Výstavba futuristického Mukaab – obrovského, krychlového „města ve městě“ – byla pozastavena poté, co úřady začaly počítat skutečné náklady svých ambicí a přesouvat peníze do výnosnějších investic.
Mukaab je jedním z nejspektakulárnějších nápadů spojených s programem Vision 2030. Saúdská Arábie oznámila vytvoření nového futuristického centra Rijádu – New Murabba, a právě v jeho srdci měla stát tato budova. Projekt počítal s mohutnou, krychlovou stavbou o délce 400 metrů z každé strany.
Podle plánů měl uvnitř vzniknout zcela uzavřený „mikrosvět“: obytné prostory, kanceláře, hotely, zábavní a rekreační objekty, vše pokryté jednou gigantickou konstrukcí. Úřady uváděly, že v Mukaab by mohlo bydlet až 400 tisíc obyvatel a rozměry budovy by umožnily pojmout přibližně dvacet Empire State Buildings.
Mukaab měl být největší jednotlivou budovou, jakou kdy člověk postavil, a novou vizitkou Rijádu v éře po ropě. Předběžně se počítalo s tím, že výstavba skončí kolem roku 2030, tedy přesně v okamžiku, kdy chce Saúdská Arábie oznámit první spektakulární výsledky modernizace země.
Proč byla stavba zastavena a termín posunut na rok 2040
Podle zdrojů citovaných agenturou Reuters byly práce na Mukaab zastaveny po fázi přípravných zemních prací. Vykopaná je už obrovská jáma pro základy, ale další etapy – konstrukce samotné budovy – se nerozběhly podle původního plánu.
Důvod je prozaický: peníze. Saúdská Arábie spustila balíček infrastrukturních a futuristických projektů o celkové hodnotě přibližně 925 miliard dolarů. Po prvním nadšení se objevila otázka, které investice se fakticky vrátí a které jsou jen nákladnými vizemi na propagačních materiálech.
Podle odhadů nebyl Mukaab zrušen, ale odložen – nový pracovní termín dokončení konstrukce je kolem roku 2040. V praxi to znamená zpoždění o více než deset let a velmi reálné riziko, že projekt bude postupně ořezáván, měněn nebo dokonce zmrazen na delší dobu. Úřady nyní hledají úspory a raději přesouvají prostředky tam, kde se politický a ekonomický zisk objeví rychleji.
Co má teď přednost před krychlí: Expo 2030 a fotbalový mundial 2034
Rijád se uchází o pořádání velkých akcí a chce v krátkém čase vybudovat infrastrukturní základnu, která přiláká turisty i investory. V praxi to znamená změnu pořadí projektů. Na vrcholu seznamu se objevily tyto priority:
- investice spojené s Expo 2030 – rozšíření města, dopravní infrastruktura, nové veletržní a konferenční objekty
- projekty připravující zemi na mistrovství světa ve fotbale v roce 2034, včetně stadionů a hotelového zázemí
- obrovské turistické komplexy, například zábavní zóna Qiddiya u Rijádu
- muzea a kulturní centra přístupná široké veřejnosti
- univerzitní kampusy s mezinárodní akreditací
- nákupní centra konkurující Dubai Mall
Právě tyto projekty mají zajistit rychlý příliv hostů ze zahraničí a vybudovat image země jako nového centra turistiky a zábavy na Blízkém východě. V takovém rozložení vypadá Mukaab spíše jako wizerunkový projekt než naléhavá záležitost.
New Murabba zůstává ve hře, ale kostka jde stranou
Mukaab je klíčovou částí vize New Murabba – zcela nového centra Rijádu, které má stát přibližně 50 miliard dolarů. Plán zahrnuje celý „balíček“ investic: stadion, muzeum, vysokou školu, obchodní centra, kina a obrovské procházkové zóny.
Na rozdíl od zastavení prací na samotné kostce myšlenka New Murabba nezmizela. Klasičtější objekty – stadion či rezidenční zástavba – se snáze přizpůsobují měnícím se rozpočtům a dají se realizovat po etapách. Právě Mukaab jako nejšílenější a nejdražší fragment se stal první obětí škrtů.
Ekonomové upozorňují, že i země s vysokými příjmy z ropy musí zohledňovat ekonomickou návratnost projektů. Výzkumníci z londýnské London School of Economics poukazují na to, že mega-projekty v rozvojových ekonomikách často překračují původní rozpočty o 50 až 100 procent.
Nejen Mukaab. Problémy má i projekt The Line
Mukaab není jediný mega-projekt, který ztrácí tempo. Saúdská Arábie zbrzdila také u „The Line“ – futuristické, lineární zástavby o délce 170 kilometrů, plánované v pouštní oblasti Neom. Konstrukce měla vytvořit úzké, vysoké město-koridor s ultra moderními technologiemi a minimální ekologickou stopou.
Podle úniků informací je rozsah investice výrazně redukován. Místo plných 170 kilometrů může zpočátku vzniknout pouze malý úsek. Náklady se ukázaly tak vysoké, že i země disponující gigantickými příjmy z ropy musí provádět korekce.
Zastavení Mukaab a omezení The Line ukazuje, že saúdské mega-projekty vstupují do fáze ověřování: vize se střetává s tabulkami v Excelu. Odborníci z oblasti projektového řízení varovali už od začátku před nadměrným optimismem při plánování tak rozsáhlých staveb.
Kontroverze kolem náboženské symboliky kostky
Mukaab vyvolal v Saúdské Arábii emoce nejen kvůli nákladům. Mnoho lidí upozorňovalo na jeho tvar a symboliku. Gigantická krychlová konstrukce v Rijádu se části společnosti asociovala s Kaabou – nejposvátnějším místem islámu v Mekce.
Pro část věřících byla stavba monumentální, komerční „kostky“ připomínající svatou budovu příliš daleko zájdoucí provokací. Kritici mluvili o nedostatku respektu a zplošťování náboženské symboliky. Úřady důsledně tvrdily, že jde jen o moderní architektonickou formu, ale diskuse neutichla.
Spor o Mukaab ukázal, jak těžké je v této zemi balancovat mezi agresivní modernizací a náboženskou tradicí, která stále silně formuje společenské nálady. Náboženští učenci z Rijádu se k projektu vyjadřovali zdrženlivě a někteří dokonce požadovali úplné zastavení výstavby.
Co znamená pozastavení projektu pro další modernizaci země
Pro vnější pozorovatele je rozhodnutí o přibrzdění výstavby Mukaab signálem, že Vision 2030 vstupuje do pragmatičtější fáze. Místo množení spektakulárních vizí futuristických měst se Rijád soustředí na projekty, které mohou rychle přinést reálný turistický ruch a politické výhody – jako jsou velké sportovní akce nebo světové výstavy.
Z pohledu obyvatel to může znamenat menší počet extrémních architektonických experimentů a větší důraz na běžnou městskou infrastrukturu, služby a nová pracovní místa. Pro stavební firmy z celého světa je to zase signál, že zakázky v regionu budou selektivnější, s větším tlakem na rentabilitu a termíny.
Příklad Mukaab stojí za to sledovat jako lekci z řízení ambicí na státní úrovni. Když se vláda pokouší během několika let přeskočit několik dekád vývoje, nevyhnutelně dochází ke korekcím. Některé investice jsou okleštěny, jiné zmraženy, další běží naplno, protože souvisejí s mezinárodními závazky. Je to zajímavý referenční bod ukazující, že i při téměř neomezených finančních zdrojích má rozumné pořadí a selekce projektů stále obrovský význam.
