Populace stárne a paměťové problémy postihují stále více seniorů
Globální stárnutí společnosti zrychluje a kognitivní potíže zasahují čím dál více starších lidí po celém světě. Nová data z Japonska naznačují, že malá změna v jídelníčku může hrát významnou roli pro zdraví mozku v pokročilém věku. Jde právě o to sáhnout si na sýr – a to už i v malých množstvích.
Demence nabývá na intenzitě, léčba zůstává nedostupná
Demence včetně Alzheimerovy choroby se stává jednou z nejzávažnějších zdravotnických výzev současnosti. Přes padesát milionů osób na světě žije s tímto onemocněním a předpokládá se, že do poloviny století by se toto číslo mohlo ztrojnásobit. Zdravotnické systémy dnes již těžko stíhají situaci zvládat.
Japonsko patří mezi státy s nejrychlejším stárnutím populace a představuje jakousi laboratoř budoucnosti. Mezi osobami staršími čtyřiapadesáti let se s demencí potýká až dvanáct procent obyvatelstva. Když účinná léčba schází, vědci se stále intenzivněji zaměřují na životní styl – pohyb, spánek a právě stravování.
Jak probíhal výzkum zaměřený na sýr a funkci paměti?
Odborníci z několika japonských výzkumných institucí analyzovali údaje téměř osmi tisíc starších osob. Zaznamenali, že ti, kteří konzumovali sýr pravidelně, trpěli demencí méně často.
Studii se účastnilo sedm tisíc devět set čtrnáct jednotlivců ve věku nad pětaopadesát let, které žily ve vlastních domácnostech bez předchozího rozhodnutí o dlouhodobé péči. Informace vycházely z iniciativy JAGES, která monitoruje zdraví a nezávislost starších Japonců.
Badatelé rozdělili zúčastněné do dvou kategorií:
- senioři konzumující sýr nejméně jednou týdně
- senioři vůbec nejedoucí sýr
Aby mělo srovnání smysl, zajistili, aby obě skupiny byly si po stránce věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, zdravotního stavu a samostatnosti v každodenních činnostech pokud možno podobné. Využili přitom pokročilé statistické metody, jež vyrovnávají rozdíly mezi testovanými jedinci.
Malý rozdíl, avšak statisticky významný
Po dobu přibližně tří let sledovali, které osoby obdrží oficiální potvrzení diagnózy demence skrze pojišťovací systém péče. V Japonsku se jedná o běžně používaný ukazatel.
| Skupina účastníků | Procento osob s novou diagnózou demence |
|---|---|
| Konzumující sýr alespoň jednou týdně | 3,4% |
| Nejednocí sýr | 4,5% |
Rozdíl se zdá malý, leč při převodu na relativní riziko znamená čtyřiadvacetprocentní snížení šancí na vznik demence u osob sýr konzumujících. Když vědci do analýz zavedli i celkový model výživy – například příjem zeleniny, ovoce a ryb – účinek trochu oslabil, zůstal však viditelný: zhruba jednadvacet procent.
Co může být v sýru, že mozek na tom těží?
Tvůrci výzkumu zmiňují několik mechanismů, které by mohly vysvětlovat ochranný vliv sýra na nervový systém. Jedná se převážně o domněnky, leč dobře seписují do toho, co je již známo o stravě a činnosti mozku.
Vitamin K2 a průchodnost cév
Sýr, zejména ten zrající, je jedním z důležitějších zdrojů vitaminu K2. Tato látka rozpustná v tuku ovlivňuje metabolismus vápníku a pružnost cévních stěn.
- Cévní onemocnění jako vysoký krevní tlak či ateroskleróza zvyšují riziko demence, zejména vaskulární formy
- Vitamin K2 pomáhá omezovat usazování vápníku ve stěnách cév
- Zdravější cévy znamenají lepší průtok krve v mozku
Je tedy možné, že sýr díky K2 nepřímo podporuje poznávací schopnosti, zpomalując procesy poškozující drobné cévy mozku.
Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní sloučeniny
Sýrové produkty poskytují solidní dávku bílkovin a klíčových aminokyselin. Nervové buňky je potřebují pro správné fungování, stavbu neurotransmiterů a opravu škod.
Během zrání sýra vznikají tzv. bioaktivní peptidy, které mohou působit protizánětlivě a antioxidačně. Chronický zánět a oxidativní stres jsou dva procesy silně spojené se stárnutím mozku a vývojem neurodegenerativních chorob.
Střevní mikrobiom a spojení mezi zažíváním a mozkem
Čím dál více výzkumů propojuje složení střevní flóry s činností mozku. Narušený mikrobiom se objevuje kupříkladu u osob s Alzheimerovou chorobou. Fermentovaný sýr, jako jsou klasické plísňové odrůdy, může být zdrojem probiotických bakterií upravujících tzv. osu ze střeva do mozku.
Zajímavostí zůstává, že v analyzovaném výzkumu osmdesát procent účastníků konzumovalo především zpracovaný sýr, chudší na přirozené bakteriální kultury a část bioaktivních složek. Jen osm procent sáhlo po sýrech s bílou plísní. Přesto se objevil ochranný efekt. Mohlo by to znamenat, že zde funguje více jemných faktorů – nezbytně ne jen probiotický aspekt fermentace.
Sýr jako součást životního stylu, nikoliv zázračný produkt
Osoby konzumující sýr podle japonských údajů častěji volily i další produkty spojované s lepší kondicí v pokročilém věku: ovoce, zeleninu, maso, ryby. Celkový obrazy evokoval pestřejší jídelníček s větší količinou živin nezbytných pro mozek.
Z výzkumu rovněž vyplynulo, že tato skupina seniorů si lépe počínala se složitějšími denními úkoly: nákupem potravin, plánováním jídel, správou financí. Méně často si stěžovala na poruchy paměti. Je tedy možné, že již na počátku výzkumu startovala v trochu lepším zdravotním stavu, což statistika nebyla schopna zcela zachytit.
Z dotazníků vyšlo najevo, že sedmdesát dva procent osob konzumujících sýr to dělalo jednou až dvakrát týdně. V praxi tedy hovořime o umírněném množství, ne o denním požírání tlustých vrstev žlutého sýra.
Jaká jsou omezení takto koncipovaných studií?
Autoři otevřeně popisují slabá místa své analýzy, což umožňuje vychladlejší pohled na závěry.
- Sýr se objevil v dotazníku jen jednou, na samém začátku. Není jasné, zda účastníci později měnili své zvyky.
- Nebyla sesbírána přesná data o velikosti porcí, proto je těžké hovořit o optimální dávce.
- Údaje o demenci pocházely z administrativa dokumentů, nikoli z důkladných neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení typů onemocnění.
- Genetické faktory nebyly zohledněny, například přítomnost genu APOE související s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby.
- Japonský kontext je specifický – průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských státech.
Tyto zjištění není jednoduché přímo přenášet na Českou republiku, kde se sýr – zejména žlutý a tvaroh – na stolech vyskytuje mnohem pravidelněji.
Má cenu konzumovat více sýra s ohledem na zdraví mozku?
Výsledky japonské studie neupozorňují na bezohledné zvyšování sýrových porcí bez konce. Sýrové produkty obsahují spoustu nasycených tuků a soli, takže nutriční terapeuti dlouhodobě vyzývají k rozumnosti. Na druhou stranu jejich úplné vylučování ze strachu z vysokého cholesterolu také ne vždy dává smysl, zvlášť když se jedná o menší podíl a zbývající část jídelníčku staví na zelenině, ovoci a plných obilovinách.
V praxi lze zvážit jednoduchou strategii: malé množství kvalitního sýra několikrát týdně zapracované do jídel namísto masných výrobků s vysokou procesací či slených pochutin. Kombinováno s cvičením, regulací krevního tlaku, omezením kouření a alkoholu to může vytvořit poměrně rozumný balíček opatření pro uchování paměti po šedesátce.
Stojí za zapamatování i fakt, že mozek miluje rozmanitost. Z výzkumů vyplývá, že pro kognitivní funkce příznivé jsou stravo blízké středomořskému modelu a tzv. přístupu MIND: velké množství zelené zeleniny, lesního ovoce, ořechů, oleje, ryb, luštěnin a zároveň umírněné porce mléčných produktů včetně sýra. Sýr může být jedním prvkem této skládačky, avšak nenahradí pohyb, kvalitní spánek ani sociální kontakty.
Pro české čtenáře může být zajímavá ještě jedna úvaha: v Japonsku sýr zůstává poněkud „exotickým" produktem, jedaným spíše příležitostně. Pokud se při tak nízké počáteční spotřebě ukazuje alespoň umírněný efekt, mohly by budoucí studie v zemích s větší sýrovou tradicí, jako je Česká republika, přinést velmi konkrétní doporučení – jak o typu sýra, tak o optimální velikosti porcí. Zatím je nejrozumnější přistupovat k japonským výsledkům jako k podnětu pro vyvážené stravování, kde malá porce sýra není problém a mozku se může stát právě příslušníkem jeho přátel.
