojem. Také rozbor profilu mastných kyselin dopadl pro tento olej příznivě.

Zpráva popisuje H de Leos fruité vert jako olej „výjimečný", určený spíše náročným labužníkům než jako univerzální kuchyňský tuk do každodenního vaření.

V praxi se tento olej výborně hodí k:

• salátům ze čerstvé zeleniny,
• dochucení hotových pokrmů – grilované zeleniny, ryb nebo steaků,
• zvýraznění chuti jednoduchých pochutin, jako je pečivo, bruschetta nebo sýry.

Francouzský časopis doporučuje používat jej především za studena, kde jeho aroma zůstane nejintenzivnější a chuť nejplnější.

Cena jako za luxus, ne jako za běžnou lahev z regálu

Největší nevýhodou vítěze žebříčku je jeho cena. Za půllitrovou lahev H de Leos fruité vert zaplatíte přibližně 29,60 eura, což znamená téměř 60 eur za litr. To je cenová hladina vyhrazená spíše vínům než každodennímu kuchyňskému oleji.

Pro srovnání, standardní extra vergine olivový olej z českého supermarketu stojí obvykle několikanásobně méně. Kdo si tuto provensálskou lahev pořídí, platí za terroir, ruční selekci plodů, omezenou produkci a prestiž spojenou se jménem vlastníka statku.

Zpráva proto jasně naznačuje, že tento olej nenahradí běžný olej používaný k smažení vajíček nebo řízků. Spíše připomíná prémiové koření – něco, čím se pokrm dolaďuje těsně před podáváním, místo klasického dresingu nebo omáčky.

Změkčovadla v olivovém oleji – odkud se berou a co znamenají

Nejzajímavější, ale zároveň nejznepokojivější část zprávy se týká stopového výskytu změkčovadel ve vítězném oleji. Jsou to chemické sloučeniny používané k dodání pružnosti a odolnosti plastům. Do potravin se dostávají nejčastěji z obalů nebo z částí výrobního zařízení.

Časopis přiznává H de Leos fruité vert vysoké hodnocení za chuť a profil tuků, přičemž zároveň upozorňuje na detekované zbytky změkčovadel v testovaných vzorcích.

Redakce uvádí, že množství těchto látek nepřekračovalo platné bezpečnostní limity. Přesto přítomnost změkčovadel v luxusním produktu prodávaném jako olej „na zvláštní příležitosti" vyvolala mezi francouzskými čtenáři živou diskusi. Pokud podobné zbytky obsahuje tak drahá lahev, absolutní „čistotu" ostatních produktů z regálu nelze zaručit.

Jak omezit kontakt oleje s plastem

Výsledky testu připomínají několik jednoduchých zásad, které lze uplatnit i v české domácnosti:

• vybírejte olivový olej ve skleněných lahvích, nejlépe tmavých,
• vyhýbejte se produktům prodávaným v měkkých plastových nádobách,
• skladujte olej mimo zdroje tepla, čímž snížíte migraci látek z obalu,
• nenechávejte otevřenou lahev stát mnoho měsíců – raději kupte menší objem a spotřebujte jej rychleji.

Co může francouzský test naučit české spotřebitele

Ačkoliv žebříček vznikl na základě produktů z francouzských obchodů, jeho závěry lze snadno přenést do našeho prostředí. Nejvyšší cena automaticky nezaručuje dokonalé složení a levnější olej nemusí nutně znamenat špatnou chuť. Vyplatí se dívat šířeji – na typ obalu, původ plodů a způsob výroby.

Olivové oleje se „zeleným" profilem, jako je vítěz francouzského testu, bývají aromatičtější, s výraznější hořkostí a pálivostí. Skvěle se hodí k salátům s rajčaty, rukolou nebo grilovanou zeleninou. Pro část lidí mohou být příliš intenzivní na každodenní smažení nebo jemná jídla pro děti.

Jemnější oleje „na vše" poslouží v domácí kuchyni lépe jako základní tuk, zatímco ty z vyšší cenové kategorie lze vnímat jako speciální produkt – stavět je na stůl vedle kvalitní vločkové soli nebo balzamikového octa.

Jak si samostatně vybrat dobrý olivový olej v českém obchodě

Závěry francouzského testu lze převést do několika praktických tipů:

• hledejte označení „extra vergine" a datum sklizně nebo lisování, nejen datum spotřeby,
• dávejte přednost skleněným, tmavým lahvím, zejména pokud bude olej stát v kuchyni delší dobu,
• čtěte drobný tisk – informace o zemi původu oliv a místě lisování prozradí více než přední strana etikety,
• nenechte se vést výhradně marketingem „bio" – v senzorických testech tyto produkty nevítězí vždy,
• kupujte menší balení a spotřebujte olej do několika měsíců po otevření.

Pro českého spotřebitele může být inspirující ještě jedna věc: francouzský časopis testoval skutečné produkty z regálů, nikoli jen prohlášení výrobců. Taková praxe vytváří tlak na značky, aby dbaly nejen na chuť, ale také na to, jak své oleje balí a přepravují.

Lze jen doufat, že podobné nezávislé testy se budou stále častěji objevovat i na našem trhu – nejen u olivových olejů, ale i u dalších rostlinných tuků. Vědomý výběr mezi levnou lahví „na smažení" a dražší na saláty se pak může stát méně loterií a více promyšleným rozhodnutím podloženým spolehlivými daty.