Co se vlastně usazuje na terase přes zimu
Každé jaro zažívají majitelé domů stejné překvapení: terasa se proměnila v nazelenalou, kluzkou plochu, která přímo volá po pořádném vydrhnutí.
První instinkt bývá sáhnout po silných čisticích prostředcích nebo tlakové myčce. Stále více odborníků na povrchové materiály ale varuje, že taková „jarní generálka" dokáže během několika sezón trvale poškodit dlažbu, desky i spáry. Přitom účinnější a bezpečnější řešení stojí léta u kuchyňského dřezu.
Déšť, mráz, vlhkost a nedostatek slunce vytvářejí ideální podmínky pro růst řas a mechu. Postupem týdnů se dějí tyto věci:
- povrch desek a dlažebních kostek pokrývá zelený povlak,
- v prohlubních a spárách se hromadí bláto a prach,
- objevují se tmavé skvrny, které samotnou vodou nelze smýt,
- povrch se stává výrazně kluzkým a nebezpečným.
Odborníci na pokládání povrchů zdůrazňují, že ve většině zahrad zcela postačí jedno pořádné mytí terasy za rok – nejlépe ke konci zimy nebo na přelomu zimy a jara, ještě před tím, než začneme vynášet zahradní nábytek.
Pravidelné, ale šetrné mytí jednou ročně udrží terasu v dobré kondici bez rizika poškození dlažby a spár.
Proč ocet a agresivní prostředky nadělají víc škody než užitku
Ocet platí za „zázračný" domácí odstraňovač vodního kamene, a proto ho spousta lidí bez přemýšlení nalévá do kbelíku s vodou, když chce rozrušit usazeniny na terase. Jenže kyselý roztok nepůsobí jen na nečistoty:
- postupně narušuje vrchní vrstvu kamene nebo betonu,
- otevírá póry v materiálu, takže do nich rychleji proniká voda,
- urychluje drobení spár a jejich vypadávání,
- zvyšuje náchylnost povrchu k dalšímu znečišťování a zarůstání mechem.
Podobný efekt mají vysoce koncentrované přípravky „na terasy" i nadměrné používání tlakové myčky. Příliš silný proud vody vyplavuje spáry, rozbíjí strukturu desek a vytváří v dlažbě mikropoškození. V nich se zachytává voda, která při příštím mrazu dokáže materiál roztrhnout zevnitř.
Agresivní čištění způsobí, že terasa vypadá dobře jen chvíli. Z dlouhodobého pohledu se stává stále porézní, nasákavější a hůře udržovatelnou.
Nejjednodušší náhrada octu: obyčejný prostředek na nádobí
Odborníci na povrchové materiály stále častěji doporučují zcela prosté řešení: teplá voda a kvalitní prostředek na mytí nádobí. Proč zrovna ten?
Ve složení takového výrobku se nacházejí povrchově aktivní látky – substance, které nečistoty, mastnotu a film znečišťujících usazenin z povrchu doslova „podkopávají". Oddělují je od kamene či betonu, místo aby je vypalovaly. Přitom nijak nenarušují strukturu desek ani spár.
Jak krok za krokem umýt terasu prostředkem na nádobí
Celý proces lze zvládnout za jedno odpoledne. Budete potřebovat:
- kvalitní prostředek na mytí nádobí,
- teplou nebo horkou vodu (ne ale vařící),
- tuhý kartáčový mop, koště s tvrdými štětinami nebo tzv. drhnutí kartáčem,
- kbelík, zahradní hadici nebo několik kbelíků s čistou vodou na opláchnutí.
Příklad postupu:
- Zameťte listí, písek a volné nečistoty.
- Do kbelíku nalijte malé množství prostředku – na začátek stačí přibližně dvě polévkové lžíce na 10 litrů vody.
- Přilijte teplou vodu a promíchejte, dokud se nevytvoří pěna.
- Roztok vylévejte po částech na terasu, začínaje od nejodlehlejšího rohu, abyste nechodili po umytém povrchu.
- Energicky drhnout kartáčem, dokud se pěnivá voda výrazně nezašpiní.
- Přesuňte se na další část, dokud neumyjete celý povrch.
- Na závěr vše důkladně opláchněte čistou vodou – kbelíkem nebo několik minut hadicí.
Pro typickou terasu vyjde roztok na takové mytí na pár korun. Více energie spotřebuje samotná práce než obsah kbelíku.
Šetrné mytí, delší čistota
Největší výhoda metody s prostředkem na nádobí spočívá v tom, že nijak nenarušuje povrchovou úpravu. Kámen, dlažební kostky i betonové desky si zachovají hladkost, nebudou se dráždit, spára zůstane na svém místě. To má praktické důsledky:
- nečistoty mají méně „háčků", kterých by se zachytily,
- voda snadněji stéká z povrchu místo toho, aby se vsákla do hloubky,
- řasy a mech se vrací pomaleji,
- terasa vypadá po umytí déle svěže.
Odborníci také připomínají jedno praktické pravidlo: tlakové myčky se raději vzdejte tehdy, když se teploty pohybují kolem nuly. Voda vtlačená do spár tam může zamrznout, roztáhnout se a dlažbu jemně „podrazit", což po několika sezónách způsobí výrazné nerovnosti.
Jak pečovat o terasu mezi „velkými úklidovými akcemi"
Po pořádném mytí na konci zimy nebo brzy na jaře stačí několik jednoduchých návyků:
- pravidelné zametání, zejména po dešti a silném větru,
- odstraňování listí a zeminy zpod truhlíků, než se promění v kluzký kompost,
- rychlé přemytí kritických míst (u vchodu, u grilu, pod stolem) teplou, lehce mýdlovou vodou,
- nevystavování dřevěného a kovového nábytku stojící vodě, aby rez a zbytky barvy nešpinily dlaždice.
Takové „maličkosti" způsobí, že v příští sezóně velké drhnutí trvá kratší dobu a vyžaduje méně úsilí. Místo boje s tlustou vrstvou řas povrch jen osvěžíte.
Na co si dát pozor při domácích experimentech s čištěním terasy
Na internetu koluje spousta rad ohledně mytí dlažby či desek: od jedlé sody přes chlor až po různé „zázračné" přípravky. Je vhodné přistupovat k nim opatrně, protože ne každý povrch reaguje stejně. Několik zásad zdravého rozumu shrnuje tato tabulka:
| Řešení | Výhody | Rizika |
|---|---|---|
| Prostředek na nádobí s teplou vodou | šetrný ke spárám a dlažbě, levný, snadno dostupný | při velmi silném povlaku může být nutné opakování |
| Tlaková myčka | rychlé odstranění bláta a mechu | vyplavování spár, mikropoškození, riziko při nízkých teplotách |
| Silně kyselé prostředky | agresivní účinek na usazeniny | poškození vrchní vrstvy, oddělování spár, odbarvení |
Pokud přece jen sáhnete po silnějším přípravku, je rozumné nejprve ho vyzkoušet na malém, málo viditelném místě a teprve pak přejít k celé ploše. Je také třeba prostudovat doporučení výrobce dlažby nebo desek – některé materiály mají jasně popsané „zakázané" prostředky, kterým je lépe se vyhnout.
Čistá terasa je také otázka bezpečnosti a zdraví
Kluzký povrch po dešti není jen estetický problém. Pád na mokrých, řasami porostlých dlaždičkách může skončit velmi vážným zraněním. Udržování terasy v dobré kondici snižuje riziko uklouznutí dětí, seniorů nebo návštěv.
Vlhké zelené povlaky představují také prostředí pro plísně a mikroorganismy, které pak snadno vnášíme do domu na botách. Pravidelné mytí teplou vodou s prostředkem na nádobí omezuje jejich rozvoj v bezprostřední blízkosti vchodu do budovy nebo terasových dveří.
V praxi jednoduchý roztok z kuchyňského dřezu funguje často lépe než celá baterie drahých, agresivních přípravků. Vyžaduje trochu fyzické námahy, ale chrání materiál, peněženku i nervy – až příští zimu znovu vyjdeme ven a podíváme se na terasu.
