Po chvíli nadšení přichází nepříjemné vystřízlivění.
Odborníci prověřili více než dvacet lahví označených jako extra panenský olivový olej a vybrali jasného vítěze. Jde o produkt s vynikající chutí, kvalitním složením a velmi vysokou cenou. V závěrečné zprávě se ale objevuje zmínka o přítomnosti látek, které nikdo nechce vidět ve své kuchyni.
Jak probíhalo testování olivových olejů v obchodech
Francouzský spotřebitelský magazín, proslulý přísným hodnocením potravinářských výrobků, důkladně prověřil 22 různých extra panenských olivových olejů prodávaných v obchodních řetězcích. V testované skupině se ocitly jak láhve značek vlastních supermarketů, tak dražší „prémiové“ etikety umístěné obvykle na nejvyšší polici.
Podmínka byla jediná: všechny produkty musely mít na obalu jasně vyznačeno, že jde o extra panenský olivový olej. Toto označení má podle unijních předpisů konkrétní význam. Jedná se o olej:
- získávaný přímo z oliv výhradně mechanickými metodami (lisování, odstřeďování);
- bez chemické úpravy, tedy bez rafinace;
- zachovávající přirozenou chuť a vůni plodů;
- s velmi nízkou kyselostí, která se vejde do přísně stanoveného limitu.
Specialisté neanalyzovali pouze etikety. Zkontrolovali profil mastných kyselin, přítomnost nečistot a také to, co spotřebitel vnímá nejvíce – chuť a vůni.
Konečné hodnocení každého olivového oleje stálo na třech pilířích: kvalitě tuku, čistotě produktu a dojmech z degustace.
Tři olivové oleje na vrcholu žebříčku – ale s háčkem
Ve výsledcích testu jasně vyniká trojice favoritů. Dva z nich jsou olivové oleje v ekologické nebo prémiové variantě, které získaly solidní hodnocení kolem 14 bodů z 20. Problém spočívá v tom, že oba byly již staženy z trhu a dnes si je nelze jednoduše hodit do košíku v supermarketu.
V praxi tedy spotřebiteli zůstává jediný jasný vítěz – olivový olej H de Leos fruité vert. Jde o francouzský produkt pocházející z regionu Provence, z konkrétního statku a s výrazně zdůrazněným příběhem původu na etiketě.
H de Leos fruité vert – olivový olej číslo jedna podle testu
H de Leos fruité vert získal v hodnocení 15,4 bodu z 20, což ho jasně odlišuje od zbytku pole. Je to jediný olivový olej, který téměř vyčerpal plný počet bodů za chuťové vlastnosti. Odborníci ho popsali jako mimořádně harmonický, s dobrou rovnováhou mezi ovocností, jemnou hořkostí a lehkou pikantností v závěru.
K tomu přistupuje profil mastných kyselin označený za správný a slušný výsledek v laboratorních analýzách zaměřených na nežádoucí látky. Produkt vzniká v jednom konkrétním statku v jižní Francii, což zajišťuje plnou kontrolu nad celým procesem – od pěstování stromů až po plnění do lahví.
Vítězný olivový olej byl odborníky označen jako „výjimečný produkt“, který spojuje vysokou senzorickou kvalitu s dobře zdokumentovaným původem.
Cena, která může u pokladny zabolet
Slabé místo? Cena. Lahev 500 ml stojí přibližně 29,60 eur, což v přepočtu znamená téměř 60 eur za litr. V korunách jde o částku spíše pro dárek milovníkovi vaření než pro každodenní olej na smažení míchaných vajec.
Tak vysoká suma řadí H de Leos fruité vert do kategorie olivových olejů „na zvláštní příležitosti“, ne základního potravinářského produktu. Redakce, která test připravila, sama zdůrazňuje, že jde spíše o olej, který stojí za to využívat s mírou a především ve studených pokrmech, kde jeho chuť skutečně zazáří.
Změkčovadla v lahvi – odkud tento problém pochází
Nejcitlivější část zprávy se týká přítomnosti stop látek ze skupiny plastifikátorů ve vítězném olivovém oleji. Jde o substance používané při výrobě některých plastů, které se mohou dostat do potravin, zejména do tuků, pokud obal nebo části výrobní linky nejsou ideálně zvoleny.
V případě H de Leos fruité vert magazín upozorňuje, že hladiny těchto sloučenin zůstávají relativně nízké, nicméně v celkovém hodnocení se objevuje označení „relativní čistota“. Tedy lépe než u mnoha konkurentů, ale ne dokonale.
Chuťově nejlepší olivový olej z testované skupiny se neukázal být zcela prostý stop látek spojených s plasty.
Pro část spotřebitelů může být taková informace rozhodující. Mnohí z nás sáhnou po dražším olivovém oleji nejen kvůli chuti, ale také kvůli pocitu větší bezpečnosti. Střet vysoké ceny se signálem o plastifikátorech vytváří nesoulad, který v testech silně zazněl.
Proč olivový olej snadno „chytá“ nežádoucí látky
Tuky jsou obzvláště náchylné k pohlcování části chemických sloučenin z okolí, včetně těch, které mohou pronikat z obalů, uzávěrů nebo prvků zařízení. Ve výrobě olivového oleje má proto obrovský význam každá etapa: typ nádrží, materiál filtrů, způsob skladování i typ lahve.
V reakci na rostoucí povědomí spotřebitelů část výrobců přechází z plastů na sklo s větší hustotou, tmavé lahve a uzávěry s kvalitnějšími těsněními. Ze zprávy je jasně vidět, že takový směr změn se vyplácí – olivové oleje ve vysoce kvalitním skle často dopadají lépe z hlediska kontaminace.
Jak rozumně využívat „luxusní“ olivový olej
Redakce vedoucí test navrhuje, aby vítězný olivový olej byl považován za produkt pro speciální účely, ne pro všechno. Výrazně ovocnou vůni a cenu lépe využít u pokrmů, kde chuť nebude dominována tepelnou úpravou.
Obzvláště dobře se uplatní při:
- salátech ze sezónní zeleniny s jednoduchým dresinkem na bázi oleje a citrónu;
- grilované zelenině podávané studené, pokapané těsně před servírováním;
- krajíci čerstvého chleba namísto másla;
- těstovinách „na rychlo“, kdy se horké těstoviny mísí s olejem už mimo pánev;
- rybích pokrmech, kde je olivový olej posledním akcentem na talíři.
Na každodenní smažení nebo pečení klidně postačí levnější olivový olej nebo jiný rostlinný olej s vysokou teplotou kouření. Spotřeba drahého produktu pak výrazně klesá a vůně zůstává vyhrazena pro situace, ve kterých má skutečně šanci vyniknout.
Na co dávat pozor při výběru olivového oleje v českém obchodě
Ačkoli test se týkal francouzského trhu, závěry lze snadno přenést na české police. Při výběru olivového oleje stojí za to dívat se šíře než pouze na nápis „extra panenský“ na přední straně lahve.
Dobrou praxí je také kupování menších lahví, pokud olivový olej spotřebováváme zřídka. Dokonce i skvělý produkt ztrácí vůni, když stojí měsíce otevřený v teplé kuchyni.
Stojí za to platit tolik za olivový olej
Z testu francouzského magazínu vyvstává obraz trhu, na němž opravdu vynikající olivové oleje stojí velmi mnoho, a zároveň ani ony nejsou zcela prosté drobných nedostatků. Pro průměrného spotřebitele bude zdravý rozum někde uprostřed – mezi rozpočtovou lahví z dolní police a luxusním olivovým olejem za protihodnotu několika obědů.
Pro osoby dbající na středomořskou dietu je klíčové spíše pravidelné používání kvalitního olivového oleje než hon za jednotlivými vynikajícími etiketami. Už samotná záměna části živočišných tuků za olivový olej přináší měřitelné výhody: více mononenasycených mastných kyselin, polyfenoly působící jako antioxidanty a menší spotřeba ztužených tuků.
Zpráva z Francie je tedy zajímavým signálem: chuť, cena a bezpečnost produktu ne vždy jdou ruku v ruce. Stojí za to naučit se číst etikety a přistupovat k olivovému oleji ne jako k módnímu doplňku z jižní Evropy, ale jako k normální součásti kuchyně, kde záleží jak na vůni, tak na rozumných kompromisech mezi ideálem z laboratoře a tím, co skutečně končí na talíři.
